Klan Gucci

Plejada vybornych americkych hercu mluvicich s italskym prizvukem. Pres velkou delku se na platne stale neco zajimaveho deje. Lady Gaga jako Patrizia na me zanechala velky dojem. Stejne jako inteligentni scenar a rezie. Nevim jak film zachazi s historickymi fakty. Mozno na to nahkizet jako na staromodni moralitni pohadku. Sceny jsou jakoby filmovany v mauzoleu. (31.03.2022)

Scottův letošní druhý životopisný film, tentokrát z bližší historie než Poslední souboj, musel vykompenzovat dopředu známý závěr skrze herecké výkony a technické zpracování, což se mu naštěstí ve většině případů celkem obstojně povedlo. Na plátně se setkávají herecká esa starší i mladší generace, a byť jejich anglická italština místy působí maličko křečovitě (mrk, mrk "Jokere"), podávají veskrz kvalitní výkony. Audiovizuální ztvárnění je uspokojivé, což však není u filmu od Scotta ničím překvapivým. I když jsem oba filmy ohodnotil čtyřmi hvězdami, byl pro mě Poslední souboj přece jen působivější. Klan Gucci dostává minusové body za zbytečně dlouhou stopáž a na můj vkus odbytou smrt Maurizia - přesto jde ale stále o solidní životopisné drama. (10.12.2021)

Storytelling veskrze průměrný, Gucciho táhnou především herci. Působí to na mne, jako kdyby Ridley přišel na plac a řekl "tak, teď si všichni hrajte co chcete, improvizujte jak umíte, hlavně nezapomeňte tahat z kapes co nejsilnější italský akcent". A kupodivu to obvykle funguje. Rovněž maskéři odvádějí jako vždy v Ridleyho ansámblu skvělou práci, protože například takového Jareda Leta jsem poznal skrze make-up asi tak po hodině. Pokud bych si měl vybrat mezi The Last Duel a Gucci, zvolil bych historické drama, které je soustředěnější, s poctivěji, citlivěji a opatrněji zpracovaným příběhem, který nechává silnější emocionální dopad. V případě Gucciho nejvíce na srdci diváka zahřeje kromě již zmiňovaných herců snad jen skvělá kamera a brilantní design kostýmů a interiérů, které pochopitelně tvůrci vypiplali do nejmenšího detailu tak, jak se na ikonu luxusu a glamouru sluší a patří. (13.02.2022)

Tie dve a pol hodiny sú určite zábavné a rýchlo utečú, zároveň sú ale zábavné úplne iným spôsobom, ako by som čakal. Ale zábavné presne tak, ako Ridley zamýšľal. Postavy sú jednorozmerné karikatúry a v momentoch, kedy dej začína byť pochmúrnejší, tak fraška ide stranou a sú zase jednorozmerne zlé. To je ale súčasť hry, problém vidím v tom, že niečo nám scenár ponúkne a potom sa od toho odkloní a nič nevysvetlí. Ako zasiahli napodobeniny do biznisu? Prečo firma začala upadať práve vtedy, keď mali nového super návrhára a Maurizio bol najslávnejší? No a tie vzťahy v rodine nie sú tiež príliš osvetlené, kto ako koho podrazil síce vieme, ale pôsobí to dosť divne až prvoplánovo a postavy na to opäť reagujú ako karikatúry... (31.08.2022)

Zábavné a vizuálně opulentní v jednotlivých scénách, ale neuspokojivé v celku. Zpočátku to vypadalo na izolované vyprávění o vztahu Maurizia s Patrizií, ale film se postupně rozpadl do útržkovitého příběhu druhé a třetí generace podnikatelské rodiny Gucci a tohle rozmělnění při absenci jakéhokoli vysvětlujícího přesahu filmu ublížilo. I přes tříhodinovou stopáž je takové sousto prostě příliš velké. Nutně tak muselo dojít k různým rušivým zkratkám, posunům vůči skutečným událostem, epizodickým nedotaženostem a časovým skokům, které filmu neprospěly. Do značné míry tu narativní bezradnost udržovaly při životě herecké výkony, ale nevyrovnanost filmu podtrhuje zjevný kontrast mezi uměřeným herectvím (Adam Driver a Jeremy Irons) a karikaturním figurkařením (Al Pacino nebo Jared Leto). Stojí za vidění, ale nic, k čemu bych se chtěl vracet. (01.02.2022)