Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Uvidíme sedm vypjatých příběhů o touhách, posedlostech a sobectví Inspirací filmu byla sbírka balad českého autora 19. století K. J. Erbena, jehož tvorba je paralelou k poezii E. A. Poea, plná vášní a přízraků. "Kytice" poprvé vyšla v roce 1853 a patří k základním dílům národní literární klasiky. Spoluscenárista, kameraman a režisér filmu F. A. Brabec natočil dílo vycházející z originální výtvarné stylizace a akcentující vytříbenost jeho obrazového vidění. Vedle strhující vizuální složky je další dominantou této filmové básně o básních hudba J. Jiráska. Výjimečnou kameru, hudbu a zvuk (J. Klenka) ocenila ČFTA Českým lvem. Film byl nominován ČFTA v sedmi kategoriích včetně nejprestižnější nejlepší film. Producentkou filmu a spoluautorkou scénáře, ve spolupráci s M. Macourkem, je úspěšná herečka Deana Jakubisková-Horváthová, manželka významného česko-slovenského režiséra Juraje Jakubiska. Jeho plakát ke Kytici byl oceněn jako nejlepší v roce 2000. Kytice se zařadila k divácky nejúspěšnějším domácím filmům posledních let. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (587)

Sobis87 

všechny recenze uživatele

Kytici Karla Jaromíra Erbena jsem si mezi vší tou povinnou četbou, kterou nás učitelé zásobovali, poměrně dost oblíbil, a to nejen díky skvělé zvučnosti Erbenových textů (snadno se to učilo nazpaměť…), ale hlavně kvůli celkovému hororovému nádechu a rázným pointám jednotlivých balad. Tento literární skvost rozhodně není nejsnadnějším materiálem pro filmovou adaptaci, sice nabízí spoustu příležitostí pro tvorbu nádherných obrazů, zároveň je však vzhledem k narativní strohosti balad obrovskou výzvou pro filmového vypravěče. F.A. Brabec bohužel není kdovíjakým vypravěčem a v Kytici se omezil na pouhou vizuální interpretaci s mechanickým drmolením veršů. Je znát, že tvůrce je především kameraman, proto se snaží neustále opájet obrazem, využívá optických triků a kýčem prolezlých aranžmá, přičemž se mu v tom všem ztrácí jakákoliv dramaturgie. Brabec rezignoval na poctivé vyprávění a pokud se snaží být sofistikovanější, je to ve výsledku spíše k pousmání, viz propojení jednotlivých balad skrze postupně zhasínající svíčky – v tomto ohledu jsem se cítil velmi ošizen. Některé části filmu jsou na český film nezvykle pohledné, u Svatební košile jsem si vzpomněl na dílo Juraje Herze, u Dceřiny kletby jsem obdivoval práci s pohybem kamery (kamera otřásající v rytmu bubnů, které zase napodobují tlukot srdce…to je pro mě vrcholný moment celé Kytice) a i ten podvodní svět ve Vodníkovi mě celkem uspokojil. Z filmové Kytice se tak stala pouhá manýra – stín velkého díla. Značně nevyrovnané herectví, které je navíc stěžováno veršováním, a některé technicky nezvládnuté momenty (+celá zvuková stopa – dialogy trhaly uši), jako je například vražda ve Zlatém kolovratu, kdy se místo do oběti bodá do vzduchu, výsledné zklamání jen prohlubují. Lépe by celá adaptace dopadla, kdyby se z balad vzal jen námět, rozepsaly se normální dialogy, neboť zvolený otrocký přístup se příliš neosvědčil. Navzdory všem záporům se však jedná o zajímavý experiment dokazující, že by i hororový žánr mohl koexistovat s českými reáliemi. ()

Dudek 

všechny recenze uživatele

Kytice je jistým způsobem neokopírovatelný film. Spekulovat o tom, zda se F. A. Brabcovi povedlo převést na plátno sedm vybraných balad či ne je dle mého názoru naprosto nesmyslné. Přístup k látce, tedy samotné knize kterou K. J. Erben napsal, se u každého člověka různí. Záleží totiž na úhlu pohledu. A právě v tom je knižní předloha ojedinělá. Záleží tedy na samotném výkladu každé básně, na fantazii člověka, který ji čte. Brabcova vize příběhů je prostě taková, jakou nám ji ve svém snímku předkládá. Teď je teprve místo na nějakou polemiku. Myslím si, že tato interpretace klasického literárního díla Kytice je velice dobrá. Skvěle vybrané lokace, slušné herecké výkony a malebný Jiráskův doprovod jsou jasným důkazem, že i stará kniha nenáviděná velikým množstvím studentů, může sloužit jako předloha kvalitnímu filmu. Samozřejmě je ve filmu menší množství chybiček, které bychom mohli označit za zbytečné (a pro mě nepochopitelné), ale ty koneckonců nejsou nijak rušivými elementy. ()

Reklama

Artran odpad!

všechny recenze uživatele

Výsměch Erbenovi, absolutní neporozumění dané látce. Tohle ať se chytne společně s muzikály Babička a Rusalka za ruce a jde světem. Erbenovy temné archetypální rytiny, svět lidových mýtů a balad, kde vše má svůj fatální dopad, Brabec nahradil kýčovitou barevností, hereckými výkony, které spíš připomínají frašku (Polívka, Roden), a idiotskou recitací, která je jak z Jedličkova ústavu. Děsím se toho, že se tenhle člověk chystá na Máchův Máj. Proboha, zastavte ho někdo. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Tak ako ani veľký Shakespeare ma nikdy na plátne neoslovil,tak to nebude asi ani s Erbenom. Je to veľké dielo, ale má sa asi čítať. Filmové spracovanie nie je to pravé orechové napriek zachovaniu poetiky i epickej časti. Ďakujem aspoň za pokus, ale nabudúce nech si herci najprv prečítajú celé dielo. Kvitujem ale dobrú muziku. ()

akisha 

všechny recenze uživatele

Vcelku zajímavá záležitost, co nedopadla tak špatně, jak se mohlo jevit. Některý balady nejsou nic moc (Štědrý večer), pak jsou tu průměrný (moc natahovanej Vodník, nezajímavá Dceřina kletba), ty divný (žebrácká polednice s Lolkem snad ani nemohla být myšlenka vážně. Vždyť jí hraje Polívka!) a ty dobrý (Svatební košile s povlávajícím zombie Rodenem za oknem). Zlatý kolovrat mi bohužel kazil senilní dědek a jeho mimika, jinak fajn i přes Aňu, kterou nemusím. No, srovnám-li to s Májem, může být Erben ještě rád, jak dopadlo jeho dílo. Mácha na tom je podstatně hůř. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (20)

  • V baladě „Vodník“ jsou hodiny, na kterých jsou v druhé řadě napsány číslice od 13 do 24. Vojenský čas byl však v našich zemích zaveden až od roku 1921. (Ganka)
  • V baladě "Zlatý kolovrat" dubluje Aňu Geislerovou ve scénách, kde se objevují obě sestry, její skutečná sestra Ester Geislerová. (funhouse)
  • Balada Zlatý kolovrat se natáčela na hradě Točník. Kostelík, který se objevuje mezi jednotlivými baladami, stojí u obce Chvojínek na Benešovsku. (skudiblik)

Související novinky

Zemřela herečka Nina Divíšková

Zemřela herečka Nina Divíšková

21.06.2021

Ve věku 84 let dnes odešla česká filmová, televizní a divadelní herečka Nina Divíšková, již si velké množství diváků vybaví například jako babičku Bětu z populárního rodinného seriálu České televize… (více)

Reklama

Reklama