Family Matters
Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Jaromír Hanzlík, Jiří Bartoška, Marta Vančurová, Milan Kňažko, Karel Roden, Rudolf Hrušínský ml., Ladislav Potměšil, Zdeněk Mucha, Miroslav Donutil (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Název filmu režiséra Jiřího Svobody odkazuje na pokyn, který dávali vězeňští dozorci manželkám politických vězňů, když je upozorňovali, o čem smí hovořit při návštěvách a psát v dopisech. Samotný film totiž pojednává o inscenovaných politických procesech z padesátých let. Hrdinou filmu je stranický funkcionář JUDr. Jan Steiner-Kamenický (J. Bartoška), který je jednoho rána nečekaně zatčen a obviněn ze záškodnické činnosti proti socialistickému režimu. Skutečným důvodem je ovšem jeho židovský původ a emigrace na Západ během války. Podobný osud stihne i tajemníka Krajského výboru KSČ Jaroslava Mrázka (J. Hanzlík). Oba zadržené, stejně jako jejich rodinné příslušníky, čeká tvrdý nátlak, jehož cílem je přimět je k doznání všech údajných zločinů… (Česká televize)
(více)Recenze (127)
Nechápu, jak mohl Jiří Svoboda točit takové filmy a poté se stát šéfem komunistů.Za to mu plivu do xichtu a přeju něco moc ošklivého. ()
"Hlavně vydržet, přežít, nic není na věky!" Ano, ještěže tak. Z těch rudých se mi chtělo zvracet, a pokud stále mezi námi žijí, přál bych jim zažít to samé... ()
Tento zapomenutý snímek o zrůdných praktikách STB by měl vidět povinně každý (volič KSČ). A STBáci (SSáci) Roden a Landa - třešnička na dortu :) ()
Dlouho jsem o tomhle filmu neslyšel... Měl by se reprízovat častěji. Silné a působivé drama o Slánském. A Miroslav Donutil jako vyšetřovatel mě velmi mile překvapil. V podobné úloze ho člověk moc často nevidí. ()
Pět hvězd dávám pouze filmům, které bych si ráda kdykoli zkoukla znovu. Tohle ovšem není ten případ. Tento film je tak moc dobrý, že ho podruhé už vidět hodně dlouho nemusím a pořád ho budu mít v živé paměti. Vynikajícímu scénáři, naprosto dokonalé kameře odpovídají úžasné herecké výkony. ()
Gudaulin to v komentáři dobře vystihuje. Není to UCHO ani SKŘIVÁNCI, ale na J. Svobodu velmi dobré. Hlavně je to důležité pro ty, co nezažili 50.-60.léta. ()
Tohle by se mělo promítat těm, co zapomněli, jaké to bylo v komunismu, nebo ho nezažili a myslí si, že je to lepší než demokracie (ta naše "česká"). Kvalitně udělané, s výbornými herci, z nichž mě zaujal hlavně mladý Roden. ()
Jak napsal Gudaulin, film je schématický a trochu šablonovitý, za to hvězda dolů, pro mě, jako pro historika na něm nebylo nic objevného a třeba takový Bumerang považuji za mnohem lepší. Bohužel se obávám, že byť by mohl být skvělým výchovným prostředkem, dnešní mládež by se u něj nudila, protože grow je jen o přiznání. Jinak je snímek neprávem zapomenutý, výborné herecké výkony, historická výpovědní forma je na vysoké úrovni, mám pocit, jako bych sledoval něco od Solženicyna. Aspoň jednou to stojí za to vidět. ()
Vcelku poctivá snaha o vyrovnání se s politickými procesy 50. let v době, kdy se již (z)hroutil komunistický režim. Skvěle natočeno, výborné herecké výkony, podařilo se vystihnout skutečně děsivou podobu vypořádávání se s "vnitřním nepřítelem" v období studené války dle stalinského vzoru. K lepší plasticitě filmu mi jen chybí jeden z důležitých rozměrů procesů 50. let - že semlely kromě zcela nevinných obětí často i ty, kdo je sami pomáhali zpočátku iniciovat, včetně Rudolfa Slánského samotného. Přesto snímek vyznívá mnohem lépe a objektivněji než většina současných filmů věnujících se tomuto období, které bývají většinou už jen černobílými politickými či ideologickými agitkami. ()
Neprávem opomíjený Svobodův film, který se obrací do 50. let. S výjimkou tradičně toporného Bartošky vesměs velmi dobré herecké výkony. ()
Mrazivé svědectví o době, díky bohu, už dávno minulé. V některých okamžicích jsem koukal s otevřenou pusou a nevěřil vlastním očím, co vidím. Rozhodně doporučuji shlédnout. ()
Překvapivě slušné, herecky výborné. Jenom některé postavy ve scénáři jsou lehce nadnesené (Vlach, Kňažko). ()
***1/2. ()
Komunistická inkvizice v 50. letech v ČSR. Svoboda, který byl komunistou, vytváří naturalistickou atmosféru a z některých záběrů jsem měl mráz na zádech. Pokud člověk chce znát nebo si vytvořit nejpravdivější představu o této době, měl by se podívat na tento film. Trochu se pak změní žebříček hodnot. Nejhorší ovšem je, že tito komunisté, kteří prováděli se zatčeným středověké praktiky nám dnes vládnou... plakat nemůžu a nezbývá mi, než se smát "logickým" postupům vyšetřování. ()
Příběh z doby kdy komunistická nebo spíš stalinistická strana zlikvidovala prakticky veškerou opozici a tak asi ze setrvačnosti se komunisté začali zavírat a věšet sami mezi sebou. Překvapilo mne že v tom šíleném světě politických monstrprocesů měl i tak člověk který se do toho soukolí dostal určitou svobodu jelikož Mrázek (Hanzlík) který před soudem popřel svoji vykonstruovanou vinu dostal mnohem mírnější trest než Steiner (Bartoška) který se k všem vymyšleným zločinům přiznal. Roden jako vyšetřovatel je skutečně demonický. Doporučená literatura: Arthur Koestler-Tma o polednách. ()
Precizní, dokonalé, silné. Výborné herecké výkony, vizuálně skvěle zpracované, silný příběh. No, nic veselého, ale člověk si alespoň uvědomí, že se nyní nemáme vůbec špatně, krize nekrize. ()
Velmi poučný film z 50 tých let. Mrzí mě, že tento film není v podvědomí široké veřejnosti a tak nějak zapadl. O vině se nemá rozhodovat, vina se má dokazovat (J. Bartoška) - šel mi opravdu mráz po zádech z praktik Stb U války se předpokládalo, že jednou skončí, ale tady v těchto letech?! Vždyť byl mír. Jen se vyhlazovala naše inteligence...... ()
Dobře vystihnutá doba padesátých let. Nedoceněný film v režii Jiřího Svobody. ()
Pro mne jeden z mála podařených snímků o „komunistické pravdě“. Jen se mi zdálo, že herci ze sebe nevydali všechno, to bylo takové poslabší. Retrospektivy byly zbytečné. Ubíraly pozornost hlavní linii příběhu a dle mého soudu nebyly zase tak podstatné. Děj na konci nebylo nutné natahovat, ale jinak řadím tento snímek do té skoro nejvyšší kategorie. ()
Českoslovenští občané se sotva vzpamatovali z nacistické okupace, teroru a zatýkání ze strany gestapáků, když nastoupila nová státní moc, která akorát vyměnila hákový kříž za srp a kladivo, Hitlera za Stalina a hnědou za rudou. V tomto filmu sledujeme, jak zasraní komunardi zatýkali, věznili a vyslýchali své vlastní členy, aby z nich dostali přiznání ke zločinům, které nikdy nespáchali. Spousta prostředků a času byla promrhána na vymýšlení nesmyslných obvinění, na sepisování falešných přiznání a na deprivaci, bití a mučení nevinných a oddaných komunistů, kterým bylo předurčeno, že se stanou obětními beránky. Naši soudruzi měli za úkol od Moskvy najít mezi svými řadami zrádce, záškodníky a sabotéry, aby měli na koho svést to, že jejich vláda stála za hovno a že nebyli schopni zajistit lidem základní zboží a služby pět let po válce. Film začíná velkou stranickou slavností při příležitosti narozenin jednoho potentáta, na které se vyžraní komouši promenádují, konzumují chlebíčky, pijí šampaňské a provolávají slávu soudruhu Gottwaldovi, soudruhu Stalinovi a SSSR. Hlavní postavou je předseda krajského výboru KSČ, zásadový a čestný Jaroslav Mrázek, který má oddanou a psořádanou manželku Lídu a děti a společně žijí v činžovním bytě. Druhou hlavní postavou je JUDr. Jan Steiner – Kamenický, který má zase krásnou a mladou ženu Alenu, žije si v honosné vile, a především je to žid. Hned po slavnosti je o půl třetí ráno zatčen komunistickou tajnou policií s praktikami gestapa a uvržen do špinavé a temné cely. Jeho žena prosí Mrázka, aby jí pomohl, ale ten je také zatčen a zavřen do temné cely. Je mu řečeno, že byl zbaven stranické funkce a vyloučen ze strany a začíná si užívat ten pravý bolševický teror – odpírání spánku, jídla, vynucené chození tam a zpátky, a to vše je prokládáno brutálním výslechem. Lída je donucena odejít s dětmi z pražského bytu do zanedbaného a zpustlého domu na venkově bez tekoucí vody a elektřiny, ale i zde ji STBáci rádi terorizují. Děj se nejvíce soustředí na Mrázka a na to, jak se jej vyšetřovatelé pokoušejí obvinit z toho, že jeho otec byl malíř, který vykořisťoval jednoho dělníka – komunistu, že je to anglo-americký imperialistický špion, sabotér národního hospodářství a že měl milenku Moniku Nekludovou. U Kamenického je největším problémem to, že byl za druhé světové války ve Velké Británii a že je to žid. Major STB působí korektně a rozumně, na špinavou práci má dozorce a také velmi vzteklého kapitána STB, který se v jednom okamžiku neudrží a zmlátí Kamenického tak, že mu teče krev z nosu. Mezi STBáky je také ještě typická vyžraná komoušská hloupá dělnická nula, která se ohání tím, že sice nemá školy, ale stejně moc dobře ví, že Mrázek je vinen a že neunikne trestu. Další zajímavou postavou je STBák František Loukotka, kterého navštíví Lída s prosbou o pomoc, protože jej za války ukrývali před gestapem. Loukotkova žena jí přivítá vlídně, ale Loukotka ji vynadá a vyhodí, a nakonec je sám zatčen a odříkává naučenou výpověď. Mrázek a Kamenický jsou nuceni podepisovat zcela vylhaná a vymyšlená přiznání a učit se je nazpaměť k soudu. Jeden z nich ovšem morálně odolá a u soudu všechno odvolá. Celý film je tak protkán nesmyslnou krutostí a brutalitou, nespravedlností a beznadějí, která byla tak příznačná pro stalinistická 50. léta. A ten název? Vězni si směli psát se svými blízkými a stejně tak se bavit s návštěvami pouze o rodinných záležitostech, ostatní témata byla přísně zakázána. () (méně) (více)