Jan Roháč z Dubé

Historická dráma, ktorej 83minútová verzia vám príde, že trvala minimálne 2 hodiny. Jednorozmerné myšlienky každý pochopí, ale nezáživným spôsobom akým sú podané, sa veľmi ľahko rozpŕchnu vo vetre. Scenár nie je formulovaný dialógovým konsenzom, ale postavený skôr na divadelných prehovoroch, čo ubližuje príbehu. Aspoň, že môžeme obdivovať farebné dekorácie a podmanivé stredoveké prostredie o ktoré sa zaslúžili presvedčivo prešpikované kostýmy. A že som vnímal úsilie postáv, ktoré aspoň hrali srdiečkom. Vďaka tomu nedám **. Director´s cut by bol pre mňa ale smrtiacim koktejlom. (22.01.2014)

Předvoj Vávrovy husitské trilogie. Poválečná manipulace s dílem Mistra Jiráska byla zahájena takřka vzápětí potom, co se k moci dostal profesor a demagog Zdeněk Nejedlý; výrazným způsobem do tohoto páchání zla zasáhla ještě komunistická doktrína, nemající slitování se zavilými odpůrci bolševické revoluce. Této násilné ideologizaci potom odpovídá i důvod, proč se nakonec tento historický opus stal prvním československým barevným filmem vůbec. Zájem byl takřka eminentní a v českých kinech se válčilo za pravdu již dávno před únorovým převratem. Pod Jiráskovým jménem a s kohortou předních levicových herců, kteří se nebáli smočit svá jména ve špíně. Všechnu moc lidu Stalinovi. (13.01.2009)

Je pravda, ze Jan Rohac po vsech strankach trochu zaostava za Vavrovou trilogii. Neni to ale spatny film, u nas prvni barevny snimek se mimo to muze pochlubit take vybornou vypravou ( kdyz vezmeme v potaz rok 47, tedy dva roky po valce ). Film je urcen hlavne pro posileni ceske identity, coz si myslim, ze se v te dobe povedlo. I kdyz na ukor slabeho vykresleni postav, prekrucovani dejin a ne uplne dobrych hereckych vykonu... (11.03.2010)

No vida tak tohle byl první Český barevný film? Mno to by jeden ani neřekl. Sestříhání mu určitě neprospělo. Místy na sebe scény moc nenavazují i trhliny v ději to potom vytváří. Zajímalo by mě jak vypadala původní celá verze. Jinak obsah moc hodnotit nehodlám 3* dám za kostýmy a solidní bitvu o hrad Sion.50% (22.03.2016)

Je několik možností, jak zpracovat historické téma a přiblížit konkrétné historickou postavu. Zatímco dnes se nejčastěji volí forma hraného dokumentu nebo se scénář opírá o historická fakta natolik, až vznikne cosi jako přehraný článek z wikipedie, dříve se sázelo na legendu a dojem. Diváci toužili spatřit hrdinu, chtěli podívanou a tu jim Vladimír Borský dopřál. Vzniklo dílo poplatné době, které je dnes zajímavé jako střípek zapadající do mozaiky naší kinematografie. Není zde patrný přesah jako u historických filmů Otakara Vávry, všeho je tak trochu hodně - vlastenectví, patosu i hudby. Nedá se ani srovnat s uměleckou feskou jako u filmů Františka Vláčila. (13.11.2015)