Strýček Cyril
The Damned House of Hajn
Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jozef RevalloHrají:
Emil Horváth ml., Petra Kolevská, Radoslav Brzobohatý, Evelyna Steimarová, Petr Čepek, Valerie Kaplanová, František Husák, František Řehák, Emma Černá (více)Obsahy(1)
V roce 1924 se inženýr Petr Švejcar (Emil Horváth ml.) ožení s půvabnou Soňou (Petra Vančíková), dcerou bohatého továrníka Hajna (Radoslav Brzobohatý). Život všech lidí ve městě ovládá rodina Hajnů; rodinu Hajnů pak pevnou rukou řídí autoritativní tetinka Karolina (Valerie Kaplanová). Starou vilou, ve které žijí všichni včetně služebnictva a vyzývavé Soniny sestřenice Katy (Evelyna Steimarová), však jako duch obchází pološílený továrníkův bratr Cyril (Petr Čepek). Býval to kdysi nadějný student, avšak psychická choroba jej připravila o rozum. Členové rodiny si Cyrila nevšímají, jen Soňa z něj má strach. Cyril totiž na jejího manžela žárlí a v nečekaných situacích děsí Soňu k smrti. Jelikož teta Karolina na Cyrila nedá dopustit, bude nesmírně těžké strýčkovým excesům zabránit nebo dokonce umístit Cyrila do ústavu. Ještě těžší však bude vypořádat se s dědičným prokletím: strýček Cyril totiž není jediný, kdo se stal obětí šílenství… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (74)
Šajze, musím si přečíst tu literární předlohu. Zpočátku nádherně pochmurné, mrazivé, děsivé psycho, vytvářené nejen chumurnou atmosférou, ale i výbornou kamerou, skvělou hudbou a velmi povedenými hereckými výkony. Ano, Čepek je největší psychouš československé kinematografie a Petronela Vančíková ho dokázala odhadnout a pokračovat v jeho běsnění skvěle. Dokonce i Emil Horváth ml. tu byl skvělý, ač ho normálně nemusím. O Evelyně nemluvě... Proč už se dneska u nás netočí takové filmy? To jsou samé komedie s přívlastkem i bez přívlastu a rádoby dramata "ze života", pak musí člověk pro originální, nezvyklé a zajímavé filmy sahat do historie. ()
Na jedné straně výborné herecké výkony, na druhé působivé vizuální ztvárnění, které připomene snímky J. Herze nebo J. Jakubiska. Škoda, že se Svoboda nepustil do nějakého gotického hororu. Každopádně stísněná atmosféra, noc, světla prodírající se mlhou, kříže, rakev, šílenství, aneb jak se stát bláznem snadno a rychle. Havlíčkův Neviditelný je jedním z románů, co jsem nečetl, budu muset tedy tenhle rest napravit. ()
Překvapivě to funguje. Ačkoli je to občas utahané, dokáže to zaujmout. Je to navíc dost dobře natočené, má to spousty dobrých scén (tunel (škoda, že nebyl využit víc), tanec a úplně nejvíc mě dostala scéna, když Soňa hraje na klavír a do toho jí tam řve dítě a ona ho skoro igonruje - kruci, něco tak divně a nepříjemně působícího jsem už dlouho neviděl), Vančíkové fakt věřím, že jí tam pak naprosto hrábne, já jsem spokojený. Navíc to má takovou zvláštní temnou atmosféru, která to taky posouvá výš. Bohužel, má to i mínusy a ty to shazují o hvězdičku dolů, takže 4* ()
Podhledy, nadhledy, snímání zblízka, divně pokřivený zooming, hrátky se světlem, téměř masochistická obsedance kruhovými tvary a hlavně chodbami - toliko a jednoduše je to nejspíš lehký manýrismus ve snímání + Zajímavá a atmosférická výprava, drásající sysntetizátorová hudba a neokoukané herecké tváře v hlavních úlohách k tomu. Bohužel toto všechno upadá a padá na přečpělé televiznosti a nekvalitě materiálu. Každopádně se jedná o zdařilou adaptaci výtečné literární předlohy. 65% ()
Kam se hrabe leckterý "mysteriozní horor" ze současnosti... velmi povedená adaptace románu Jaroslava Havlíčka, který jsem četla v mládi a fascinoval mě už v knižní podobě. Petr Čepek prokázal svou způsobilost pro role tohoto typu už v Petrolejových lampách, tady ji jen potvrdil, pozadu nezůstala ani jeho solidní protihráčka Petra Vančíková. Takzvaný "normalizační režisér" Jiří Svoboda se v tomto případě opravdu nemá za co stydět. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (1)
- Záběry na vjezd do továrny byly natočeny ve městě Hrádek nad Nisou, v areálu tehdejšího místního skladu oděvů. (Hans.)
Reklama