Kytice

Po návštěvě hřbitova ve Velharticích, podle kterého napsal Erben svoje Svatební košile, opět jiný zážitek, ale jako vždy dokonalý. Jediné, co bych vyčetla, je naprosté pozměnění a zmrvení významu balady Štedrý den. Jinak dokonalé dílo ve všech směrech, řekla bych takový český Klan létajících dýk. Také jeden z mála filmů (snad jediný), kde akceptuji Aňu Geislerovou. A Jiří Schmitzer je nejlepší mrtvola na světě. Hned po Rodenovi. ♥♥♥ (19.11.2006)

Rozhodně počin, který stojí za pozornost. Ruku na srdce kdo z vás mladších četl Kytici? Filmové zpracování klasiky když se podaří, je vždy ku prospěchu věci už jen z hlediska jakési širší osvěty. Podání bylo zajímavé. Ne všechny příběhy se mi co do zpracování líbily např. kolovrat. Ale zbytek byl parádní. Skvělé byly i předěly se svícemi. Někomu vadí ta pestrobarevnost, dokonce jsem kdesi četl kritiku, že ,,to celé připomíná reklamu na tatranky Opávia''. Nevadilo mi to. Proč by neměl podzim být zlatý, léto jasně zelené atd? Jiráskova hudba vezme za srdce. mně osobně vzala tak moc, že jsem šel do soundtracku. Stejně byl nejlepší Roden se svými umrlými hnáty a vystouplými lopatkami v zetlelé uniformě... Aňa je kočka, má co ukazovat, ale proč je všude nahá (tedy i zde) asi nepochopím. Copak by asi na toto zpracování řekl sám veliký autor? * * * * (08.06.2013)

Převést do filmového děje báseň - byť epickou - je těžké. Pojednat tak celou nikoliv útlou sbírku je ještě obtížnější. Zvládnout své předsevzetí tak, aby oslovilo i jiné a vnuklo jim pocit, že čas, který tomuto nekomerčnímu filmu věnovali, nebyl zmarněn, to už přesahuje tvůrcovo nejsmělejší očekávání. Osobitá kamera, zvláštní typ prostředí dokonale dotvářející prostředí té které básně, stroze sevřená, avšak nezkreslující autorova adaptace básnických textů, to všechno jsou baterky, to všechno se nabízí potenciálním divákům. Přes určitou rozkolísanost ztvárnění některých básní se jedná o film hutný a divácky vděčný. V kontextu devadesátých let jde určitě o dílo, které je víc než vycpávka na jeden večer. Je to tak trochu také STŘÍBRNÝ VÍTR, v němž pohádka nic nepředstírá a skutečnost o to více nabízí. Precizností svého provedení i promyšleností záběrů a kreseb se obrozenskou KYTICI podařilo přiblížit i mladším divákům. Za unikátní lze označit vodní scény VODNÍKA. Přízračný svět erbenovských balad ožívá, český horor kořenící v slovanském dávnověku máme náhle před pčima. Jinak řečeno: Zážitek, který se jim naskýtá, stojí za to. (05.11.2007)

Když jsem o záměru natočit film podle Erbenovy sbírky slyšela poprvé, měla jsem to za povedený vtip. Když jsem pochopila, že je to myšleno vážně, skončilo mé obočí někde na temeni hlavy. A už jsem jen s napětím čekala, co z toho vyleze. A jen jsem žasla. Nad křehkou poetikou úvodní básně, vizuálně, hudebně i herecky strhujícím Vodníkem, děsivě politováníhodnou Polednicí, trpělivě čekající nevěstou, která se svého ženicha bohužel dočká... Až do Zlatého kolovratu, který jsem svého času uměla odrecitovat zpaměti, a mám k něm vztah nezakrytě sentimentální. Pohled na vznešeného krále připomínajícího pouličního zloděje a harcujícího na strakatém valachovi, v kterého se z neznámých důvodů změnil vraný, bujný kůň, mě však zchladil více než Aňu Geislerovou voda z lesní bystřiny. Stejně tak nepochopitelně inovovaná verze básně ("Tvůj konec přišel, to mi věř!"). Ale podzimně barevná atmosféra a podzimně krásná Aňa to přece jen poněkud napravily a přechod do času zimy, Vánoc a konce roku i životní pouti se s Dceřinou kletbou a Štědrým dnem vydařil bez klopýtnutí. Celkově to byl zážitek strhující ve své jedinečnosti. A už se moc těším na Máj. (03.08.2007)

Prvý a posledný dobrý film F.A.Brabce. Je to skôr náhoda, ako ukázal čas. Nie z každého kameramana sa stane automaticky aj dobrý režisér. V Kyticiach sa vzácne spojili dva prvky, ktoré z nich robia dobrý film. Výrazná osobitá výtvarná štylizácia a kvalitná predloha. V Brabcovom prípade sa to už ťažko mohlo niekedy opakovať. O nejaké ťažko umelecké dielo sa ale nejedná. Treba ale uznať tvorcom odvahu. (02.06.2012)