Kytice

Tady platí totéž, co jsem napsal u Krále Ubu - Brabec má vynikající smysl pro vizuální režii a k tomu umí překvapivě dobře vést herce, ale v komunikaci s producentem je to slaboch. Scénárista Macourek po tomhle filmu producentku Jakubiskovou nenáviděl, Brabec se bohužel bez námitek přizpůsobil jejím požadavkům a neustálému šťourání do scénáře, takže se zmínění dva tvůrci přece jen nemohli odvázat až tak, jak původně chtěli. Přesto je tenhle film velice kvalitní. Jen si myslím, že se soudnějším producentem by to bylo ještě lepší. Tak či tak čtyři hvězdičky. (23.02.2003)

Převést do filmového děje báseň - byť epickou - je těžké. Pojednat tak celou nikoliv útlou sbírku je ještě obtížnější. Zvládnout své předsevzetí tak, aby oslovilo i jiné a vnuklo jim pocit, že čas, který tomuto nekomerčnímu filmu věnovali, nebyl zmarněn, to už přesahuje tvůrcovo nejsmělejší očekávání. Osobitá kamera, zvláštní typ prostředí dokonale dotvářející prostředí té které básně, stroze sevřená, avšak nezkreslující autorova adaptace básnických textů, to všechno jsou baterky, to všechno se nabízí potenciálním divákům. Přes určitou rozkolísanost ztvárnění některých básní se jedná o film hutný a divácky vděčný. V kontextu devadesátých let jde určitě o dílo, které je víc než vycpávka na jeden večer. Je to tak trochu také STŘÍBRNÝ VÍTR, v němž pohádka nic nepředstírá a skutečnost o to více nabízí. Precizností svého provedení i promyšleností záběrů a kreseb se obrozenskou KYTICI podařilo přiblížit i mladším divákům. Za unikátní lze označit vodní scény VODNÍKA. Přízračný svět erbenovských balad ožívá, český horor kořenící v slovanském dávnověku máme náhle před pčima. Jinak řečeno: Zážitek, který se jim naskýtá, stojí za to. (05.11.2007)

Snová vize každé klasické předlohy je velice individuální a éterická záležitost a je nabíledni, že si jí vytváří každý čtenář ve svém nitru, považuje jí za svůj duševní majetek a těžko se smiřuje s vizí někoho druhého. Tím neochotněji s vizí umělce, pokud se zrovna nepřiblíží té jeho.. Nechci ani domyslet, co by s Kyticí provedl kdokoliv jiný, než takový mistr kompozice, dynamiky a bizarního oka, jakým je F.A.Brabec. Kritizovat technické disciplíny by proto bylo ode mne ještě větší odvahou, než od režiséra Kytici natočit. Malé zklamání je pro mě jindy skvělý Karel Roden, který svojí trapnou artikulací a frázováním svou postavu degradoval na komickou a to v básni, která by měla být ta nejděsivější a role Polednice, která má sice plachetku, hnáty křivé, ale měla by být malá a Polívka má bezmála dva metry. Jistě se dočkáme dob, kdy bude hrát Popelku, Barunku nebo Marušku Kudeříkovou.. (05.07.2009)

Len zriedkakedy sa podarí udržať viacpoviedkový film na rovnako vysokej kvalitatívnej úrovni (a je úplne jedno, či ide o film viacerých alebo jedného režiséra - ako v tomto prípade). Kvalitatívne sínusoidne rozkolísanej Kytici sa to rovnako nepodarilo. K pozitívam patrí výrazný výtvarný akcent (táto stránka filmu zaujala hádam všetkých výtvarníkov v mojom okolí) a jedna vydarená epizóda. Pri druhom zhliadnutí som miestami pociťoval silnú deklamačnosť viet a sústredenie sa na formu na úkor deja a vnútornej súdržnosti. Výsledkom je veľmi priemerné dielo. (19.10.2004)

S Kyticí mám jeden problém. Rozhodně se mi lépe četla a hůře se na ni dívalo. Prostě mi to přijde, že Erbenovo kouzlo či rukopis se někam vytratil a z básní zůstal zachován pouze ten děj a malá trocha té negativní atmosféry kdesi ve vzduchu, která mě uvnitř dost svírala. F.A. Brabce naprosto nenávidím za jeho dokonalé zpznění Krysaře. Bohužel musím moji nenávist k němu alespoň dočasně utlumit, protože tato jeho adaptace slavného díla až takovým průserem rozhodně není. Když se pokusím srovnávat s knihou je zde značná odchylka, ale to je prostě F.A. Brabec. Můžete ho nenávidět. Můžeto ho milovat. A nebo můžete být jako já. Tudíž ho budete tiše nenávidět, ale určité kvality této adaptaci upřít prostě nezvládnete. 3*. (14.01.2012)