O statečném kováři

Ano, Matěj s Ondrou se nezachovali nejpříkladněji. Ale myslím, že Mikeš jim už musel lézt tím neměnným pohvizdováním na nervy. Navíc je pořád nadřazeně káral ("bez práce smetanu posbírat se vám zachtělo"), chrstal na ně vodu, a ačkoliv na začátku zdůrazňuje, jak musejí držet spolu, stává se z něj postupně bezohledný despota ("zůstaneš tady a uděláš kaši" nebo "aspoň se jednou postaráte sami o sebe... spustíte mě dolů a budete čekat") zaslepený vlastním cílem. Takže je s podivem, že s ním vůbec zůstávají. Jinak ale vcelku zdařilá pohádka s neokoukanými tvářemi, snad jen to liščí stvoření je vzhledem k cílové skupině zbytečně strašidelné. (12.01.2022)

Kdysi jsem měla raději statečného (byť s ohledem na prezentované řemeslo překvapivě hubeňoučkého) kováře Mikeše nežli nebojácného dřevorubce Ondru, který je hrdinou o něco málo mladší pohádky "Nebojsa" u roku 1988. Nicméně časy se mění - a tady a teď musím konstatovat, že je tomu právě naopak. Snad že Ondra je málomluvný introvert ... snad že jeho příběh zůstává částečně zastřen tajemstvím ... snad že obsahuje drobné hororové prvky - nebo že má hezčí pointu ... protože Ondra se naučil TOMU strachu, který se rodí z upřímné lásky - a bez něhož by náš život neměl hlubší smysl. Ať tak či tak, čtvrtou * statečnému kováři nakonec sebral roztodivný obr, či spíše jeho roztodivná hlava a roztodivné ruce, které se opravdu hrubě nevyvedly ... s úspěchem by mohly sloužit leda tak k odhánění špačků v třešňovém sadu. (14.06.2021)

Krásná pohádka z moravského prostředí, s výbornou hudbou Petra Ulricha. Ač je to zvláštní, pohádku jsem viděl nejméně 30x a to na gymplu v hodinách chemie. Pan profesor nám pohádku vždycky pustil na videu a odešel z hodiny pryč. "Pískací písničku" si potom po celý týden pohvizdovala celá třída, tak dobře ji Petr Ulrich napsal (15.12.2007)

Taková malá klasika. Pohádka je dobrá a docela temná, ale bohužel mi k dokonalosti chybí to že ono se vlastně nic moc nestane a najednou je konec. Prostě mi přijde, že závěrečný souboj mezi Černým králem a Mikšem mohl být jinak a lépe udělán...ale vzdávám hold Petru Čepkovi. Asi nějak podobně sem si představoval krále Havrana, když sem četl Jonathana Strange a pana Norrela. Jen bez těch černých třpytek na nose:-) (01.01.2009)

Zde poplavu malinko proti proudu,protože tahle pohádka je jedna z mých nejoblíbenějších. Pavel Kříž sice mohl se svou postavou spíš natáčet nějakou reklamu na hlad, než příběh o kováři,ale to je jen detail. Popasoval se s tim velice slušně. Můj oblíbený Petr Čepek v roli Černého krále taky nezklamal a ta hláška ,,Pro jednoho málo,pro tři nic!´´ je pro mě legendární...já tady dávám 100% (28.08.2012)