Stopař

Průměrnej Pathfinder s Karl Urbanem rozhodně nezapře, že má základy v tomhle filmu, ale Ofelas je daleko realističtější, drsnější a celkově lepší, jenže bohužel, i když vůdce čudů je drsnej téměř jako Wes Studi a i když jsou souboje realisticky pojatý, tak tak to prostě působí trochu plytce, přišlo mi, že na úkor realistickýho ztvárnění zapadly nájezdy čudů do nezáživnýho průmeru, krom toho i závěr je hodně urychlenej (11.10.2008)

Vybavilo se mi, že už jsem kdysi viděl. Nemohu říci, že jsem odvázán z kmene Čudů jako někteří zde v komentářích. Jednání onoho kluka mi připadlo značně riskantní a na hraně. Ano, laponština je zajímavý jazyk, ano, prostředí pravděpodobně za polárním kruhem, je více než zajímavé. Ale připadne mi, že se filmařina od té doby posunula o kousek dál. Proto jen 3*. (01.10.2015)

Kdybych neviděla Stopaře, nevím ani náhodou nic o nějakém kmenu Čudů a už vůbec ne o žádné legendě, či mýtech, které se k nim vážou. Tady se jednalo podle toho, co jsem si přečetla na Wiki o finské, karelské nebo ruské lupiče. Byl to příběh tak trochu ojedinělý svým mysteriózním nádechem. Bude vám zima z toho obrovského množství sněhu a mrazu, kde byl slyšet zcela zřetelně ten skřípot nohou lidí, kteří po něm chodili. Budete se bát při pohledu na jakéhokoliv Čuda, který se tam objeví a budete s úžasem v očích vzdychat nad nádhernou norskou krajinou, ovšem v teple svého domova. A závěrečné finále vás nerozběsní, protože je to přece legenda a v nich je možné téměř cokoliv. Nechtěla bych v té době a na tomhle místě žít ani náhodou, ale jsem ráda, že jsem se alespoň na chvíli mohla ponořit do minulosti a života takových lidí, jako byli třeba hezoučká Sahve a odvážný Aiigin. Přemýšlím do čeho všeho bych musela být zabalená já při natáčení takového filmu, muselo to být docela náročné. Klobouk dolů před celým filmovým štábem a všemi herci, kteří na takové klima přece jen nejsou zvyklí. (11.01.2017)

Sympatický dobrodružný příběh ze střídmě filmařské země, jakou je Norsko, který zaujme ani ne tak jednoduchým příběhem o pomstě, jako svou autentičností a exteriéry v čele s mrazivě nádhernou norskou přírodou, při jejíž sledování se i divákovi, zachumlaném pod dekou v teple rodinného krbu, zadírá zima pod nehty. A poklona také lidem od castingu, kteří pro představitele nepřátelského kmene našli opravdu dokonalé divoké ksichty. (25.01.2006)

Překrásná krajina zasypaná sněhem v ledové krajce a mladík, který během mrknutí oka přišel o vše... Dávná legenda odvyprávěná velmi zdařile, boj o přežití beze zbytku uvěřitelný (já bych si dala tak 24, max. 48 hodin) a Čudové na otrávený šíp. P.S. Vyřešil to velmi pěkně, chlapec, ode mne by dostal požehnání.. (06.10.2019)