Maléna

Prioritou filmu není samotná Monica Bellucci (ta je spíše jakou si ozdobou), ale vystihují atmosféra italského venkovského městečka. Vše začíná už od delikátních postav samotných obyvatel, kdy se pravidelná mužská euforie (způsobená kolem procházející Malenou), kompenzuje s ženskými ostrými pohledy a jedovatými proslovy. "Krátkozrakost" obyvatel je tak typická a v daném tématu tolik zapadající do příběhu, že takřka tvoří hlavní základnu děje. Vrchol filmu, ale krom režie Guiseppe Tornatore tvoří skvělí Guiseppe Sulfaro v roli Renata a pro mě nezapomenutelný Luciano Federico v roli Renátova otce. Tito dva skvělí herci ruku v ruce se sicilskou atmosférou dávají filmu pravý jižanský nádech a vytvářejí tak z Maleny velice dobrou italskou pochutinu. (23.09.2004)

Italové mají snad na podobné vzpomínkové filmy patent. Tornatore sice není tak dokonalý jako Fellini, ale (stejně jako u Bia Ráj) moc nechybí. Monica Bellucci není jako v amerických filmech obsazena jen jako dekorace, ale jako herečka. Když se přidá přesvědčivý hlavní dětský představitel, skvělá kamera a Morriconeho hudba, je to parádní poetický film. (26.09.2004)

Monica Bellucci je opravdu neskutečná. Tohle je definitivně její životní role. Takhle nádherný film jsem už nějakou tu dobu neviděl. Malèna začíná jako jednoduchý film, skoro až oslava dospívání a první lásky, který se pak přehoupl do něčeho z čeho vám bude docela smutno. Na-pozadí šílené druhé světové války, se děj začne odvíjet v rytmu zla a nenávisti. Prostě a jednoduše si nahraďte "božskou krásu" něčím jiným a výsledek bude stejný - lidé závidí a v některých případech se až bojí jiných, kteří jsou nějakým způsobem výjimeční. Film bojuje proti nenávisti, předsudkům a nejhorším lidským vlastnostem a byť nekončí definitivní happy endem, tak máte po jeho skončení o něco lepší náladu a víru, že existuje dobro. (Mnoho žen mi říkalo nezapomeň na mě, já teď na sklonku života jsem na všechny zapomněl, až na jednu ne, na Malenu) (10.05.2015)

Reklama na Monicu Bellucci, která se kromě lehounkého soft porna a mokrých chlapeckých snů snaží ukazovat, že výjimečná ženská krása může být i prokletím. V záplavě maloměstských drbů a taliánského temperamentu ale spíše jen tak lehce klouže po povrchu a místo zamyšleníhodné psychologické studie poskytuje nenáročné chvilky potěšení. (02.09.2009)

Siréna Bellucci lákající i dráždící, sexuální fantazie neznající věkové limity, opakovaná poznání, že lidé jsou kurvy, aniž by se živili prostitucí, maestro Morricone a blažený úsměv na rtu, když se malý Renato ke konci zachová tak trochu jako Rick v Casablance.. Nostalgií provoněná půvabnost. Z časů, kdy to měl na Sicílii jakýkoliv malý fetišista těžší, než velký fašista a podobně jako Benigniho La Vita è bella zahalená do závoje přikrášlených dětských vzpomínek. Že opravdovou lásku zažije jen ten, kdo pro ni trpí, vykreslil Tornatore vášnivě i vkusně a to přitom měl director´s cut už velmi blízko k Tinto Brassovi, tzn. více vzedmutých kalhot na obou stranách plátna.. (13.11.2013)