Prokletí domu Hajnů

Tak tohle je pro mě opravdu velké překvapení, protože od tohoto filmu jsem nic extra neočekávala.. Rozhodně musím v první řadě pochválit tu vynikající kameru, bez té by asi tento film ani zdaleka nedosahoval takových kvalit.. Herecký výkon Petra Čepka pro mě byl docela nečekaný a hned v jeho první scéně si mě jako šílenec Cyril dokázal naprosto získat.. No a pak samozřejmě i Petra Vančíková, která pro mě byla největším překvapením, protože do ní bych to vůbec neřekla, že dokáže tak bezchybně zahrát narušenou Soňu.. V neposlední řadě určitě nesmím zapomenout na Valerii Kaplanovou, která mě tímto filmem naprosto ohromila.. Ten její úžasný hlas, nezvyklý vzhled a celkové vystupování.. Stala se pro mě jednou z nejlepších českých hereček! Příběh bych samozřejmě mohla vychválit také, stejně jako závěr, který byl bezchybný.. Opravdu hodně dobrý český film, který můžu jen a jen doporučit! :) (14.01.2012)

Podařená filmová adaptace románu Jaroslava Havlíčka Neviditelný. Srovnám-li však tuto adaptaci s jinou, tentokráte televizní, adaptací totožné literární předlohy, tedy s Neviditelným režiséra Jiřího Bělka, v němž doslova exceluje Rudolf Hrušínský, musím konstatovat, že Prokletí domu Hajnů je v takové přímé komparaci jednoznačně zastíněno... (20.11.2006)

Neviem. Fajn kasting a miestami až vyložene hororová, megapochmúrna atmosféra (a výprava), ale že by ma to nejako extra chytilo... Vôbec ma každopádne neprekvapilo, že to natočil Jiří Svoboda, ktorý sa predviedol aj podobne neuveriteľne temným filmom Zánik samoty Berhof (ktorý sa mi páčil viac). (02.10.2021)

Četl jsem předlohu a proto film vnímám jako poměrně neoriginální přepis vynechávající pro mě zajímavé scény, také posun u postavy Katy mi moc neseděl. Devizou tohoto snímku je akorát inventní Smutného kamera, docela podařená hororová atmosféra a šílenství, které Vančíková u své postavy pojala přinejmenším zajímavým způsobem. (07.03.2009)

Nakonec to nebyl můj šálek kávy, některé drobnosti na mne působily nedobře - třeba Stropnického dabing se moc k Horváthově postavě nehodí, protože z ní dělá namyšleného floutka, který je determinován svým otcem a chudými poměry, v nichž vyrůstal. Ale ta postava je rozměrnější - snaží se vyrovnat sama se sebou, snaží se žít, ale neví, jak na to, doufá, když bude mít moc a postavení, že to snad přijde, a ono ne. Navíc je film zbytečně dlouhý, o dvacet minut měl být kratší, aby byl údernější. Jinak jako ano, je to depka, lidé stíhaní osudem na všechny strany, prokletí dědičné paranoidní psychické poruchy, výtvarná stylizace jako z italských hororů tomu také sedí. Pár scén je skvělých včetně dialogů (pálení dopisů, když v kostele otec hladí otcovsky Soňu po ramenou, zatímco manžel vymýšlí, jak se jí zbavit, využití tunelu při narození i smrti) a Vančíková hraje jako o život a tu proměnu z rozumné ženy v blázna jí zde naprosto věřím. Filmařsky, herecky, režijně a výtvarně je to vážně skvělé, a to nemluvím o hrách kamery se světlem apod. Jak říkám, vadila mi jistá utahanost střední části, kdy bylo plus minus jasné, k jaké tragédii se to chystá, hlasy v zahradě mi pak už rovněž trochu šly na nervy svým neustálým opakováním, a dabing pana Horvátha je rušivý. Ale jinak psychologický horor s temnou a dusivou, depresivní atmosférou, jak má být. (03.08.2018)