Nuda v Brně

Tohle byl hodně JINÝ film, stejně jako snad všechno, co (nebo kdo) se v něm objevuje....a tentokrát jsem se s tím moc nesrovnal...po pravdě řečeno, zasmál jsem se jen "zkurveným rozjezdům" a to ještě jen proto, že s podobnými týpky jako byl Miroslav Donutil (mimochodem hodně kvalitní výkon) mám z oněch rozjezdů, jako asi každý kdo tenhle fenomenální institut aspoň jednou využil, bohaté zkušenosti... Možná to na mě bylo až moc "inteligentní"...subjektivní plus za "Ríšu se sametovým hlasem". (13.03.2005)

Rozjezd filmu je opravdu ve velkém stylu. V sérii gagů a rozhovorů "ze života" je nám představeno celé filmové osazenstvo, ve kterém je každá postava jiná a sama o sobě zajímavá. Poté je celý kolotoč událostí uveden do pohybu jednoduchou zápletkou dvou lidí, kteří se spolu mají poprvé vyspat, a jednoho herce, který má zemřít příštího dne ráno. Celý film pak skončí ještě stylověji, než začal. To už se ale nepohybuje na hranici geniální grotesky, ale naopak nad hlubokou propastí do těžkého lidského dramatu, která mu sluší možná ještě mnohem více. Snad je to tím, že se Vladimír Morávek rozhodl zbavit se barvy a natočil film černobíle, ale celé Brno působí neuvěřitelně chladným a krutým dojmem. Vůbec jsem jej nepoznával. A mezi tím skvělým začátkem a ještě lepším koncem se něco děje. Nic, co by stálo za řeč, ale vede to k závěru, který stojí za to. Postavy se vybarví, ale filmové Brno zůstává i dál zahalené do černé a bílé. Dá se říct, že se Morávek pokusil natočit českou Magnolii. Buďme rádi za to, že se vůbec pokusil. A je jen dobře, že to nedapadlo vůbec špatně. Tři a půl. [říjen 2006] (12.10.2006)

Málokdy se mi stane, abych šel víckrát do kina na jeden film. A není to o tom, že jsem z Brna, protože s Brnem tenhle film až tak nesouvisí; ostatně některé exteriéry se točily v Hradci Králové, kde Morávek tehdy působil jako divadelní režisér. Asi je to mojí osobní slabostí pro starší české filmy, kterým se Nuda v Brně podobá, přitom je dnešní. Morávek dal příležitost "svým" divadelním hercům a je dobře, že osobnosti jako Budař, Holánová či Tomicová obohatily galerii českých filmových herců. Některé scény jsou tak absurdní, že na ně nemůžete zapomenout. Ať je to drobnost typu, kdy mezi jednohubkami leží mobil, jedna z přítomných dam ho vypne, aby konečně přestal zvonit a vrátí ho zpět mezi jednohubky. A teď můj osobní problém - byl jsem tenkrát na Nudě v Brně a druhý den jsem šel na Pupendo. A přišlo mi to tak moc barevné a hvězdné, že jsem musel jít znovu na Nudu v Brně. Tolik můj subjektivní dojem (17.12.2011)

Naprosto nedoceněný zvukařský počin. Čtyři a čtvrt hvězdičky ode mě má jedna z nejvtipnějších českých novodobých komedií. Už mnohokrát zazněly slova: "České Prci, prci, prcičky" a je to pravda. Toho, čeho se tu dopouštějí čeští špičkoví herci jako Miroslav Donutil, Pavel liška atd, to je opravdu pochechtáníčko! :)... a ne jen tak ledajaké. Průběžně se dostáváme a narážíme na (většinou) originální "gegy" a vtipy: "Roztrhni to, vyndej to, vodlož vobal, profoukni to...", nebo Donutilovo sólo pod vlivem alkoholu. Já si myslím, že tyto scény jsou dostačující pozvánka na shlédnutí tohoto vtipného a příjemného filmu k zasmání. (18.09.2004)

Velmi rozporuplné dílko. Za pozornost stojí nápad i vcelku hezky napsaný scénář, dvě hlavní postavy, někdy i práce s kamerou, nějaký ten povedený gag. Pak je zde ale i temná strana Měsíce - horda poloherců, kteří úplně nemístně přehrávají, některé až násilně "vtipné" scény, Budařova mdlá hudba atd. Doporučuji shlédnout, vyloženě špatný film to není, ponechává ale podivnou pachuť. Nevím. (10.04.2009)