Známí neznámí

Čeští a slovenští herci v zajetí divadelního aranžmá, nevýrazných dialogů a snaživé realizace. Mobilní (de)generace dolehla i na skupinu letitých přátel středního věku, kteří se sešli jednoho silvestrovského večera, aby přivítali nové a možná i lepší zítřky. Byt plastického chirurga (Tomáš Maštalír) a psycholožky (Klára Issová) zažije klasickou hru na pravdu, co dlí v moderních telefonních krabičkách, jejichž důvěrný obsah se druhým zásadně nesděluje. Místo silvestrovské dobré nálady na povrch vyjde utajovaná nevěra i skrývaná homosexualita. Existence italského originálu se sice nedá úplně ignorovat, mě ale vskutku nezajímá. Předpokládám, že se v něm neřeší odhalený koitus s domestikovanou kočkou či znásilnění průvodčího v tunelu, takže směle můžu přeskočit i německou kopii a rovnou jsem se pustil do české verze. Ta je zpočátku celkem nevýrazná, zaměřená na určitý kontrast mezi postavami vytváří dialogové přestřelky, na kterých se staví, protože statická kulisa bytu diváka příliš dlouhodobě neuspokojí.  Anna Kadeřávková je napumpovaná sexappealem, jenže není přímou účastnicí sedánku a bytové prostory záhy opouští, aby v závěru do nich ještě jednou nahlédla. A kupodivu z vizuálního hlediska není nikdo, kdo by její auru nahradil. Netvrdím, že herecká sestava byla do jednoho špatná, jen neperlila, nepředvedla se a nehláškovala takovým kalibrem a formou, abych si její počínání vybavil i za několik dalších dnů, případně upozornil bych potenciální diváky na neskutečné herecké vystoupení. Z herců prostě nikdo nevyčníval. nikdo ale vyloženě nebyl kazivým faktorem. Prostřední část je na filmu tím nejlepším. Dialogy rázem chytnou slinu, režie se opře do tempa a postupně se začnou kupit nečekaná odhalení, která mají náběh do komického absurdna. To filmu nějaký limitovaný úsek vydrží, pak se ale vše překlopí do nemožného, opravdu NEMOŽNÉHO zakončení, které předchozí sympatickou snahu naprosto shodí. Zíral jsem, zda je možné takto příšerně zakončit slibně rozběhnutý filmový akt, přičemž jsem si pomyslel něco moc nelichotivého o scenáristovi. Ostřílený Petr Jarchovský to závěrečné rozuzlení rozhodně nevymyslel na přívětivou známku, rovnou neuspěl. Režisérka Zuzana Marianková oproti jeho průměrnosti byla režijně v pohodě, přechody z dramatu do komiky zvládala nerušivě. Film, respektive nestabilní scénář, celkově skvělý a na české poměry nevídaný námět solidně pohřbil. 5/10 (05.09.2022)

Trochu prvoplánová moralitka, která na jedno zhlédnutí neuškodí, při znalosti pointy ale nemá při případné repríze moc co nabídnout. Zuzana Marianková se logicky držela při zemi, protože nižší rozpočet jí toho moc nedovolil, takže záběry na Prahu a ohňostroj bez zvuku jsou nechtěně směšné, naštěstí ale celkové dojmy moc nekazí. První polovina má velmi slušné tempo, svým způsobem i dynamiku a rozjezd odvážného nápadu vypadá hodně zajímavě. Postupem času ale příběh zabředává do různých vztahových propletenců, které nejsou moc důvěryhodné, je jich moc a celkově se to, že by každá z postav měla nějaké šokující tajemství, jeví hodně nepravděpodobně, ale v rámci nějaké divácké atraktivnosti a zhuštěnosti se to dá asi pochopit. Trochu horší je to s autentičností, která tu moc nefunguje, protože celá parta přátel mezi sebou nemá velkou chemii a všichni jsou spíš figurkami než životnými postavami. To ale zachraňuje solidní obsazení, v němž nikdo moc nevyniká, na druhou stranu ale nekazí a všichni jsou v rámci možností velmi dobří, jediný, u koho se snad dá mluvit o trochu lepším výkonu, je Tomáš Maštalír, který jako jediný emoce skrývá v sobě a po celou dobu je spíše pozorovatelem a musí hrát úsporněji. Zážitek ale dost kazí závěrečný twist, který vypadá dost prvoplánově (i když je věrný originálu) a v kontextu nemá takový efekt, jaký asi tvůrci zamýšleli a nedělá ze Známých neznámých nic víc než v úvodu komentáře zmiňovanou lacinou moralitku. 60 % (02.04.2022)

Původní verze italská mi doslova přirostla k srdci, německá mi naopak nesedla vůbec a naše verze československá, ta mě velmi příjemně potěšila. S radostí napíšu, že toto má potenciál oslovit široké publikum stejně jako Vlastníci (byť ti byli originální, ryze čeští). Výbuchy smíchu v kině na těch správných místech mě v tom jen utvrzují, navíc mám dojem, že tahle adaptace pobaví i diváka, který fičel na originále. Nejen, že má film poučný přesah, ale všichni zúčastnění se svých rolí ujali skvěle. Z celé konverzační partičky vyzdvihnu Tomáše Maštalíra, naprosto perfektní. Opět se mi potvrdilo, že častou slabinou našich filmú jsou špatné scénáře a unylé dialogy, protože pokud je něco napsáno dobře, a tohle Taliáni namastili excelentně, není problém,pro naše herce, zahrát výborný film. Tento má potenciál stát se vkusnou silvestrovskou klasikou. Chválím i tah, že herci mluví někdo česky někdo slovensky, takhle to mělo být celé roky, je to příjemné, přirozené a fajn, filmu přeji úspěch, plné sály, rozladila mě akorát upoutávka před, na pokračování obrsračky Šťastný Nový rok, jejíž část první Známým neznámým nesahá ani po podrážky a nemůžu uvěřit, že do toho někdo zase vrazil prachy. Bude to prý na Jadranu. Mno.. ehm.. (08.09.2021)

Až díky vygradované poslední půlhodince film získává nějaké ty body navíc. Hercům občas není moc dobře rozumět. Jinak ten scénář je díky předloze tak silný, že úspěch je téměř předem zaručen. Spíše do očí tluče ta zbytečnost. Originál je samozřejmě pouze jeden a ani megapopulární Martin Hoffmann na tom nedokáže nic změnit. 60% (14.10.2022)

Dle mého jsou podobné předělávky slavných děl naprostou ztrátou času a i průměrný režisér by měl být schopen natočit film úctyhodné kvality dle takto úspěšné předlohy. Běžně se to však točí a i když bych o tom normálně neuvažoval, letos jsem snímek shlédl v odpočinkovém režimu v předvánoční čas. Proto si myslím, že se Český remake relativně povedl a přestože jsem si stále ještě dobře pamatoval děj, jsem se sledováním pobavil. 40% PS: Konec možná trochu odflaknutý. (05.01.2024)