Režie:
Gabriel AxelScénář:
Gabriel AxelKamera:
Henning KristiansenHrají:
Stéphane Audran, Bodil Kjer, Birgitte Federspiel, Jarl Kulle, Jean-Philippe Lafont, Bibi Andersson, Ghita Nørby (vypravěč), Asta Esper Andersen (více)Obsahy(1)
V devatenáctém století v Dánsku se dvě postarší dcery protestantského pastora z odlehlé vesnice Martina (Birgitte Federspiel) a Philippa (Bodil Kjer) vzdaly svého života ve prospěch otce a jeho farnosti. Po letech k nim jako hospodyně nastoupí francouzská uprchlice Babette Harsant (Stéphane Audran). Nějakou dobu po smrti otce se rozhodnou uspořádat hostinu pro celou vesnici na oslavu stého výročí jeho narození a Babette je prosí, aby ji mohla přichystat. A nikdo netuší, že hodlá předvést vesničanům zážitek, na nějž budou moci vzpomínat do konce života... (monolog)
(více)Recenze (55)
,,Milosrdenstvo je nekonečné. Milosrdenstvo nekladie žiadne podmienky. Stačí ho len očakávať a s vďakou prijať." Jedinečný artový film zo škandinávskeho prostredia, ktorý v sebe nesie nielen obrazom dánskej kultúry v 19.storočí, ale aj posolstvo vzájomnej tolerancie kultúry a tradícií iných národov či náboženstiev. Babett pre celú chudobnú dedinu pripravila neobyčajnú večeru, ktorú si nikto nahlas nepochválil, ale na ktorú určite nikto z nich nezabudne. A ja určite nezabudnem na tento neobyčajne krásny film s cudzokrajnou prímorskou atmosférou a súčasne príbehom, ktorý i napriek tej cudzokrajnosti pravého diváka zasiahne. ,,Umelec nikdy nie je chudobný... Celým svetom znie jeden dlhý výkrik zo srdca umelca: Dajte mi šancu dať zo seba všetko." Rozhodne nenudili ani zaujímavé hudobné vložky, či už išlo o duchovné piesne alebo milostnú operný duet z Dona Giovanniho. 95% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) ()
Jen několik světlých světských chvil ve zdánlivé šedi údělu chudoby a službě bližnímu v pomalém tempu, na vzorku malé protestantské vesnice - všechna komisnost světa se školometskými dialogy... a pak se náhle začne Babette otáčet v kuchyni a zbývá jen litovat, že vůně nelze přenášet. A překvapivě se zde neodehrává jen uspokojení tělesné, ale i duchovní - mezi jednotlivými chody se zviditelní nejedna moudrá pravda a s plným žaludkem se zjevně mnohem snáz odpouští... A tak si i můj duchovní prožitek jasně řekl o radost těla, a jelikož želvy nežeru, dopřála jsem si alespoň stáčené bílé, ročník 2013 :-) ()
Začátek ujde, pak je poměrně dlouhá ne moc záživná část a pak přijde na řadu Babettina hostina a to je prostě dokonalost sama. A ti rošťáci jí to ani nepochválili. I když musím podotknout, že to jejich obvyklé jídlo, ryba namočená ve vodě, pak pěkně uvařená, chleba namočený ve vodě a zase dlouho vařený - to musí být vysloveně kulinářský zážitek. ()
Úžasná melancholická výprava dá hneď na začiatku najavo, že film osloví práve tých, ktorí by radšej strávili leto na takomto odľahlom a kľudnom mieste, než v ľubovolnom preľudnenom letovisku. No a medzi takých ľudí patrím aj ja, až som kvôli obrazovej hostine skoro zabudol na tú Babettinu. Spočiatku sa nám striedajú časové roviny, čo ale neznamená, že by sa divák v jednoduchom deji mohol stratiť. Film môžeme rozdeliť na dve polovice, kedy sa tá druhá plne venuje už len príprave hostiny pre otravných miestnych bigotných katolíkov (čisto subjektívny názor, patrilo to k dobe) a jej priebehu. Osobne som práve kvôli ich rečiam škodoradostne veril v iný, cynickejší koniec, ale nechcem spoilerovať, ak by som mal chuť a peniaze na nakrútenie novej verzie, tak tam by sa objavil... ()
„V tomto odlehlém koutě Dánska žily 2 sestry, jejichž mladistvá svěžest začínala odkvétat.“ Po tomhle prohlášení jsem se začal smát. Ale smích mi příliš dlouho nevydržel, protože ho začala nahrazovat hořkost nad 2 promarněnými životními osudy, minimálně vzhledem k pěveckému talentu jedné z nich jsem se tomuto pocitu mohl jen těžko bránit. A právě pěvecké pasáže byly také tou jedinou zajímavou věcí na úvodní jinak nudné půlhodině. S příjezdem Babetty film naštěstí dostat vítr do plachet. Příprava jídel a samotná hostina zaujme, divák zároveň doufá, že stolující (s výjimkou uznalého generála) zapomenou na svou pomatenost a docení kuchařské mistrovství. Ale stejně mě ten pokrytecký, tmářský, omezený a hloupý spolek silně dráždil, o prázdných náboženských moudrech ani nemluvě. Pocit zadostiučinění tak nebyl zrovna silný. Babettina hostina je vcelku milý, staromilský film plný melancholie, ale mně toho nabídl o dost méně, než jsem čekal, proto dám pouze čisté 3*. „Pláč umělcovy duše mi umožnil vydat ze sebe všechno.“ ()
Galerie (59)
Photo © Det Danske Filminstitut / Carlotta
Zajímavosti (7)
- Jméno Karen Blixenové je známo i díky filmu Vzpomínky na Afriku (1985), který byl natočen podle jejího autobiografického románu. (Snorlax)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
- V knize není popsána příprava jednotlivých pokrmů, tvůrci proto museli o pomoc požádat věhlasného šéfkuchaře Jan Cocotte-Pedersena z restaurace La Cocotte z dánského hlavního města Kodaně. (Snorlax)
Reklama