Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze. (Bontonfilm)

Recenze (71)

Horak 

všechny recenze uživatele

Karel Hlusicka jako drsny chlap a komunista v neuveritelne schematicke slatanine o povstani ceskoslovenskeho lidu v poslednich dnech valky. Na to kolik bylo ve filmu akcnich bojovych scen je technicke ztvarneni odflaknute a nedotazene. Dale pak velmi slabe herecke vykony. Sroubovane dialogy jsou na mnoha mistech vylozene k smichu. Korunu vsemu nazasuje pateticky kycovita zaverecna scena setkani se sovetskymi osvoboditely. Film me kazdopadne pobavil, takze jedna *:). ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Na to, že film vznikl ke 30. výročí pražského povstání, je v něm pozoruhodně málo ideologie. Samozřejmě, hlavní hrdina je komunista a vše končí příjezdem sovětských tanků, ale příliš se o tom nemluví, nedějí se žádná zvěrstva, scénář je poměrně férový v tom, že z rádia zní pražské volání o pomoc v ruštině i angličtině a všude vlají jen československé vlajky - jediné rudé praporky jsou ty signální železničářské. Navíc jsou Zbraně pro Prahu nadprůměrně natočené - filmaři nepoužívali triky a třeba srážka německého pancéřáku s obyčejným uhlákem je úžasná a také přestřelky mají v rámci možností šťávu (ačkoliv Ivo Toman samozřejmě není žádný Jiří Sequens). Kdyby se to obešlo bez několika naviních, úsměvných až směšných momentů, přidal bych čtvrtou hvězdičku. ()

Reklama

Dárius 

všechny recenze uživatele

Já naprosto souhlasím s kolegou SLIMAKEM.V době kdy se to točilo-tedy zlatý střed socialismu,se dokonce dalo očekávat že ve filmu bude té komunistické agitace a vychvalování tehdejšího režimu o mnoho víc.S radostí jsem konstatoval že tomu tak nebylo.Slovo STRANA tam padlo snad jenom jednou,jedna jediná minischůze.Film byl o tom o čem měl být dle názvu-o zbraních.Žádné patlaniny tanků-vojenská technika 2.svět.války tak jak byla.Snad ta scéna s najetím do obrněného vlaku-tedy zlomení dělové věže,dřevotříska bohužel praskla moc rychle.No a ten konec-T34 se sunuly jak šneci.Jinak moc fajn.Ono se to tady mladíkům mluví o propagandě-když tu dobu znají jen z vyprávění. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Čtu si tady Enšpíglův komentář s tím, že tam zbrojí vojáci s věkem 60+. A kdybych si ten komentář nečet, asi bych si toho stejně všimnul. Zbraně pro Prahu jsou blbost. I když dobře zfilmovaná. Jenže hlavní hrdinové jak kdyby z oka vypadli Seanu Connerymu v Bondovce. Na 150 metrů trefí starým zrezivělým lugerem pohybující se cíl na první střelu a absolutně bez problémů. Následovně neskutečně vokoralej dědek sedí v protiletadlovym dělu, okem míří na barák a snaží se ho pracně sestřelit a ještě k tomu hází děsně drsný hlášky. Nevím proč to tak chtěli, ale tohodle si nešlo nevšimnout. Parta dědků se rozhodli natočit si stylovej akčňák, z druhé světové. Proč ne, no. Alespoň ta propaganda není tak velká. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Kvalitně zpracované drama z konce války, málo známé téma zásobování Prahy municí a zbraněmi při květnovém povstání, které nouzově potřebovalo pomoc z okolních vesnic a měst, aby se dokázali postavit jednotkám v ulicích Prahy. Je zde krásně vidět zapálené vlastenců u některé zatuchlé skutečnosti, které částečně započaly v první republice. Je s podivem, že zde ani tolik nevládne komunistická propagace a film je tedy spíše český. Výzbroj i bojové scény jsou na české poměry a možnosti sedmdesátých let velmi zdařilé. I přes některé technické a nelogické momenty je film dobrý a všechny komentáře níže od filmových samo-kritiků bych rád vetoval větou "Že řeči a shazování umí každý, ale natočit film už málokdo". ()

Galerie (5)

Zajímavosti (9)

  • Filmové Nádraží Dolany je ve skutečnosti Nádraží Tochovice. Následně vlak vjíždí do nádraží v Příbrami, kde ho vítá dav lidí a kapela s pochodem "Probuzení". Jen co hrdinové vyjdou ven z nádraží, octnou se u nádraží v Březnici. Závěrečné vykládání zbraní na nádraží bylo natáčeno v prostředí areálu nákladní části stanice Praha-Bubny, která od té doby prošla velkou demolicí, takže většina budov už neexistuje. (HJ-FILIP)
  • Lokomotiva, na které jedou strojvůdce Klika (Karel Dellapina) a posunovač Chýň (Karel Hlušička) ke srážce, je stroj 434.2208. Tuto lokomotivu vyráběly továrny ČKD v Lounech, Plzni a Nymburce ještě za války, takže i v době, kdy se odehrává film. Další lokomotiva, kterou Klikovi půjčili ve Slaném, je starší typ 434.0281 (s tendrem 516.2201). (Robbi)
  • Původní název snímku zněl Pancéřová odysea. (Xell)

Reklama

Reklama