Prokletí domu Hajnů

Překvapivě to funguje. Ačkoli je to občas utahané, dokáže to zaujmout. Je to navíc dost dobře natočené, má to spousty dobrých scén (tunel (škoda, že nebyl využit víc), tanec a úplně nejvíc mě dostala scéna, když Soňa hraje na klavír a do toho jí tam řve dítě a ona ho skoro igonruje - kruci, něco tak divně a nepříjemně působícího jsem už dlouho neviděl), Vančíkové fakt věřím, že jí tam pak naprosto hrábne, já jsem spokojený. Navíc to má takovou zvláštní temnou atmosféru, která to taky posouvá výš. Bohužel, má to i mínusy a ty to shazují o hvězdičku dolů, takže 4* (14.08.2018)

Svoboda umí pracovat s atmosférou, ale jeho problémem je nadužívání efektů - zběsilých kamerových jízd vyjadřujících neviditelnou přítomnost těch druhých, kteří sice nejsou přítomni fyzicky, ale neseme si je v našich duších, či záběru tváří zespodu naznačujících klaustrofobii uzavřeného prostoru. I laboratoř se mění v peklo se záblesky "plamenů" (ta je díky své viditelné umělosti neslabším místem filmu). Horváth je sice nepřirozeně dabován Stropnickým, který hlasově vůbec nesedí, ale jinak jsou herecké výkony tím hlavním tahounem filmu. Kdyby Svoboda nechal hlavní tíhu na hercích, a všechnu tu expresi použil jen v těch správných chvílích, nemusel být výsledný dojem tak rozporuplný. Tak totiž zanikne třeba vypjatá scéna s dítětem na stromě, protože Svoboda musel i obyčejný rozhovor, svatbu či křtiny natočit přepjatě a expresionisticky. (25.08.2010)

Zřejmě bude nějaká chyba na mém přijímači, neb tohle prošumělo kolem mě. Z těch všech podhledů, nadhledů, schodišť a světla se mi dělalo mdlo. Příběh zajímavý, o tom žádná, vystudovaný chudák se chce výhodně oženit a nějak se mu to díky diagnózám vymkne z rukou. Herecky pestré, Emil Horváth ml. dobrý, Evelyna Steimarová znatelně lepší, ovšem Valerie Kaplanová byla pro mě top tetinka. Takže suma sumárum shovívavě za tři, no. (26.07.2019)

Tohle by bylo možná opravdu lepší na papíře jako nějaká hororová povídka ve stylu E. A. Poa než úplně celovečerák, kde se toho zas tak moc nestane. Na české poměry ve své době to musela být asi celkem pecka. Ve 20. letech 21. století to dnešního diváka asi zas tak moc z trenek nevystřelí. Herecky je to samozřejmě kvalita. Kamera, kulisy a hutná atmosféra potěší, ovšem ten příběh byl na mě moc sporý a nezajímavý. Příkloním se na stranu tří hvězd hlavně za tu řemeslnou stránku. Přesto mám ale pocit, že tomu filmu křivdím a asi jsem na něj nebyla správně naladěná a měla bych mu dát ještě někdy šanci. (07.11.2023)

Kam se hrabe leckterý "mysteriozní horor" ze současnosti... velmi povedená adaptace románu Jaroslava Havlíčka, který jsem četla v mládi a fascinoval mě už v knižní podobě. Petr Čepek prokázal svou způsobilost pro role tohoto typu už v Petrolejových lampách, tady ji jen potvrdil, pozadu nezůstala ani jeho solidní protihráčka Petra Vančíková. Takzvaný "normalizační režisér" Jiří Svoboda se v tomto případě opravdu nemá za co stydět. (11.10.2011)