Jablka
Mila
Niepamięć
Jablká
Apples
Apples
Režie:
Christos NikouKamera:
Bartosz ŚwiniarskiHudba:
Alexander VoulgarisHrají:
Aris Servetalis, Sofia Georgovassili, Anna Kalaitzidou, Kostas Laskos, Babis Makridis, Alexandra Aidini, Kimon Fioretos, Angelos Andriopoulos, Aulona LupaObsahy(1)
Svět zasáhla záhadná pandemie. Lidé bez důvodu ztrácejí paměť. Nezbývá, než si pod bedlivým dohledem lékařů a psychologů znovu budovat novou identitu. Amnézie postihne i Arise, muže ve středním věku. Apatický muž začíná podstupovat absurdní terapii, která mu má otevřít novou životní perspektivu. Debutující Christos Nikou svým stylem patří k řecké divné vlně, ale do známé receptury přidává osvěžující prvky něžného melodramatu a hořké komedie o touze zapomenout. Jabka jsou groteskní portrét doby, která vnucuje lidem pochybné recepty na štěstí. (Artcam Films)
(více)Videa (5)
Recenze (39)
Jedno z nejsilnějších dramat letošních Varů, jež exceluje naprostou originalitou a dystopickou atmosférou obohacenou o kvalitní herecké obsazení. Naprosto miluju ten fakt, že i kdybych nevěděla, ze které země tento snímek pochází, jednoznačně bych tipovala Řecko, protože ten feel ve mně stoprocentně evokoval styl Yorgose Lanthimose a jeho citlivý absurdní humor. Výborné téměř po všech stránkách. Opravdu krásná sonda do hloubi duše jednotlivce a hledání identity u příležitosti truchlení nad ztrátou blízkého. Tohle bylo vskutku nádherné a důstojné rozloučení s letošním varským festivalem a dalo to i velký prostor pro přemýšlení. KVIFF 2021 ()
Film divákovi nabízí svět zmítanej záhadnou pandemií kdy lidé bez zjevných příčin ztrácejí paměť. Jedním takovým je i Aris. Jenže jedno banální setkání se psem divákovi napoví, že v případě Arise je možná něco jinak. Víc bych se k tomu asi nevyjadřoval(nechci spoilerovat). Jen dodám, že debutující režisér Christos Nikou si mě tímhle snímkem získal a jeho Jablka mi zachutnala. Silné 4hvězdy ()
Melancholicko-flegmatická povaha hlavného hrdinu nemusí sadnúť každému. Dá sa teda skonštatovať, že čím bližšie vášmu naturelu Aris bude, tým viac sa vám film bude páčiť. Atmosféra je síce pochmúrna, ale určitý čierny humor, možno v štýle Kaurismäkiho, film odľahčuje. Postavy sa chovajú mierne štylizovane, divák sa môže pobaviť nad Arisovými úlohami, ktoré sú trápne podobne, ako sú trápne naše každodenné činnosti. Ani sami si v tom zhone neuvedomujeme, že sú nám istým spôsobom prikázané ako jemu. Možno bude najlepšie si tiež urobiť chvíľku pre seba a ošúpať si radšej jablko než poslať ďalší mail. ()
Jabka patřila mezi ty lepší filmy, které jsem na 55. MFFKV letos viděla. Originální námět a scénář mi připadaly lepší než samotná režie. Film měl místy až uspávací tempo, což mu uškodilo. Ale celkově zajímavé a určitě stojí za vidění. Jenom mě mrzí, že po zjištění pointy už film znovu vidět nemusím. Pro vyznění příběhu je zcela zásadní. ()
Zřejmě se nejedná o retrográdní amnézii (něco se stalo a na události do té doby si napamatuji), spíš to vypadá opět na "populární" autismus. Aris navíc patří ke skupině postižených, ke kterým se nehlásí žádní příbuzní. V rámci "školení" jak získat novou identitu se učí přířazovat sám sebe k věcem, osobám, pocitům atd. Jeho vztah k jablkům je intenzivnější než k pomerančům, zato vztahy z minulosti (pes Milou) neguje svým hotdogem. Co se z toho dá usuzovat? Docela realistická vize budoucnosti. Práce s pamětí (nemyslím vzpomínámí, ale tahání cancourů vědomé látky z nevědomí) by mělo patřit mezi běžné činnosti,, stejně jako zpochybňování své vlastní identity. ()
Reklama