Režie:
Giuseppe TornatoreScénář:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHrají:
Philippe Noiret, Enzo Cannavale, Salvatore Cascio, Leo Gullotta, Isa Danieli, Pupella Maggio, Agnese Nano, Tano Cimarosa, Jacques Perrin, Brigitte Fossey (více)Obsahy(1)
Film má dvě časové roviny. Úspěšný filmový režisér si při zprávě o smrti starého vesnického promítače Alfreda vzpomíná na své dětství. Na pozadí poválečné bídy se rozvíjí vztah mezi malým Totem, neodbytně přitahovaným tmavým sálem kina a promítací kabinou (s hučícími praskajícími stroji, paprsky světla rozptýlenými v prachu, převíječkami a prázdnými cívkami rozvěšenými po zdech), ve které kraluje Alfred, zastupujíci mu autoritu otce, nezvěstného od války. Dospívající Toto se Alfredem nechá přemluvit k odchodu z vesnice, aby rozvinul svůj talent. Když se po letech vrací na pohřeb, stařičké kino je právě bouráno a dojatý Toto si promítá film, sestavený ze scén polibků, které musel Alfred na příkaz místního farářa vystřihovat, aby je teď odkázal svému příteli a žákovi. Svěží, divácky vřele přijatý film nesklouzl do sentimentality, ale s přesně dávkovaným sentimentem nostalgicky evokuje dobu, v které kino bylo pro vesničany jediným kulturně-společenským zážitkem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (373)
Láska k filmům: ve filmu. Ještě dneska se chci okamžitě stát vlastníkem biografu a 24/7 promítat maratónky filmů ze starý školy tak dlouho, dokud mi všechny kotouče s negativem neshoří na popel. Člověk si při sledování téhle okouzlující retrospektivy uvědomí, že kino je nejenom středobodem kulturního dědictví, ale i mezigenerační svatyní kolektivních zážitků. Prodloužená tříhodinová verze je povinná četba pro všechny milovníky kinematografie. Celuloidová nádhera, cinefilní sen. 🎬🇮🇹💗 ()
Tak tento film jsem uz dlouho nevidel, ale jedno vim jiste - prave on byl tim impulsem, diky nemuz jsem propadl svetu filmu - dekuji pane Tornatore. 01.07.2004 - tak konečně se mi tento film podařilo sehnat, znovu skouknout a co dodat k mému prvnímu komentáři - asi nic, prostě dokud tu budou snímky jako je tento, nikdy nepřestanu film milovat ..... ()
Verzia SE: Žasnem! Jedine titulky bežia. Ani molekuly nostalgie sa nehýbu. Ani opona nespadla. Ani diváci nežmurkli. Ale všetko raz končí, ako aj Nuovo cinema Paradiso. Ostanú len ruiny, v ktorých je márne sa prehrabávať. Len sa zbytočne zraníte na črepine niektorého pohyblivého obrázku, ktorý sa čiastočne uchoval. Som vďačný dnešnej dobe, že nás od toho chráni vďaka súčasným možnostiam, aspoň čo sa filmu týka. Ale to tiež nie úplne. Vidieť niečo prvý raz má podobný význam ako naposledy. Ten zážitok sa nedá opakovať. Snáď ma chápete. Ak aj nie, tento film by ste mali. Ako každý kto na čsfd nie je len náhodou. Každopádne ak raz dospejem k názoru, že Boh existuje, budem mu asi pripisovať Morriconeho hudbu. ()
“Ľudia, rozíďte sa, choďte domov!.. Zajtra bude western, sľubujem“...Spolu s Malenou asi najlepší Tornatore. Len máloktorý film má takú neopísateľnú atmosféru. Dávne časy, do ktorých sa každý z nás rád vracia – detstvo, tu dostáva slušný priestor. Prvá polovica filmu je jednoducho magická, plná atmosféry malého mestečka, veselých postavičiek a kina, ako jediného kultúrneho stánku, kde sa dá okrem sledovania filmov robiť všetko možné...Áno, aj to. Kamarátstvo medzi premietačom filmu Alfredom a malým Totom je na celý život. Ich priateľstvo a láska k filmu je hlavným motívom, okolo ktorého je namotaných množstvo veselých scén. Pár krát som sa naozaj dobre zasmial a veľký podiel na pohodovej nálade má aj hudba E. Morriconeho. Jeho hudba dala filmu iskru navyše a pri záverečnom odstrele kina mnohých pochytí nostalgia a zaspomínajú na staré časy. Každý na tie svoje, ale neviem si predstaviť, že niekto bude nostalgicky spomínať na dnešné populárne internetové sťahovanie. To krásne filmové čaro je už asi preč, tak si zaspomínajme aspoň takto. 90%. ()
Zhlédnuta DC (173 minut) verze. Tenhle film mě prostě a jednoduše dostal. Dokonalý, perfektní, excelentní, jedinečný… a dalších tisíc kladných přívlastků bych mu mohl vymyslet a stejně by to bylo málo. Nuovo cinema Paradiso je film, který popisuje (nejen) lásku k filmům. Je to film, který i přes téměř tři hodiny skoro nenudí. Musím se přiznat, že na konci jsem oněměl a žasl jsem. Tady není o čem více psát, tohle se musí vidět. A pokud možno sežeňte si tu (bezmála) tříhodinovou verzi. 100 %. ()
Galerie (96)
Zajímavosti (24)
- O hudbu chtěl režisér Giuseppe Tornatore nejprve požádat skladatele Nicolu Piovaniho, který skládal hudbu k jeho prvnímu filmu Profesor (1986). (major.warren)
- Philippe Noiret (Alfredo) namluvil všechny své pasáže v rodné francouzštině. V italštině ho později nadaboval Vittorio di Prima. Ve francouzské verzi pak Noiret daboval sám sebe. (orkadimenza)
- Film má tři verze: mezinárodní (trvající 123 minut), delší (trvající 155 minut, která byla první a v Itálii velmi neúspěšná) a režisérskou (trvající 170 minut z roku 2002, ve které se lze mezi jinými dovědět, jak dopadne milostná zápletka mezi Salvatorem a Elenou). (Tygrys)
Reklama