Zbraně pro Prahu

Treba pohledat film, ktery ma alespon stejne trapne dialogy jako tento naivni filmecek. Nekomu se sice v komentarich libi cetnost akcnich scen, nez vsak takto natocene, to radeji zadne. Nemci streleni kulkou tanci jako baletky nez upadnou k zemi, situace, kdy hazou zhave uhli na Nemce se jich ani nedotkne. Posunovac z niceho nic diriguje celou zeleznicni stanici na ukor jednoho telefonatu. Mizerne herecke vykony a zaver filmu, kdy Cizkova haze seriky na sovetskou armadu ve zpomalenych zaberech..., az mi husi kuze naskocila! Jednu hvezdicku jen za velice zdarilou hudbu, ta jako by byla uplne z jineho filmu. (20.09.2008)

Kapitán Kloss odvedl perfektní práci. Neboť kdo jiný než tenhle špičkový polský špion mohl v Abwehru zavést nové moderní výcvikové metody, kdy se vojáci kryjí tak, že běhají zásadně po vrcholcích hald uhlí, aby je stateční čeští železničáři mohli pohodlně trefit. A pak že je kapitán Kloss pouhá fiktivní postava, jak čtu na wikipedii. Hned to tam jdu změnit, uvedu tenhle film jako důkaz. Při pohledu na ty naše nepřemožitelné hochy na mašině si říkám, jaká škoda, že jsme jejich potenciál nevyužili hned ve 39. roce... stačilo postavit železnici po celém obvodu našich hranic, tenhle jeden ozbrojený vlak by je v pohodě ubránil. Pravda, musel by to být nějaký rychlík, aby v případě napadení Německem stihl obsloužit celou hranici. No, čeští konstruktéři by určitě dali hlavy dohromady a mohli jsme mít pendolíno o sedmdesát let dřív. A navíc v pancéřový verzi. Jinak mi taky vrtala hlavou ta dramatická hudba, která hrála vždy, když kamera zabírala supící německý vlak. Kde já už ji slyšel? A pak mi to došlo, byla stejná jako ve Ferdovi Mravencovi, když si padouch šnek brousil nůž. (24.10.2015)

Dočkal jsem se dobrodružného a celkem akčního snímku z dob Sokolova a Dnů zrady který je vesměs neangažovaný....žádný schůze komoušů ani horoucí projevy o nehynoucí lásce k Sovětskému svazu.Jen strohé drama o pancéřovém vlaku který veze bohatý arzenál přes okupované území na pomoc bojující Praze...všude jsou však ustupující skupiny wermachtu které drancují na co příjdou...(wermacht podle uniforem..jinak všichni mluví o SS).Film má celkem slušný švih i vtip.Oproti příbuzným snímkům je to rozhodně jiný kafe. (31.07.2008)

Těžko říct, co o tomto filmu napsat. Děj se odehrává na konci války, kdy parta důchodců přebere Němcům obrněný vlak a ještě k tomu s ním vyjedou na Prahu. Po cestě postřílí co se dá. To vše za poměrně pohodové nálady, jako by se nechumelilo. V tomto smyslu je to prvotřídní paskvil, který by se ve skutečnosti nemohl stát. Dědkové mají mušku jako Zajcev, Němci totálně neschopní, když nedokáží trefit tankem jedoucí vlak na pár metrů, naprosto nesnesitelná Hana Čížková, která je tu fakt na odstřel a vše završí přijiždivší Rusové. Sračka jak vyšitá. Nicméně jsem se u toho prostě bavil. Nevím proč, ale bavil. 50% si to snad s odřenýma ušima zaslouží. (01.10.2015)

Zbraně pro Prahu nejsou špatný film. Hnací síla filmu je samotný příběh, který je velmi originální a obsahuje mnoho rozmanitých příhod. Krásně i vykresluje atmosféru májových dnů. Z herců dominuje především Jiří Kodet, jehož cynické hlášky mi ještě teď rotují v paměti a vůbec celá jeho postava je v té záplavě schématických postav asi nejživější. Pak tu je Karel Hlušička, který zosobňuje prototyp neohroženého hrdiny (komunisty), který si narozdíl od svého protipólu Kodeta ví rady v každé situaci. Čížková na mě působila dost otravně a zbylé postavy už jsou jen křoví. Teď příjdu k tomu nejhoršímu a to je technická stránka. Nechápu jak režisér Tankové brigády (geniální bojové scény) může trpět věci jako: Pancéřový vlak se srazí s jiným, přičemž se zcela viditelně ulomí dřevěná (pancéřová) nástavba a uletí jak papír někam do křoví. Aby toho nebylo málo, tak se pan režisér ani v dalších záběrech neráčí tuto chybu napravit a tak se tam ona dřevěná nástavba válí přímo v pozadí záběrů dalších 10 minut. Další hrůza jsou přestřelky. SSáci při zásahu skoro tančí a před pěti mladíkama s flintama zdrhne rovnou celá četa SS. Ještě tu máme bonus v podobě dědka, který střílí na stíhačku (model) evidentně vedle, aby jí netrefil a nebylo po modelu. Poslední bojová scéna je taky pěkně sprasená. Tanky místo aby stříleli z 20 metrů do lokomotivy, tak pálí do prázdných vágónů a Kodet trefí panzerfaustem tank, avšak projektil se záhadně odrazí od tanku a spadne do trávy. Vrcholem vší hrůznosti bylo setkání s Rudou armádou, které působilo tak pateticky a zrůdně, že i házení kyticí ustupujícím SSákům, kteří právě vyvraždili celou vesnici, by působilo lépe. (04.08.2008)