Trainspotting

Nemám rád smažky, ani filmy o nich, takže jsem si tohle dnes již kultovní dílko neužil tak, jako většina ostatních fanoušků či diváků a Trainspotting byl předurčen k neúspěchu již předem. Styl se tomuto filmu však upřít rozhodně nedá a musím uznat, že se mi líbí i soundtrack, ale jinak Trainspotting není snímek určený zrovna pro mě a úplně tu auru okolo něj nechápu. Ani po mnoha letech se mi napodruhé nelíbil. Slabší tři hvězdičky. (01.06.2022)

„Vybrat si budoucnost. Vybrat si život….ale proč bych měl něco takovýho udělat? Rozhodl sem se nevybrat si život, ale něco jinýho. A důvody? Žádný nejsou. Kdo potřebuje důvody, když má heroin?“ Při druhé projekci, kdy jsem už tolik neporovnával s tematickým Requiem za sen a přijal osobitý styl filmu, mě Trainspotting bavil ještě o něco víc než prve. Užíval jsem si absurdní humor (škoda, že ho postupně ubývá), plky o filmech, „vymazlené“ nechutnosti spolu s halucinacemi (např. probuzení s „hnědým“ překvapením či na druhé straně pasáž s absťákem), parádní soundtrack, celou bandu (anti) hrdinů v čele s McGregorem (a příjemný bonus Kelly Macdonald), zvukomalebný přízvuk spolu se shozením celé té skotské hrdosti a dobrý konec. Kvůli menším poklesům tempa a pár hluchým místům končím na silných 4*. Takže, Spude..“ - „Co, kovboji?“ - „Když je napadne, že se nesnažíš, je to v háji. Řeknou si, ten šmejd se nesnaží, a tvoje podpora je v prdeli, chápeš?“ - „Jasně.“ - „Ale když to přepískneš...“ - „Můžu dostat práci.“ - „Přesně!“ - „Zlej sen!“ (10.03.2010)

Drogová tématika mě až podivně baví. Sledovat zpackané životy ostatních a dopad drog na lidi by mi zkrátka šlo. Requiem za sen zafungoval jak měl, ale u Trainspottingu si nejsem jistá. Zatímco u prvního filmu si po shlédnutí musíte být setsakramentsky jistí, jestli vás drogy ještě lákají nebo ne, tady to celé vypadá jako docela pohodička a tak bych se nedivila, kdyby si pár teenagerů řeklo "jé,to chci taky zkusit". Kostra příběhu? Žádná není a tak se tam v podstatě nic neděje. Smrt kamaráda je tam zmíněná jen tak jako mimochodem, jako kdyby si hlavní hrdina zašel k zubaři a ne na pohřeb blízkého přítele. Ale to tak u feťáků asi chodí. Nebylo to asi vylíčeno tak realisticky, jak by mělo,, ale něco na tom přes to všechno je. Pravděpodobně ten výborný scénář a kultovní hlášky. We would have injected vitamin C if only they had made it illegal! - Take the best orgasm you've ever had... multiply it by a thousand, and you're still nowhere near it. - Who needs reasons when you've got heroin? Už kvůli těm a hereckým výkonům to alespoň za ty tři hvězdy stojí :)) (18.05.2012)

Kdo říká, že filmový trhák musí mít přes dvě hodiny? Trainspotting mě přesvědčil, že stačí 90 minut, aby se divák pobavil a měl pocit, že zbytečně nepromrhal část života. Film je vtipný, realistický, nechutný, hudebně skvěle podkreslený a v tempu. Při některých scénách jsem se mohl umlátit smíchy (Begpieho výlevy), při některých se málem pozvracel (záchod) a při některých oněměl (dítě). Konec mě však naplnil dojmem zadostiučinění. (15.04.2010)

Před Trainspottingem měl Danny Boyle za sebou pár tuctových televizních projektů a svou celovečerní filmovou prvotinu Mělký hrob, kterou sice považuju za celkem zábavnou černohumornou hříčku, ale rozhodně ne za nějaký zásadní nebo dokonce výjimečný film. Trainspotting jsem viděl v kině při jeho premiéře a bylo to jako by si začátečník dal pořádnou heroinovou šlehu. Boyle mě dokonale dostal, jen jsem tiše zíral, jak někdo může natočit tak zábavný provokativní film, aniž by přitom ztrácel hloubu pohledu a kritický pohled na feťáckou komunitu. Boyle zvolil v zásadě styl punkového ironického šklebu, kde si dělá nepokrytě srandu z tehdejší yuppiesácké atmosféry thatcherovské Británie a britské střední třídy. Místo kariéry, rodiny a luxusního hnízdečka si Renton volí drogový trip, bezstarostné poflakování a život na cizí účet. Boyle už tehdy ukázal, proč je jedním z nejzajímavějších britských režisérů a ukázal širokou paletu záběrů plných zajímavých poloh kamery, střídání rychlosti záběrů a spoustu efektů převzatých ze světa videoklipů a reklam. Soundtrack založený na punku a tehdy nesmírně populární produkci skupin Blur a Pulp mě oslovil, protože jsem na téhle muzice dost ulítával a dodneška na YouTube rád zkouknu jejich videoklipy. Boyle natočil nekorektní film plný jízlivých sarkasmů, ironie a zesměšňování měšťáckého životního stylu, zároveň ale ukazuje i tu odvrácenou tvář závislosti a bloudění v kruhu u lidí, kteří tak nějak neumí žít a nemají žádný smysluplný cíl. Trainspotting se může opřít o výbornou předlohu hodně poučeného znalce britské drogové scény Irvina Welshe a zároveň o skvělé herecké obsazení. Stál na začátku kariéry hned tří jmen, které se později zapsaly do povědomí filmových fanoušků. Vedle Ewana McGregora, který se stal hvězdou první velikosti, otevřel Trainspotting brány velké kinematografie i Robertu Carlylemu a sympatické Kelly Macdonald. Z filmu jsem byl uchvácený nejen já, ale i britská filmová kritika, která Trainspotting označila za nejlepší snímek desetiletí. Každopádně tenhle film stál na začátku úspěšného hnutí New British Cinema, které kombinuje snahu ukázat palčivé sociální problémy a zároveň diváky bavit. Je pro ně typická komediální poloha, nekonvenčnost, nadsázka a odmítání přímočarého mentorování. Divák by si měl cestu k problému a východiska najít sám, nevodí se zkrátka za ručičku. Celkový dojem: 95 %. (22.03.2014)