Maléna

Když si odmyslím všechny rádoby vtipné(ale docela trapné - chvílama) pasáže, tak je to moc dobrý film, kterému by se dalo dát ****... ale bohužel tam jsou. Jinak se mi líbilo, jak se dá vyjádřit hrůza války ne hromadou mrtvol, ale třeba tím, že se vrátí manžel(mrzák) z války a zjistí, že se z jeho milované stala kurva, která šla s každým, kdo ji dal kus chleba... Je tam mnoho povedených okamžiků a Monika Bellucci je fakt nádherná (a její výkon je narozdíl od většiny ostatních moc dobrý), ale je tam i mnoho scén, které se tam výrazně nehodí... Třba nechápu "hlášky" Renatova otce (které měli být asi vtipné), jako třeba : "Bylo by ti líp, kdybys byl slepý !", když si Renato honí ve svém pokoji... (02.05.2005)

V každém komentu se pořád dokola opakuje něco o kráse či dokonce nádheře Moniky Bellucci, o erotičnu, o dráždivosti, o skvělé kameře...Shrnu-li svůj dojem: místy nudou jak sviňa protkané parchantovi sny a první poluce nejsou můj šálek kávy. Asi se na to (na ni) krásně kouká, ale místy se u toho taky krásně usínalo. Většina těchto lyrických a pocitových snímků mnou projde jako nespasmické laxativum. Sic bezbolestně, nicméně okamžitě zapomenuto. (16.07.2012)

Malena chytne za srdce svou protřelostí a něhou, kterou divákovi kousek po kousku servíruje ve strhujících momentkách. Kamera je překvapivě špičková a venkovská krajina jak dělaná pro výstřední a krásnou Malenu, kterou jako vždy přesvědčivě zahrála Monica Bellucci. Děj toho moc nenabídne, ale celkové vyznění je tak silné, že si připadáte jako by vám bylo osmdesát, leželi jste na smrtelné posteli a v melancholické náladě a se slzami v očích si v hlavě promítali kousek po kousku celý svůj život. Velkou porci práce na tom má i legendární Ennio, který předvádí kompozici velmi podobnou třeba Tenkrát v Americe, která svým závěrem dokázala rovněž velmi podobně zdrtit. (31.08.2008)

MALENA ve mně vyvolává vzpomínky na AMARCORD. Je to tedy další "vzpomínání na vzpomínání ve vzpomínání". Myslet si, že tu jde o nostalgii za zašlou dobou prvních lásek a zrodu erotického vnímání světa by bylo zpozdilé. Naopak - dětský pohled na mussoliniovskou Itálii činí tehdejší společnost sicilského maloměsta pro vnímavé české oči až úděsně blízkou. Lidská malost je však nejen hrozná, ale i limitovaná; její přílivy a odlivy umožňují vcelku slušné žití i velmi obtížně "skousatelným" lidem. Malenina krása je závojem, do nějž je to často opakované a právě proto tolik potřebné hodnocení krás, ale zejména bolestí tohoto světa tak palčivě nutné a nenahraditelné. Nesporná krása Moniky Bellucciové činí toto poznání zváště silným a přitažlivým. Právě proto, že ho není nikdy dost. (15.08.2010)

Zpočátku mi to připadalo jako velmi stručný výtah z Amarcordu - podobná atmosféra, ale bez vtipu. Nějaké dvě třetiny filmu je děj velmi úsporný: Maléna kráčí městem se sklopenýma očima, chlapi slintají, ženské plivou, puberťák šmíruje. Teprve ke konci se to trochu rozběhne. Sice se na to celkem dobře kouká, ale jde o příběh, jakých jsou desítky. (05.01.2017)