Dámský gambit

Při výhledu na nadcházející seriály jsem Dámského gambita vyškrtnul ze svého radaru a vrátil se k němu, až když tu viselo oněch skvostných 90%. Anya Taylor-Joy je sice moje oblíbenkyně, leč není čas ztrácet čas v takové záplavě seriálů těmi pouze průměrnými nebo dobrými. A ač jsem kdysi chodil do šachového kroužku, moc mě to nezajímalo ani tématicky. Nicméně již od prvního dílu musím suše konstatovat, že je tento seriál vycizelovaným režijním majstrštykem Scotta Franka, který své hodinové díly vyplňuje na 100% zajímavým obsahem a žádnou vatou. A jelikož se jedná o minisérii, zůstane Queen's Gambit legendární navždy a světlým bodem tohoto debilního roku...90% (20.12.2020)

(92%) Seriálový zázrak od netflixu je tady! Tentokrát vysoké hodnocení nelhalo, paráda! Nemám ve zvyku moc komentovat seriály, většinou spíš jen filmy. Ale u tohoto udělám výjimku. Zkrátka, zde bych asi divákům doporučil jednu věc. Pokud se vám nebude líbit první díl, nebo ho tak nějak zhodnotíte průměrně půl na půl, tak se do dalších epizod nepouštějte. Mě první epizoda naprosto pohltila. Sledovat prostředí sirotčince v 50. letech a to jak se malá, tichá holka učí hrát ve sklepě šachy a začíná být závislá na jistých prášcích, to se jen tak nevidí. Od dalších epizod tu sledujeme už velkou Beth, kterou bravurně sehrála Anya Taylor-Joy, kterou známe třeba z filmu Rozpolcený. Její herecký výkon je opravdu famózní, stejně jako její dobře napsaná postava. Bavily mě snad veškeré scény. Já osobně šachy nehraji, ale ty šachové turnaje byly prostě napínavé, že jsem sotva dýchal. I mimo tyto herní scény je tu spoustu prostoru ze života té Beth. Její závislost z prášků vyústí i na alkohol, který bude často kombinovat s těmi pilulky. Zaujal mě i vztah mezi Beth a její nevlastní mámou, která jí byla spíš vztahem jako starší sestra, se kterou měla společný jen ten alkohol. Najde se tu i několik silných momentů. Víc k tomu psát nebudu. Jen nevím, jestli bych uvítal další sérii. Zas, takhle mi to přišlo celé docela uzavřené, než aby se to začalo případně kazit. Určitě tento krátký seriál tvořený 7 epizody doporučuji. Ale jak říkám, rozhodující je první díl, aby divákovi sedl. (20.11.2020)

Nikdy by mě nenapadlo, že mě chytne zrovna seriál o šachách, ale ohlasy byly víc než pozitivní a bylo mi to doporučováno ze všech stran. Tempo je fakt rychlé a člověka to hned chytne i díky nízkému počtu dílů. Výkon Anyi Taylor-Joy je vážně strhující a zaslouží si všechna ocenění. Svou postavu zde ztvárnila opravdu skvěle. Vypráví to příběh mladé šachistky, která se ze sirotčince propracuje až ve světovou špičku. Nic ale není zadarmo a každý úspěch střídá strmý pád. Má své osobní problémy a ty jí to zrovna neulehčují. Není pro ni ani jednoduché se prosadit v 60. letech v takto mužské disciplíně. Podaří se jí porazit světového šampiona a dát si život zase dohromady? Sám jsem na to zvědavý. :) "Nechtěla bys zkusit hrát bridž?" (14.03.2021)

Šachy jsou jistě strhující hra. Pro toho, koho baví. Pro nás ostatní jde spíš o mučivě nudné sledování, jak dva lidi v dlouhých pauzách tahají figurky po kostkované desce. A takhle na mě série působila. Děsně nudně. I když se jí nedá upřít perfektní výbava v podobě lokací a destinací, příběh je kterak jedna sirota díky bravúrní hře v šach nejprve k penězům, pak k deziluzi a nakonec k vítězství přišla. Do toho chlastá, občas se s někým vyspí bez nějakého vztahu a utápí se v traumatech z minulosti. Závěrečný střet se šachovými elitami SSSR a nadšným ruským publikem je čiré blábolení a nesmyslný výmysl. Který mohl napsat leda někdo,  kdo si život v totalitním státě představuje jako trochu potemnělou pohádku. Úplná tečka série, kýčová partie se staříkem v parku, už načančanému, leč prázdnému, dílku dává akorát ránu z milosti. SHRNUTÍ: Jak hrát šachy v sedmi dílech a pronudit se k šachu matu (jo, to byl pro mě vlastně jediný přínos série, že šach mat se ve vrcholových šachách neříká). (13.07.2022)

Mat. Mat všem známějším herečkám mladších pětatřiceti let současnosti udělila Anya. Herecky dechberoucí, ošklivá je až je pěkná, tahle šikovná Anya. Úchvatný seriál od obsazení, režie, přes scénář, hudbu, výpravu, pecka. A Marcinek? Tak Marcina mám v hledáčku už roky a jeho angažmá v Dámském gambitu mě roztetelilo hned v úvodní scéně. Musela jsem to zastavit, jestli nemám vlčí mlhu. Tenhle polský sexy bombarďák strčí hravě do kapsy všechny Clive Oweny nebo Gerardy Butlery a já se srdečně raduji, protože tuším, že se jedná o jeho další vstupenku do velkého světa filmu, v němž tak rádi vidíme Mads Mikkelsena, Javiera Bardema nebo Christopha Waltze. Správně. Pouštím bujnou fantazii z uzdy na špacír a pokud budou na programu Bondovky, myslím se šarmantním čtyřicátníkem bělochem 007, který má koule, páru, dobře vypadá a umí hrát, uměla bych si ho dost dobře takto představit. Samozřejmě si ho umím představit i všelijak jinak. Ale protože jsem realista a je mi jasné, že Polák asi těžko na cosi tak ryze anglického dosáhne, vezmu zavděk i rolí hlavního záporáka. Každopádně frajer, který zasluhuje pozornost. Apropó, když jsme u těch oblíbených chlapů-herců, ne že by na tom záleželo, ale všimli jste si, že si tady drží první místo Johny Depp? Jako vážně? Čím to? No já neříkám, taky na něj ráda mrknu, ale tak trošku objektivity a solidního úsudku by ve vkusu samozvaných kritiků neuškodilo. Kde je takový Sean Connery? Já vám to prozradím: na 49. místě. Hmm. Co už. A třeba takový Kevin Spacey- 18., Jeff Bridges 118. a Jack Nicholson- 11. Přitom páni herci co do četnosti kvalitních rolí, ale především excelentních výkonů. Inu ale vox populi, vox Dei, Jack Sparrow je vetší popcornová bžunda, že jo? Jestlipak by to nechtělo trošku svědomitější invence? (14.11.2020)