Luca

Homofobie a transfobie hlavy státu mě překvapuje, když je to jednak pussydent, vyjadřující se jako čurák (tj. jako jeden obsáhne min. dva gendery), jednak bych očekával větší pochopení pro trans osoby u někoho, kdo je ztělesněním transhumanismu, když Miloš Zeman definitivně srostl se svým vozíkem a stal se z něj Mimoš Zelan. Rodiče s dětmi, potažmo kdokoliv preferující proqueer audiovizuální obsahy s postavami bez koprolálie, mohou/může jít do kina na pixarovku LUCA. Sice jako jiné pixarovky pracuje s mnohokrát osvědčeným, až omšelým. Vyprávění je zase organizováno kolem proměňujících se vztahů a cílů dvou ústředních postav, kdy jedna je vůči druhé zpočátku jejím opakem, aby v rámci vývoje skončily jako více si podobné (TOY STORY, HLEDÁ SE NEMO, VZHŮRU DO OBLAK, V HLAVĚ, DUŠE...). Někdy - jako zde - se k tomu přidává další figura sloužící jako katalyzátor vztahů dvou hrdinů (PŘÍŠERKY S. R. O., TOY STORY 4). (S jistou mírou podvratnosti by se dění snímku dalo shrnout jako vyprávění o vztahu dvou mužů, který svým montováním se do něj pokazí žena, tj. že by šlo o takovou dětskou verzi anti/korporátní romance KLUB RVÁČŮ.) Znovu se zužitkovávají žánrová schémata, která jsou nápomocná k cestě postav za poznáním  vlastní identity a nějakému tomu ponaučení, přičemž jako dříve se pracuje s prvky a postupy příznačnými pro sportovní filmy (první a třetí AUTA). A i tentokrát je svět příběhu založen na jasně dané dualitě, akorát tentokrát ten svět příběhu není tak propracován jako dřívější (vzhledem k blízkosti prostředí třeba z pod/mořských HLEDÁ SE NEMO anebo HLEDÁ SE DORY, z městských, vytěžujících atraktivní cizí kulturu, COCO) a způsob jeho prezentování moc nepomáhá uvěřitelnosti změny náhledu/názorů jeho obyvatel v závěru. Pixaru se ale více než dříve daří v LUCA pracovat s kinematografickým odkazem, a tím nemyslím jenom četné narážky až variace kanonických italských děl (viz epilog), ale především vymezení se vůči queerfobnímu odkazu disneyovek. Ty totiž často kódovaly antagonistické postavy jako queer, zatímco zde je to převráceno: antagonistické postavy jsou queerfobní, kladné postavy i kladné vedlejší jsou proqueer. A největší klad - dle některých však kvůli nevyhraněnosti a otevřenosti čtení i největší zápor - je, že ona metafora jinakosti a přepsání Malé mořské víly a dalších umožňuje vykládat film jako příběh o gay/bi postavách, jako příběh o imigrantech vynořujících se na břehu, jako... univerzální příběh o jinakosti a jejím ne/přijímání. A konzervativně založení/é si mohou najít hodnoty jako síla přátelství, důležitost pospolitosti rodiny, sebevzdělávání a vůbec seberozvoje. Za mě tolik, že mi tento nepřiznaný prequel k DEJ MI SVÉ JMÉNO a KRAMPACU nebyl odporný, naopak bych se jal demonstrovat za to, aby takových bylo víc. (28.06.2021)

Je parádní, že borci co posílaj další a další nový pohádky do světa, mají neustále další a další nový inspirace plný originality. Luka je další z těch nových příkladů. Čím jsem starší, tím víc jsem nějako přecitlivělej, nicméně i tenhle animák, mě lehce dostal do ouzkejch. Fakt pěkný pokoukání s dětma... 80% (30.10.2021)

8/10. Kdo čekal filozofující Duši... bude zákonitě zklamán. Kdo se rád vrátí do svých dětských let, představ a bujaré fantazie - bude nadšený. Pixar po delší době předkládá projekt, který ve všech ohledech sází na osvědčený koncept a v rámci animované tvorby nepřináší takřka nic nového. Jenže zas tomu nechybí to srdíčko. A já se na tomhle rošťáckém dobrodružství nechal plně unášet až do závěrečných titulků. Až je mi líto těch, kteří v dospělosti zapomněli... jaký byl svět kolem nich. Hrozně hřejivý film. Všechna čest! (01.07.2021)

Ano, pixarovská jednička za poslední rok je sice Duše, ale Pixar zkrátka nezklame nikdy. Stejně jako mě minulý rok potěšil film Frčíme, Luca je případ stejně nadprůměrného (třebaže ne dokonalého) filmu. Navíc je fajn, že se v kině hezky střídají filmy osvědčených pixarovských režisérů s filmovými prvotinami nových pixarovských tvůrců (tedy že Pixar dává šanci i méně zkušeným umělcům, scénáristům a režisérům ze svých řad, aby si zkusili udělat vlastní film a skrz to tříbili své schopnosti). Luca nabízí opět zcela nový námět a zasazení, tentokrát do Itálie a částečně do podmořského světa (drobný odkaz na Malou mořskou vílu? :)). Právě různorodost a barvitost pixarovských filmů je mi hodně sympatická. Tentokrát zažijeme slunnou a veselou letní atmosféru plnou italské "nátury" a kultury. A měla bych dát důraz především na "veselou", protože film je neuvěřitelně vtipný! Od začátku jsem se musela smát velkému množství scén, počínaje okamžikem, kdy na scénu připlují rybí "ovce". Film zkrátka překypuje velkou dávkou humoru. V originálním znění mě pobavila třeba i vedlejší postava strýce Uga (téměř okamžitě bylo z jeho barvy hlasu a vyjadřování jasné, že v českém dabingu MUSÍ postavu mluvit Jiří Lábus. Bohužel, když jsem zvuk přepla na češtinu, zjistila jsem, že obsadili jiného dabéra, což je velká škoda - nebylo to úplně ono, ale co se dá dělat...). Mnoho vtipných scén "produkuje" ústřední dvojice kamarádů, ale jak je u Pixaru zvykem, nezůstává to jen u vtipu. Film vykresluje ryzí klučičí přátelství se vším, co k němu patří. Se správnou dávkou dojemnosti, bezelstnosti a lehkosti. Luca a Alberto jsou prostě správná dvojka. A postava Giulie je hezky doplňuje. Víc než polovinu filmu jsem byla přesvědčená, že film nemá žádnou vadu, a bavila jsem se na maximum. Kámenem úrazu je ale konec a bohužel to filmu sráží hodnocení. Celé završení filmu má až příliš rychlý spád a působí nedotaženě. Happy end přichází až příliš snadno a rychle. Jako by ve scénáři ještě něco chybělo. Trochu mě zklamalo, že jinak výborný film, který tak dlouho drží laťku nahoře, najednou na konci ztratí dech. Konec šlo určitě udělat lépe. Ale jak jsem napsala na začátku, i přesto vnímám Lucu jako velmi nadprůměrný a nápaditý pixarovský film, ke kterému se s radostí (a klidně opakovaně) vrátím. ~(4,3★)~ (30.12.2021)

"Some people, they'll never accept him, but some will and he seems to know how to find the good ones." Není to ani nejinovativnější, ani to není nejvtipnější a rozhodně to není nejakčnější pixarovka, ale právě svou jednoduchostí, pohodovou letní atmosférou a ultimátní přívětivostí je to příjemný návrat k animákům, které měly duši. A krásná animace už je u tohoto studia samozřejmostí. (02.07.2023)