O statečném kováři

Skvělá pohádka s tajemnou atmosférou. Jediné co mi zde moc neštymuje, je obsazení Pavla Kříže do role Mikeše. Zahrál ho dobře, ale typově se na něho vůbec nehodil. Jinak bezchybný Václav Knot, Ján Króner a Vlado Müler. Petr Čepek byl démon, o tom není žádná řeč. V roli čaroděje jedinečný. Pohádku dělá též velmi příjemnou krásná hudba Petra Ulrycha. (10.05.2007)

Jedna z rozhodně nejzajímavějších českých pohádek, kterou mohu hltat každé Vánoce a troufnu konstatovat, že mě ještě dlouhá léta neomrzí. Pavel Kříž ve své (pro mě prozatím nejlepší) roli po boku pěkně nechutných a zásluhou toho dokonalých nástrah při záchraně té své vysněné, jak už to v pohádkách bývá. V málo kterých mě to ale dokáže tak bavit, jako právě ve Statečném kováři. (20.10.2018)

Ta pohádka není zas tak špatná až na pár primitivních scének, které byly předvídané. Ale naopak byly i scény lepší. Nejvíc co mě na této pohádce vadí je obsazení v postavě hlavního hrdiny, který se rozhodně na to nehodí. Od pohledu sotva 65 kilo vážící Pavel Kříž ohýbá 6mm plech svýma ochablíma ručičkama a tváří se přitom jak nejsilnější borec na světě. (01.01.2008)

Výtečná pohádka s úžasnou atmosférou. Trio pocestných, takový Hodný, Zlý a Ošklivý, jdou cestou nestou. Dva z nich pořád brblají, jeden je na prachy (nadčasový lidský charakter), druhý na žvanec (ať se bříško roztáhne, když je chuť), třetí na ženy (vydává se hledat princeznu, protože je krásná!). Krásná hudba od Petra Ulrycha, hezké a velmi dobře podané myšlenky ("Kde není odvaha a dobré srdce, tam stokrát větší síla nepomůže"), půvabná princezna, démonický hlas Petra Čepka a "já to hned říkal"...nevím, mně tohle na plné hodnocení stačí. Jediné, co mě nepřesvědčilo, je komunistickej konec: "Kam jdeš?" "Ále, zase kralovat." Je to dobrá myšlenka, ale příšerně podaná! PS: Co by stačilo vám? Zavonět kuřátkem (samozřejmě ne z čínské restaurace), nebo zamávat Masarykem 170 x 74 mm a ochranným proužkem 99mm od levého okraje?? (28.09.2006)

Kříž vlastně není kovář, ale zástupce čeledi mravencovitých, neboť ti jsou taky schopni unést několikanásobek své hmotnosti.. V dětství neoblíbená pohádka, ovšem postupem času jsem svůj postoj tak nějak přehodnotil. Zastávám totiž názor, že u pohádky se má člověk smát (Byl jednou jeden král), nebo bát (O statečném kováři), nebo od obojího (S čerty nejsou žerty) a v těch současných o mlejnech, měšcích a štěstí z pekla z toho nenacházím ani Trošku. Ty ohnuté halapartny si zaplatíš, Mikši! (21.08.2009)