Režie:
Giuseppe TornatoreScénář:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHrají:
Philippe Noiret, Enzo Cannavale, Salvatore Cascio, Leo Gullotta, Isa Danieli, Pupella Maggio, Agnese Nano, Tano Cimarosa, Jacques Perrin, Brigitte Fossey (více)Obsahy(1)
Film má dvě časové roviny. Úspěšný filmový režisér si při zprávě o smrti starého vesnického promítače Alfreda vzpomíná na své dětství. Na pozadí poválečné bídy se rozvíjí vztah mezi malým Totem, neodbytně přitahovaným tmavým sálem kina a promítací kabinou (s hučícími praskajícími stroji, paprsky světla rozptýlenými v prachu, převíječkami a prázdnými cívkami rozvěšenými po zdech), ve které kraluje Alfred, zastupujíci mu autoritu otce, nezvěstného od války. Dospívající Toto se Alfredem nechá přemluvit k odchodu z vesnice, aby rozvinul svůj talent. Když se po letech vrací na pohřeb, stařičké kino je právě bouráno a dojatý Toto si promítá film, sestavený ze scén polibků, které musel Alfred na příkaz místního farářa vystřihovat, aby je teď odkázal svému příteli a žákovi. Svěží, divácky vřele přijatý film nesklouzl do sentimentality, ale s přesně dávkovaným sentimentem nostalgicky evokuje dobu, v které kino bylo pro vesničany jediným kulturně-společenským zážitkem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (373)
Nemám rád komentáře plné patosu a úlisných metaforických frází, ale v tomto případě si prostě nemohu pomoci. Pro filmové nadšence, ve kterých pouhý pohled na filmovou pásku a jen malý záblesk Morriconeho talentu probouzí vnitřní spokojenost a blaho, je Bio Ráj stejně lahodným soustem jako pro Mozartovy obdivovatele jeho Malá noční hudba. Úžasný nadčasový příběh, na jehož začátku jsem se radoval a házel starosti za hlavu, zatímco závěr mi přivodil menší oční vodnatost, za kterou se ale zpětně vůbec nestydím :D Druhá půlka bohužel až moc o citech, ta první však minimálně za 7*.. :)) 95% ()
"Vítejete vážení filmoví nadšenci v našem biografu Paradiso a vejděte směle dál! Vítejte mezi rázovité figurky, do celuloidového světa plného humoru, citu a příjemné nostalgie po starých časech, kdy ještě biograf představoval zázrak doby, návštěva kina společenskou událost a promítačům chytaly od ohně filmové pásy. A kdy malý Tornatore možná chodil tajně do kina, ve kterém utrácel maminčiny peníze za nákup, hltal každé políčko filmu, aby pak o několik desítek let později natočil krásný, dojímavý biják plný citu." ()
“Ľudia, rozíďte sa, choďte domov!.. Zajtra bude western, sľubujem“...Spolu s Malenou asi najlepší Tornatore. Len máloktorý film má takú neopísateľnú atmosféru. Dávne časy, do ktorých sa každý z nás rád vracia – detstvo, tu dostáva slušný priestor. Prvá polovica filmu je jednoducho magická, plná atmosféry malého mestečka, veselých postavičiek a kina, ako jediného kultúrneho stánku, kde sa dá okrem sledovania filmov robiť všetko možné...Áno, aj to. Kamarátstvo medzi premietačom filmu Alfredom a malým Totom je na celý život. Ich priateľstvo a láska k filmu je hlavným motívom, okolo ktorého je namotaných množstvo veselých scén. Pár krát som sa naozaj dobre zasmial a veľký podiel na pohodovej nálade má aj hudba E. Morriconeho. Jeho hudba dala filmu iskru navyše a pri záverečnom odstrele kina mnohých pochytí nostalgia a zaspomínajú na staré časy. Každý na tie svoje, ale neviem si predstaviť, že niekto bude nostalgicky spomínať na dnešné populárne internetové sťahovanie. To krásne filmové čaro je už asi preč, tak si zaspomínajme aspoň takto. 90%. ()
Když bych měl jedním slovem říci, v čem spočívá kouzlo NOUVI CINEMA PARADISO, řekl bych upřímnost. Film totiž ukazuje život takový, jaký skutečně je. Někdy krásný, jindy trpký. Bez umělých přísad, vykalkulovanosti a přehnaného sentimentu. Od dětských krůčků malého chlapce až po vzpomínku starého muže, jenž si nechal utéci svou životní lásku. Jak sledujeme Totův život s jeho vzestupy a pády, sledujeme i život biografu Paradiso. Neb i ten žije vlastním životem. Režisérova autobiografická vzpomínka na dětství a cestu k filmové režii, vkládá do filmu ojedinělou nostalgickou atmosféru a přirozenou úctu. Krátké ukázky známých italských filmů, jsou připomínkou velikosti italské kultury. Mladá léta malých biografů byl krásný věk, a to nejen na italském venkově. Tenkrát byla ještě návštěva kina kulturně – společenský zážitek. Vše bylo takové roztomile naivní a mělo svoje kouzlo. S dnešní atmosférou to nejde vůbec srovnávat. Zlatá éra biografů je nenávratně pryč, stejně jako mládí stárnoucího člověka. Krom často vychvalovaného hereckého výkonu Philippa Noireta, mě zaujal zejména Enzo Cannavale ve vedlejší roli ředitele kina. 88% ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Trailer: http://www.csfd.cz/film/8995-bio-raj-nuovo-cinema-paradiso/videa/ ()
Galerie (96)
Photo © Miramax Films
Zajímavosti (24)
- Autor hudby Ennio Morricone nejdříve producenta filmu Franca Cristaldiho odmítl, protože slíbil Jane Fonda, že bude pracovat na filmu, který ona bude produkovat. Cristaldi ho však požádal, aby si alespoň přečetl scénář, což spolu se svou manželkou udělal a oba byli nadšeni: „Byla to oslava filmu. Krásný příběh, a hlavně nádherný závěr, kde běží polibky z různých filmů.“ Svůj názor si tedy rozmyslel, Jane Fonda zavolal a omluvil se jí, ta se hrozně zlobila. (JoranProvenzano)
- O hudbu chtěl režisér Giuseppe Tornatore nejprve požádat skladatele Nicolu Piovaniho, který skládal hudbu k jeho prvnímu filmu Profesor (1986). (major.warren)
- Philippe Noiret (Alfredo) namluvil všechny své pasáže v rodné francouzštině. V italštině ho později nadaboval Vittorio di Prima. Ve francouzské verzi pak Noiret daboval sám sebe. (orkadimenza)
Reklama