Strýček Cyril
The Damned House of Hajn
Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jozef RevalloHrají:
Emil Horváth ml., Petra Kolevská, Radoslav Brzobohatý, Evelyna Steimarová, Petr Čepek, Valerie Kaplanová, František Husák, František Řehák, Emma Černá (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1924 se inženýr Petr Švejcar (Emil Horváth ml.) ožení s půvabnou Soňou (Petra Vančíková), dcerou bohatého továrníka Hajna (Radoslav Brzobohatý). Život všech lidí ve městě ovládá rodina Hajnů; rodinu Hajnů pak pevnou rukou řídí autoritativní tetinka Karolina (Valerie Kaplanová). Starou vilou, ve které žijí všichni včetně služebnictva a vyzývavé Soniny sestřenice Katy (Evelyna Steimarová), však jako duch obchází pološílený továrníkův bratr Cyril (Petr Čepek). Býval to kdysi nadějný student, avšak psychická choroba jej připravila o rozum. Členové rodiny si Cyrila nevšímají, jen Soňa z něj má strach. Cyril totiž na jejího manžela žárlí a v nečekaných situacích děsí Soňu k smrti. Jelikož teta Karolina na Cyrila nedá dopustit, bude nesmírně těžké strýčkovým excesům zabránit nebo dokonce umístit Cyrila do ústavu. Ještě těžší však bude vypořádat se s dědičným prokletím: strýček Cyril totiž není jediný, kdo se stal obětí šílenství… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (73)
Podhledy, nadhledy, snímání zblízka, divně pokřivený zooming, hrátky se světlem, téměř masochistická obsedance kruhovými tvary a hlavně chodbami - toliko a jednoduše je to nejspíš lehký manýrismus ve snímání + Zajímavá a atmosférická výprava, drásající sysntetizátorová hudba a neokoukané herecké tváře v hlavních úlohách k tomu. Bohužel toto všechno upadá a padá na přečpělé televiznosti a nekvalitě materiálu. Každopádně se jedná o zdařilou adaptaci výtečné literární předlohy. 65% ()
Šajze, musím si přečíst tu literární předlohu. Zpočátku nádherně pochmurné, mrazivé, děsivé psycho, vytvářené nejen chumurnou atmosférou, ale i výbornou kamerou, skvělou hudbou a velmi povedenými hereckými výkony. Ano, Čepek je největší psychouš československé kinematografie a Petronela Vančíková ho dokázala odhadnout a pokračovat v jeho běsnění skvěle. Dokonce i Emil Horváth ml. tu byl skvělý, ač ho normálně nemusím. O Evelyně nemluvě... Proč už se dneska u nás netočí takové filmy? To jsou samé komedie s přívlastkem i bez přívlastu a rádoby dramata "ze života", pak musí člověk pro originální, nezvyklé a zajímavé filmy sahat do historie. ()
Tohle by bylo možná opravdu lepší na papíře jako nějaká hororová povídka ve stylu E. A. Poa než úplně celovečerák, kde se toho zas tak moc nestane. Na české poměry ve své době to musela být asi celkem pecka. Ve 20. letech 21. století to dnešního diváka asi zas tak moc z trenek nevystřelí. Herecky je to samozřejmě kvalita. Kamera, kulisy a hutná atmosféra potěší, ovšem ten příběh byl na mě moc sporý a nezajímavý. Příkloním se na stranu tří hvězd hlavně za tu řemeslnou stránku. Přesto mám ale pocit, že tomu filmu křivdím a asi jsem na něj nebyla správně naladěná a měla bych mu dát ještě někdy šanci. ()
Podařená filmová adaptace románu Jaroslava Havlíčka Neviditelný. Srovnám-li však tuto adaptaci s jinou, tentokráte televizní, adaptací totožné literární předlohy, tedy s Neviditelným režiséra Jiřího Bělka, v němž doslova exceluje Rudolf Hrušínský, musím konstatovat, že Prokletí domu Hajnů je v takové přímé komparaci jednoznačně zastíněno... ()
Až jsem žasl, jak hutnou a nepříjemnou atmosféru lze v Prokletí domu Hajnů zažít. Z velké části je to zásluhou vhodně zvolené hudby a úžasné práce s kamerou, jenž má na svědomí Vladimír Smutný. No a samozřejmě nesmím zapomenout na skvělý herecký výkon Petry Vančíkové, která bravurně ztvárnila Sonin rozklad osobnosti a propad do hlubin šílenství. Na naše poměry rozhodně nadstandardní počin. Zaujal mě ale spíše svou formou, než příběhem samotným, který mě zejména kvůli značné nevyváženosti příliš neoslovil. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (1)
- Záběry na vjezd do továrny byly natočeny ve městě Hrádek nad Nisou, v areálu tehdejšího místního skladu oděvů. (Hans.)
Reklama