Balada pro banditu

Tak jsem si po dlouhé době dopřála zase Baladu pro banditu. Věřím ,že se ve své době v kině dlouho neohřála. Balada je tak trochu jiná a právě ta jinakost mě fascinuje. Díky ní se stal snímkem věčným. Tam kde se střílí z kytary ,tam kde se místo na koni jezdí na kole ,tam kde zní krásné písně se svými půvabnými texty , tam kde "kvete" láska Eržiky a Nikoly ,tam kde se k něžnému oslovení používá slov "rybko moje" , tam pokaždé zažívám svůj malinký soukromý ráj.... (30.10.2008)

Parta mladých lidí, většinou folkařů a kotlíkářů, se sešla na festivalu a převedla divadelní zpracování Olbrachtova románu. Fikce se prolíná se skutečností. Pušky nahradily kytary, místo koně poslouží kláda. Je to nezvyklé pokoukání, ale zajímavé, méně je v tomhle případě víc. Nejlepší na celém filmu jsou písničky v podání brněnského divadla Husa na provázku, v čele s Miroslavem "Šuhajem" Donutilem, kterému role loupežníka sedne. (11.05.2003)

Dokonalost sama. Nejlepsi muzikal vubec. Sklanim svuj hrbet pred vsemi, co se ucastnili vyroby. Tohle me zaujalo uz kdyz jsem byla male dite a myslim, ze to je co rict, kdyz neco takovehleho dostane i dite. Divam se na to casto. Pisnicky jsem si jako mala nahravala do kazetaku polozeneho vedle televize a poslouchala jsem je pred usinanim. Krasne pisnicky a skvele zfilmovano. Super. (17.10.2012)

Možno to nie je náhoda, že Slovenská televízia zaradila tento muzikál deň po hipisáckom Jesus Christ Superstar (ktorý bol na ČT). O Nikolovi lúpežníkovi to však nemalo tú silu, pesničky boli známe, ale iba Iva Bittová spievala skutočne na úrovni. Je to filmové dielo, ale stále som mal pocit, že si len niekto pri ohni poskladal pesničky a dal im trochu filmového dychu. (27.03.2016)

Tahle filmová ozvěna doslova kultovního divadelního představení Divadla na provázku je právě tím trampským a folkovým muzikál evropského formátu, který mohl udělat naši normalizační kinematografii originální a osobitou... Tak mystifikační kvazi world music, která předběhla a předznamenala pozdější světové dění... Tenhle podivuhodně muzikálový (ale vlastně i obecně filmový) experiment je doveden k dokonalosti a jeho nadčasovost a genialita se nenaplňuje ani tak ve skvělé hudbě Miloše Štědroně a krásných (pseudo)folklórních textech Milana Uhdeho, čistě divadelní jednotě místa, času a děje, narativně mýtickém rámci a usazení celé adaptace, či alespoň pro mě úchvatných hereckých a pěveckých výkonech všech zúčastněných (zvláště pak dua Donutil-Bittová), ale především ve srovnání se záplavou soudobých muzikálových (promiňte mi to slovo) ,,sraček"... (03.07.2007)