Pojď si hrát

„Larryho“ nám režisér a scenárista Jacob Chase prvý raz predstavil vo forme kraťasu Larry v roku 2017. O tri roky neskôr univerzum rozšíril o plnohodnotný celovečerák, ktorého hlavným hrdinom (na rozdiel od 5-minútového kraťasu) nie je strážca parkoviska (v celovečeráku chlapcov otec), ale autistický chlapec. Výsledok? Prekvapivo dobrý. Do kina by som na to nešiel, ale na doma je to „príjemný“ komorný, vážny horor s fajn postavami, sympatickým kastingom a radou nepríjemných scén, na ktorých je zábavné, že hoci som vždy čakal ľakačku, nakoniec som sa aj tak zľakol. Koniec jemne dojal. (29.01.2021)

Malého autistu obtěžuje rachitické strašidlo, které se chce kamarádit. I když je ve filmu řada obšlehnutých motivů vizualizací bubáka počínaje či jeho zjevováním prostřednictvím tabletu či mobilu konče, nepůsobí film jako slaboduchá kopírka. Sedlo mi to též herecky a z Robertsona třeba jednou něco bude. A konečně i atmosféra s několika napínavými chvilkami měla něco do sebe. Mínusem je až přílišná temnota, která způsobuje, že se záporák většinou schovává jen ve stínech a asi největší průšvih je, že podobně jako remake Poltergeista je i tohle horor pro celou rodinu. Za čistě žánrový moment se dá počítat snad jen chvilka v závěru. Každopádně jako debut je to ucházející, tak to snad příště bude lepší. 60% (09.11.2020)

Mě prostě tyhle dětský bubákovi fakt nebaví, nehledě na to, že konkrétně tato navíc nenabízí vůbec nic, čím by mě i přes můj nezájem vůči danému subžánru mohla přeci jen oslovit. Veškeré postavy, tedy jak dětské, tak ty dospělé, jsou nevýrazné a nesympatické, navíc chování většiny z nich je pak více než nepřesvědčivé, respektive prostě jen přizpůsobující se potřebám filmu, které je často hází do situací, ze kterých se důstojně dostat ani nešlo, a ani jejich obsazení nepřispívá ke zvýšení kvality filmu, což dost podobným filmům pomáhá, leč zde nic moc. Co se jinak týče přímo ústředního bubáka, zde figurujícím pod jménem Larry, ten je vymyšlen, či lépe řečeno, na náš svět přiveden, sice docela originální způsobem, ovšem následně jeho samotné působení už spadá již též do kategorie ryze nenápaditého, nudného a vskutku nestrašidelného, když tedy nepočítám dětské publikum, schovávají se pod deku jen při zaslechnutí vrznutí židle. Tím pozvolna přejdu k tomu nejdůležitějšímu, tedy hororovým prvků, a zde chybí jak napětí, tak atmosféra, o nějakém snad byť jen náznaku sebemenšího násilí s kapkou krve pak ani nemluvě, no a finální pointa pak sice přinese moment, který není úplně happyendový, i to ovšem v úplném závěru tvůrci ještě stihnou napravit, aby náhodou nepůsobili zas až příliš zle. Já zkrátka v tomto případě nevidím jediný důvod Come Play doporučit, i když tedy na druhou stranu je upřímně pravda, že příznivci podobných filmů si tu své jistě najdou, žánrová pravidla tu jsou totiž dodrženy opravdu všechny, jen ne prostě úplně výrazným a funkčním způsobem. (20.06.2023)

Nečetl jsem si komentáře zdejších uživatelů takže nevím jestli měl někdo ten samej pocit co já ale podle mě se Jacob Chase hodně vzhlédl ve filmu Babadook. Tudíž jsem se neubránil srovnávání. Babadook vítězí na celé čáře. Come Play není špatným filmem ale určitě to není nic co bych potřeboval vidět znovu. Na rozdíl od Babadooka. Váhal jsem mezi 2-3 hvězdama ale nakonec se přikloním ke slabší 3 hvězdě. Ikdyž ten "dojemnej" konec si mohl J. Chase odpustit. (08.10.2022)

Nedávno som videl horor "Z" a tak som si pozrel aj Come Play, lebo som bol zvedavý ako sa tvorcovia popasujú s námetom imaginárneho priateľa. Či na základe známej schémy rozpracujú nový variant ošúchaného príbehu. Na začiatku to bolo sľubné... Hoci je aj tu zaostrené na rodinu s malým synom, tento chlapec je autista, preto sa navyše riešia problémy s tým súvisiace. Zároveň je načrtnutých viacej vzťahov: medzi deťmi v škole, medzi dospelými atď. Kým vo filme "Z" vládne taká retro nálada, v horore Poď sa hrať (Come Play) sú moderné technológie všadeprítomné. Je to pochopiteľné, keďže pomáhajú samotárskemu chlapcovi s poruchami reči zaradiť sa do života. Na druhej strane však ide o moralitu, ktorá ukazuje ako nás moderné technológie ešte viac izolujú. Prostredníctvom tabletu a mobilu sa totiž do nášho sveta pokúša preniknúť monštrum, ktoré chce byť jediným priateľom osamelého chlapca. Aké názorné skĺbenie sociálnej drámy a hororu! Tu však inovácie končia a pokračuje osvedčené klišé. Hoci cítiť väčší rozpočet (ako pri "Z"), ani samotný Larry nie je príliš strašidelný. Je to taký prerastený bubák, pred ktorým sme sa v detstve ukrývali pod posteľou. Skrátka, jednohubka, ktorá nenadchne, ale ani neurazí. (23.11.2020)