Dámský gambit

Moc krásně natočené nic. Žádné "from zero to hero", Anya Taylor-Joy je brilantní hero prakticky už od začátku, moc dobře to ví, a všichni kolem ní ji v tom utvrzují a jen se jí klaní. Absolutní Mary Sue. A to je trochu problém, když u sportovního drama postrádám to "drama" a vůbec nikdy nemám pocit že by před hlavní hrdinkou stály nepřekonatelné překážky, že by jí věci nevycházely a že by nebyla vždy nad věcí. Přitom je to natočené ale fakt moc hezky, obzvlášť ty turnaje. Ty sice ze všech zápasů dělají speed chess, ale bez větší dynamiky by to nefungovalo, a že tu dokázali z něčeho na pohled tak nepřehledného a pomalého udělat tak napínavou podívanou je v podstatě zázrak. Jen kvůli nim, a kvůli Anye, která je jednou z nejkrásnějších holek v současném Hollywoodu, to za vidění stojí. I když ve všem ostatním je to zoufale předvídatelné. 6/10 (08.12.2020)

Pamatuji si sebe, coby malé dítko, které se hledalo v koníčcích a tak ho rodiče poslali do školy na šachové hodiny s tím, že z dítěte třeba něco bude. Po dvou týdnech a všech prohraných hrách snad i s nejmladším (nutno podotknout, že tento příběh potvrzuje, že Vám může být i čtyři roky, abyste vyklepli čtyřicetiletého matadora) tamním mistrem, jsem to vzdal a šel radši kopat fotbal o pár bloků vedle. Což nebylo o moc lepší, ale nemusel jsem nad tím tolik přemýšlet. Nicméně šachy hluboce uznávám a pokaždé, když je někde vidím (v jakékoliv podobě) mám chuť si je zahrát, leč samozřejmě předem vím, kdo vyhraje. Tady jsem ale předem netušil, do čeho půjdu. Netflix vsadil hodně. Jednak hru, která může cokoliv, jen ne filmově nadchnout a především příběh, který není podle pravdy, na což plno diváků také často dost hraje. Takže jednoduše řečeno - hru, která se nedá jen tak zfilmovat a příběh, který není podle pravdy. V obou případech pro běžného diváka něco, co ho dvakrát nenaláká. Tyto dvě devízy (jak se to vezme), ale spojili s asi nejzajímavější hereckou Aničkou, tím klukem z Lásky Nebeský a Dudleyem z Harryho, přimíchali prášky, chlast, nějaký ty démony a navíc autoři přišli i na to, jak natočit šachový souboj tak, abych třeba deset minut zapomněl dýchat a rázem si rozšířil kapacitu plic na úroveň vrcholového etiopského běžce. Prostě se jim to povedlo a já nemohu jinak, než-li tleskat. Sice by to mohlo být o dva díly kratší, abych tomu přidal pátou hvězdu, ale pořád uznávám, aktuálních devadesát procent je dobrá vizitka Netflixu, který opět rozčeřil vody amerického filmového průmyslu, když dokázal, že se dá natočit jakékoliv téma a nemusí se neustále hledat již tisíckrát omleté. (21.12.2020)

Při výhledu na nadcházející seriály jsem Dámského gambita vyškrtnul ze svého radaru a vrátil se k němu, až když tu viselo oněch skvostných 90%. Anya Taylor-Joy je sice moje oblíbenkyně, leč není čas ztrácet čas v takové záplavě seriálů těmi pouze průměrnými nebo dobrými. A ač jsem kdysi chodil do šachového kroužku, moc mě to nezajímalo ani tématicky. Nicméně již od prvního dílu musím suše konstatovat, že je tento seriál vycizelovaným režijním majstrštykem Scotta Franka, který své hodinové díly vyplňuje na 100% zajímavým obsahem a žádnou vatou. A jelikož se jedná o minisérii, zůstane Queen's Gambit legendární navždy a světlým bodem tohoto debilního roku...90% (20.12.2020)

V druhé polovině to připomíná rozbíhavý film. Je to taková rychlá zábava. Godless měl však úspěch, a tak Franka nejspíš nic nenutilo pokusit se materiál obohatit - prohloubit postavy a jejich vztahy, nebo se víc soustředit na nahozená témata související s genderem hlavní hrdinky. Rozhodl se udělat seriál, který stojí a padá s tím, jaký má děj spád. A ten také není stoprocentní, některé rozjeté linky vyznívají do ztracena, například když Beth objeví novou stránku své osobnosti po setkání s dívkou jménem Cleo. Dámský gambit je navíc vyprávěn tak typicky, až to svádí vzpomínat, ve kterých hollywoodských filmech už jsme podobné scény, postavy a motivy viděli. Příběh o podceňovaném outsiderovi, který se pustí do disciplíny, v níž obvykle bodují jiní, a nakonec všechny převeze, kombinuje s příběhem o dospívání. V něm jde především o to, aby Beth uvěřila svým schopnostem - aby zvládla uhrát partie s velmistry i bez prášků a alkoholu. Měl hrdinka odrazuje pro svůj chladný, roboticky odtažitý projev , jenž podtrhuje její genialitu. Co naopak může překvapit, je způsob, jakým závěr vykreslí prostředí v Moskvě. Sovětský svaz je tu až na oficiální doprovod, který Beth dostává a snadno mu uteče, zemí sympatických přejících lidí, jež "umí hrát kolektivně", zatímco Američané se příliš spoléhají na individualismus. Je proto sympatické, že vzniklo dílko, ke se žena dostane nahoru díky pomoci kolektivu. (30.11.2020)

Tak sa najprv ukľudníme. Seriál je vonku tri týždne a už sa stihol dostať do prvej dvadsiatky?! Znamená to, že je naozaj natoľko kvalitný alebo že je aktuálnou módou, ktorú nahradí opäť niečo iné a budeme tu mať tonu práve-je-to-in-geniality každý mesiac? Za mňa skôr to druhé, pretože QG si ide tou najklasickejšou šablónou športovej drámy o geniálnom talente s vnútornými démonmi, ktorých musí poraziť, aby sa dostal na vrchol. Že Beth láme súperov ako slamu a len jej archnemesis ju dokáže poraziť v zásade nie je nič zaujímavé. Zaujímavé na QG sú úplne iné veci. Napríklad, že 1) to nie je seriál o šachu (o tom sa tu dozviete fakt málo) ale o šachistoch a ich vášni k hre (čo je koncept mimochodom veľmi podobný Wongovmu Grandmasterovi) 2) je úžasným spôsobom apolitický a ideologicky neutrálny; vysmieva sa tak z kresťanskej nenávisti voči ateizmu ako aj z antisovietskej (dnes antiruskej) paranoje Američanov 3) archnemesis Borgov (a vôbec všetci šachisti) nie je žiadny šablónovo neférový hráč ale noblesne chladný férový počítač 4) je tu v tejto úlohe výborná Anna Taylor Joy 5) na seriál to má jedinečnú réžiu, svietenie a kameru a 6) bod číslo 5 ešte podtrhuje a to zdôrazňujem naprosto monštrózne geniálny color grading a farebná harmónia scén. Len kvôli tomu bude mať u mňa 5 hviezd ale nemôžem nevidieť, ako počnúc príchodom Townesa do Moskvy seriál tvorcovia úplne šablónovo zabili starostlivými medvedíkmi na druhom konci telefónu. Trochu mi to vynahradila posledná scéna prechádzky po Moskve (tá je bezpochyby geniálna a až ňou sa Beth stala Grandmasterom) ale bude to len na 9/10 (06.11.2020)