Pouhá formalita

Skrytý malý film velkého režiséra. Struktura filmu je postavena na klasickém twistovém základu, kdy se hodinu a půl díváte na něco, co příliš smysl nedává (já jsem tentokrát opravdu nic nepoznal, asi jsem byl líný přemýšlet nad rámec toho, co se zrovna ve filmu děje), aby vás konec jaksepatří zaskočil. Pominu-li opět brutálně odpudivé postsynchrony (snad i s dabingem by to bylo lepší), jedná se o krásně atmosferickou podívanou se skvělou kamerou a střihem (někomu asi přijde celkem bláznivý, podle mě funguje skvěle). Jak jsem psal již u jiného Tornatoreho snímku, on točí povětšinou jen 2 druhy filmů: nostalgická melodramata a záhadné thrillery. A to druhé mu opravdu jde. 7/10 (18.05.2017)

Jsem ráda, že jsem si po zhlédnutí Pouhé formality mohla tady v diskuzi přečíst, jaká byla vlastně ta pointa filmu, protože bohužel patřím mezi ty, kterým to nedošlo. Takže už nemusím tolik tápat a lámat si hlavu nad otázkami co, kdy, proč a jak. JIstě bude stát za to, podívat se na na film znovu a už si jen vychutnávat přesvědčivé herecké výkony obou hlavních hvězd. (01.03.2016)

Ty žánrovky z jedné místnosti mají něco do sebe. Pouhá formalita je herecký koncert Gérarda Depardieu s výborným dabingem a utečence Romana Polanského (toho obalamutit nechcete). Film, který moc lidí nezná (jen 900 hodnocení!) a přitom je to jasný důkaz, že francouzská kinematografie je po, s Hollywoodem spřažené, Británii nejvyspělejší v Evropě. I tak mistr natočil ještě lepší kousky. (11.12.2019)

Komorní drama dvou charismatických mužů, kteří v psychologické hře odhalují, co se stalo jednoho deštivého večera. Každým posunem v ději se dozvíme něco více o hlavní postavě, dávkování informací udržuje napětí a vynikající atmosféru - režie je opravdu zručná. Herecké duo je taktéž perfektní, osobně mi v tomto precizním konceptu neseděl jen víceznačný konec. 8/10 (10.01.2015)

Někteří si hrají u Kolína, tito dva v jedné zatékající místnosti. Takřka za celý film nevstanou ze židlí, natož že by se z té místnosti odporoučeli. A přesto je to napínavější a více strhující než kdejaká "hustě našláplá klipařina." Je to ten typ filmu, který stojí na scénáři i vypilovaných dialozích, ale především na hercích. A že se zadařilo myslím dokazuje, že Depardieu i Polanski tu rozehrávají své snad vůbec nejlepší výkony. Jasná a bezchybná pětihvězdičková záležitost, která by bývala mohla aspirovat na jeden z mých největších filmových zážitků. Proč tedy pouze za čtyři? Protože bych jí musel vidět nejpozději před 2973 dny. Pak bych možná relativně brzy neprokoukl "o co tady jde". Ke své vlastní škodě. Ach jo... PS: Po týdnu se mi to rozleželo v hlavě a vzhledem k tomu, že má jediná výtka k tomuto filmu je ve své podstatě "pouhá formalita", tak mu tu zaslouženou pátou hvězdu nemůžu upírat. (18.03.2008)