Režie:
Ivo TomanScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří ŠustHrají:
Karel Hlušička, Jiří Kodet, Hana Čížková, Karel Dellapina, Ladislav Herbert Struna, Jiří Kostka, Jiří Němeček, Slávka Budínová, Libuše Geprtová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze. (Bontonfilm)
Recenze (71)
Karel Hlusicka jako drsny chlap a komunista v neuveritelne schematicke slatanine o povstani ceskoslovenskeho lidu v poslednich dnech valky. Na to kolik bylo ve filmu akcnich bojovych scen je technicke ztvarneni odflaknute a nedotazene. Dale pak velmi slabe herecke vykony. Sroubovane dialogy jsou na mnoha mistech vylozene k smichu. Korunu vsemu nazasuje pateticky kycovita zaverecna scena setkani se sovetskymi osvoboditely. Film me kazdopadne pobavil, takze jedna *:). ()
Na to, že film vznikl ke 30. výročí pražského povstání, je v něm pozoruhodně málo ideologie. Samozřejmě, hlavní hrdina je komunista a vše končí příjezdem sovětských tanků, ale příliš se o tom nemluví, nedějí se žádná zvěrstva, scénář je poměrně férový v tom, že z rádia zní pražské volání o pomoc v ruštině i angličtině a všude vlají jen československé vlajky - jediné rudé praporky jsou ty signální železničářské. Navíc jsou Zbraně pro Prahu nadprůměrně natočené - filmaři nepoužívali triky a třeba srážka německého pancéřáku s obyčejným uhlákem je úžasná a také přestřelky mají v rámci možností šťávu (ačkoliv Ivo Toman samozřejmě není žádný Jiří Sequens). Kdyby se to obešlo bez několika naviních, úsměvných až směšných momentů, přidal bych čtvrtou hvězdičku. ()
Já naprosto souhlasím s kolegou SLIMAKEM.V době kdy se to točilo-tedy zlatý střed socialismu,se dokonce dalo očekávat že ve filmu bude té komunistické agitace a vychvalování tehdejšího režimu o mnoho víc.S radostí jsem konstatoval že tomu tak nebylo.Slovo STRANA tam padlo snad jenom jednou,jedna jediná minischůze.Film byl o tom o čem měl být dle názvu-o zbraních.Žádné patlaniny tanků-vojenská technika 2.svět.války tak jak byla.Snad ta scéna s najetím do obrněného vlaku-tedy zlomení dělové věže,dřevotříska bohužel praskla moc rychle.No a ten konec-T34 se sunuly jak šneci.Jinak moc fajn.Ono se to tady mladíkům mluví o propagandě-když tu dobu znají jen z vyprávění. ()
Čtu si tady Enšpíglův komentář s tím, že tam zbrojí vojáci s věkem 60+. A kdybych si ten komentář nečet, asi bych si toho stejně všimnul. Zbraně pro Prahu jsou blbost. I když dobře zfilmovaná. Jenže hlavní hrdinové jak kdyby z oka vypadli Seanu Connerymu v Bondovce. Na 150 metrů trefí starým zrezivělým lugerem pohybující se cíl na první střelu a absolutně bez problémů. Následovně neskutečně vokoralej dědek sedí v protiletadlovym dělu, okem míří na barák a snaží se ho pracně sestřelit a ještě k tomu hází děsně drsný hlášky. Nevím proč to tak chtěli, ale tohodle si nešlo nevšimnout. Parta dědků se rozhodli natočit si stylovej akčňák, z druhé světové. Proč ne, no. Alespoň ta propaganda není tak velká. ()
Kvalitně zpracované drama z konce války, málo známé téma zásobování Prahy municí a zbraněmi při květnovém povstání, které nouzově potřebovalo pomoc z okolních vesnic a měst, aby se dokázali postavit jednotkám v ulicích Prahy. Je zde krásně vidět zapálené vlastenců u některé zatuchlé skutečnosti, které částečně započaly v první republice. Je s podivem, že zde ani tolik nevládne komunistická propagace a film je tedy spíše český. Výzbroj i bojové scény jsou na české poměry a možnosti sedmdesátých let velmi zdařilé. I přes některé technické a nelogické momenty je film dobrý a všechny komentáře níže od filmových samo-kritiků bych rád vetoval větou "Že řeči a shazování umí každý, ale natočit film už málokdo". ()
Galerie (5)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (9)
- Filmové Nádraží Dolany je ve skutečnosti Nádraží Tochovice. Následně vlak vjíždí do nádraží v Příbrami, kde ho vítá dav lidí a kapela s pochodem "Probuzení". Jen co hrdinové vyjdou ven z nádraží, octnou se u nádraží v Březnici. Závěrečné vykládání zbraní na nádraží bylo natáčeno v prostředí areálu nákladní části stanice Praha-Bubny, která od té doby prošla velkou demolicí, takže většina budov už neexistuje. (HJ-FILIP)
- Lokomotiva, na které jedou strojvůdce Klika (Karel Dellapina) a posunovač Chýň (Karel Hlušička) ke srážce, je stroj 434.2208. Tuto lokomotivu vyráběly továrny ČKD v Lounech, Plzni a Nymburce ještě za války, takže i v době, kdy se odehrává film. Další lokomotiva, kterou Klikovi půjčili ve Slaném, je starší typ 434.0281 (s tendrem 516.2201). (Robbi)
- Původní název snímku zněl Pancéřová odysea. (Xell)
Reklama