Helena a její chlapci

Ať si zamerikanizované stádo tupých ovcí říká co chce, pro mě je Helena a její chlapci jednoznačně nejlepší seriál, jaký kdy byl natočen! A je mi úplně jedno, že jdu proti davu, tento seriál je moje vlastní citová záležitost. Nádherným způsobem je zde kladen důraz na lásku a přátelství, dva hlavní motivy seriálu. Divákům je jasné, že takhle to v reálném světě nechodí a ani autoři se nesnaží o tom někoho přesvědčovat. Snahou tvůrců je poukázat na to, jak by mezilidské vztahy měly fungovat. Každá z hlavních postav má svůj osobitý charakter. S některými se v mnohém ztotožňuji (Natálie, Manu), jiné obdivuji pro jejich serioznost a autoritu (Helena, Mikuláš), s dalšími se hezky od plic zasměju (Johana, Kristián, Lola, José, Róza) a na některé dívky (Benedikta, Anežka, Zaza, Taxi) se prostě jen krásně kouká.:-) Ale téměř všichni na mě působí velice sympaticky (averzi mám pouze vůči Lindě a Tereze, neboť rozvrátily vztah Johany a Kristiána). Musím také zmínit protřelé záporáky, jako je narkomanka Ariela a hudební producent Thomas Fava, kteří partě nejednou pořádně zkomplikovali život. I přes obrazovku se natolik vžívám do děje, problémů a milostných zápletek hlavních hrdinů, až mám pocit, že jsem také členem jejich party. Všechny radosti i zármutky prožívám s nimi a nejedna scéna mě i po tolika shlédnutí dokáže dojmout. Zpočátku byly epizody pouze v humorném duchu a každý díl měl samostatný příběh. Zhruba od 90. dílu začaly mít epizody na sebe přímou návaznost a děj postupně nabývá na dramatičnosti. Objevují se vážnější společenská témata, jako např. drogová závislost, pokus o znásilnění některé z dívek, potrat nebo nákaza virem HIV. Vůbec mi v seriálu nevadí to studiové prostředí, pořád je tam mnohem větší rozmanitost interiérů, než bývá u amerických seriálů tohoto typu. Jsem rád, že se mi v době vysílání podařilo nahrát všech 280 dílů + prvních 65 dílů navazujícího seriálu Rozmary lásky. Díky tomu i po tolika letech, kdy seriál dávno upadl u diváků i vedení všech našich TV v zapomnění, mám stále možnost sledovat tento romanticko-komediální skvost francouzské kinematografie. Každoročně si alespoň jednou dávám "maraton Heleny" od začátku do konce a pokaždé se ujistím, že mě tenhle seriál nikdy neomrzí. A když vidím, jak nízké hodnocení dává tomuto skvělému seriálu naprostá většina uživatelů ČSFD, nepočítejte s tím, že se s vámi o tento skvost s českým dabingem podělím! Proamerický režim jednou provždy na území ČR uvalil na francouzské sitcomy přísné embargo a já toto rozhodnutí hodlám respektovat. Snad až si český národ začne francouzských sitcomů více vážit a zdejší hodnocení se vyšplhá alespoň na 70% bych mohl změnit názor. Ale to by české stádo ovcí nesmělo být zblblé amerikanistickou propagandou a komerční sračkou Přátelé, což není nic jiného, než trapná a obscénní kopie Heleny. Na seriálu Helena a její chlapci je nejlépe zřetelné pokrytectví českých diváků. Všichni na to tenkrát čuměli, ale přesto jako jednotné stádo to teď všichni zatracují a zodpadňují, aby před ostatními nebyli za exoty. Pro mě jasných 100%. V mém deníčku článek o seriálu a odkazy na několik sestřihů v češtině. (19.05.2006) (méně) (více)

Bylo mi 12 let, když mě v televizi potkal tento seriál a jako jeden z mála mě opravdově chytil za srdce. Pamatuji si první upoutávku a okamžitě mě zaujala hudba, hezké tváře aktérů a barevnost prostředí. To mě přilákalo se na to dívat. Obecně sitcom nepatří mezi mé oblíbené žánry ale tento francouzský sitcom Helena a její chlapci je zlatá vyjímka. Ač bohužel rokem 1997 na českých televizích nadobro skončil, nikdy jsem na něj nepřestala vzpomínat. Je to pro mě hluboce citová záležitost, už třeba jen proto, že zde jsem našla svoji pěveckou hvězdu - francouzskou popovou zpěvačku Hélène Rollès. Již čtvrt století je moje osobní Superstar a nikdy tomu nebude jinak. Její písně byly použity v seriálu. A je to přesně ten styl, po kterém jsem toužila a nenašla jsem ho u nikoho z hudebního showbyznysu. Heleniny písně jsou přesně moje nota. A zároveň děkuji skladatelům této hudby a textů - mistrům Jean - Luc Azoulay a Gérard Salesses. A v čem je seriál tolik magický? Rozhodně byla dobrá volba jeho motiv - lidskost, úpřimné přátelství a láska. Toho si na něm cením nejvíc. V té době neexistovaly mobily ani žádné sociální sítě, takže veškerá vyznání lásky, projevy sympatií, ukončení milostného vztahu se muselo řešit OSOBNĚ. Umíte si představit, že dnes zavoláte dívce nebo chlapci, domluvíte si schůzku v kavárně u kávy a tam z očí do očí se mu/jí svěříte se svými city? A ten druhý nemůže nikam couvnout, musí se nějak vyjádřit - ať už pozitivně nebo negativně a taky musí říct proč odpovídá zrovna takto. A jde tu o lidskost - člověk musí volit vhodná slova, aby tomu druhému neublížil, nezranil ho. A tohle je pro většinu lidí těžké mluvit o svých citech. Dnes se často schováváme za počítač nebo mobil a chybí nám osobní kontakt a komunikace. Setkávám se s tím, že i když se znám s lidmi osobně, tak mi nikdy do očí neřeknou věci, které mi napíšou do messengeru. Tohle v tomto seriálu skutečně neexistovalo. A to je vzácné a opravdu moc pěkně se na jejich rozhovory kouká a poslouchá. S postavami se divák ztotožňuje, kdo z nás v mládí nezažil zklamání v lásce nebo odmítnutí. Ale když máte po boku dobré přátelé, je to vše snadnější. Líbí se mi v seriálu komické situace se správnými zápletkami, které skutečně pobaví. Senzační hlášky, zejména protřelých vtipálků. Nechybí ani romantické scény, při kterých se dojímám. A rovněž i smutné situace - nejvíc rozchody, loučení, odjezdy daleko domů ze studentských kolejí...prožívám ten smutek s nimi, i slza ukápne. Jako 12ti letá jsem si přála být v jejich partě, aby oni všichni byli mými kamarády... Herci své role hráli jakoby to byla realita. Alespoň já z nich měla ten pocit. Věřila jsem, že všechny páry se doopravdy milují, neuměla jsem si představit, že by ve skutečnosti herci měli svoje životy, svoje partnery. Ta láska mezi nimi na obrazovce zkrátka jen zářila. A vnímám to stejně i dnes, moc ráda se na tuto srdcovku dívám. Řekla bych, že dnes je to pro mě mnohonásobně větší potěšení než tehdy, když jsem na to koukala ještě jako dítě. Mrzí mě to nízké hodnocení zde i ty nesmyslné názory, protože tento seriál si to vůbec nezaslouží. Za mě ovšem je to TOPka, takže jedině plných 5 hvězdiček!!!! (05.12.2020) (méně) (více)