Dámský gambit

Když se tenhle seriál objevil a všude se o něm psalo, nějak mě to nezaujalo a přišlo mi, že by mě to nebavilo, protože mě šachy nikdy nezajímaly, podobně jako mě obecně dlouhodobě nudí téma závislosti. Když jsem ale s údivem sledoval, jak tomu tady roste hodnocení, až se to vyšplhalo na 24. nejlepší seriál a jak tomu dali 5 hvězd i lidi, na který dám, tak moje zvědavost zvítězila, a pustil jsem si první díl - abych s úžasem zjistil, že mě to do sebe vtáhlo skoro od první scény, a v rychlém sledu jsem zhlédl za sebou všech 7 epizod, abych na konci s lítostí zjistil, že to je skutečně všechno a víc už toho nebude. Myslím, že hlavní důvod, proč jsem z toho byl tak unešený - a ta euforie trvá ještě nyní, několik dní po tom, co jsem to viděl - se jmenuje Anya Taylor-Joy. Já už jsem se do ní kdysi před 3 lety zamiloval ve filmu Rozpolcený, ale jak šel čas, nějak jsem na ni trochu zapomněl - a teď se mi připomněla s plnou silou, a já jsem hltal každý záběr na ty její neuvěřitelný oči a šel jsem do mdlob pokaždé, když se podívala do kamery. Neuvěřitelné stvoření, které mi tady vzalo všechna slova. Nadšený jsem byl ovšem i z těch 2 dětských hereček, které ztvárnily mladší verzi Beth Harmon, a vlastně komplet celý obsazení je dokonalý, podobně jako fantastická kamera (!), soundtrack a silný příběh, který obsahuje tolik neuvěřitelně silných momentů, až to není možné. Pro mě osobně dokonalý seriál, který mě na několik blažených hodin zcela přikoval k Netflixu, a který je podle mě tak dobrý mj. proto, že není životopisný, ale že je to čistá fikce. (30.12.2020)

Šereda alá Majka z Gurunu, no po odstránení nemožného účesu je to o čosi lepšie, a v hlave má poklad. Ale inak by túto rolu vo veľkofilme mohla kľudne hrať Emma Stone. Šachy a napínavé? Nikdy by som nepovedal a niečo sa tu človek aj naučí. Ale osobne ma bavila viac jej osobná stránka, ktorá nebola až tak rozvinutá. Celý čas o nej vieme, že je závislá, ale nevidíme tu nejaké extra scény, z ktorých by sme pociťovali drámu. Toho súkromného života je tu nejak málo, všetko sa točí len okolo šachu. Ale priznávam, že tie súboje, najmä s Borgovom boli napínavé. Finále bolo športovým vrcholom. Najväčšie sklamanie vlastne prišlo až po odsledovaní seriálu, že všetko je vymyslené. Borgov by mohol byť Boris Spassky, ale aj tak to je jedno, pretože ho nikdy žiadna žena neporazila. Čiže ide čisto o fantáziu autora románu. (26.11.2020)

Tuhle sérii lze definovat jedině kultovní hláskou ze 'Shawshank Redemption': "Šachy jsou hra králů." "Jo, a pro mě zasraná záhada." - přičtěte si k tomu Aniččin šibalský kukuč a sekundujícího flegmatika Duddleyho a máte zaděláno na solidní retro atrakci - jenže právě proto že levá mozková hemisféra a logické uvažování u mě nejsou adekvátně provozuschopné k tomu abych pochopil herní princip týhle perský deskovky, nedokázal jsem si děj náležitě užít. Jde převážně o standardní seriálovou rutinu s mnohdy až papundeklovou formou, takže za mě lehkej nadprůměr.... // VERDIKT: 7,3 emancipovaných šachistek z 10 // (31.10.2020)

Jasně, není to "kvolity tývý", není to meta a extra společensky uvědomělé, genderově podvratné etc., ale je to jednoduše brilantně napsané, dramaticky poctivě vystavěné, elegantně natočené a výtečně obsazené / sehrané. V ranku mainstreamu tomu v současnosti může konkurovat tak The Crown, se kterou to sdílí podobnou lehkost a přístupnost, na které ale není nic banálního. Je to vystavěné podle klasického schématu zero to hero, ale s takovou mírou přesvědčivosti a promyšlenosti, že tomu předvídatelnost naprosto odpouštím. Prostě jsem s Beth šel jako s málokterým hrdinou v poslední době. (08.11.2020)

Šachy jsou jistě strhující hra. Pro toho, koho baví. Pro nás ostatní jde spíš o mučivě nudné sledování, jak dva lidi v dlouhých pauzách tahají figurky po kostkované desce. A takhle na mě série působila. Děsně nudně. I když se jí nedá upřít perfektní výbava v podobě lokací a destinací, příběh je kterak jedna sirota díky bravúrní hře v šach nejprve k penězům, pak k deziluzi a nakonec k vítězství přišla. Do toho chlastá, občas se s někým vyspí bez nějakého vztahu a utápí se v traumatech z minulosti. Závěrečný střet se šachovými elitami SSSR a nadšným ruským publikem je čiré blábolení a nesmyslný výmysl. Který mohl napsat leda někdo,  kdo si život v totalitním státě představuje jako trochu potemnělou pohádku. Úplná tečka série, kýčová partie se staříkem v parku, už načančanému, leč prázdnému, dílku dává akorát ránu z milosti. SHRNUTÍ: Jak hrát šachy v sedmi dílech a pronudit se k šachu matu (jo, to byl pro mě vlastně jediný přínos série, že šach mat se ve vrcholových šachách neříká). (13.07.2022)