Tři

Výborná vojnová dráma zachycujúca tri ťažké životné okamihy zo života Miloša Bojanica. Staneme sa tak svedkami davovej psychózy civilistov na železničnej stanici a popravy nevinného človeka len kvôli tomu, že nemá doklady, honu nemeckej jednotky na dvoch záškodníkov a neľahkého rozhodovania o vine kolaborantov po vojne. Produkcia je výborná a všetky časti príbehu majú výbornú atmosféru vytvorenú minimom dialógov len pomocou obrazov. Možno pri poprave mohli mŕtvemu novinárovi urobiť aspoň diery do kabáta a Slobodan Perovic mohol svoju smrť zahrať hodnovernejšie. Ostatné herecké výkony sú výborné a herci svoje roly hrajú perfektne, či už majú dialógov veľa alebo málo. (22.10.2023)

Krutě syrové...hudbu zde zajišťuje cigánský buben a depresivní zpěv o kolo kterého tančí zotročený medvěd...film o naprosté marnosti lidského snažení a hledání spravedlnosti v nelítostném světě, jež jsme si sami stvořili, jsme pouze otroci své doby a politiky, která v ní zrovna panuje. Vždy může nastat čas, kdy život a smrt vedle sebe stojí nebezpečně blízko a pomíjivost lidských hodnost nabere nepředstavitelné obrátky...svědci bezpráví nakonec budou opět jen klopit zrak. Nelítostná filozofie druhé světové války na Balkáně natočená ve svobodných šedesátých letech...to jsem chtěl napsat...[RTVS Dvojka - originální znění] (21.11.2022)

Tři příběhy ze začátku, prostředku a konce války. Všemi příběhy prochází postava Miloše (znejasnění jednotné identity, skoky v čase mezi povídkami), všechny příběhy končí popravou. V úvodní povídce umírá nevinný člověk, Miloš je bezejmenný a pasivně přihlížející. Druhá povídka je dynamickou a vrcholně napínavou štvanicí na Miloše a jeho partizánského druha (použitím pohyblivé subjektivní kamery se některé sekvence blíží Němcovým Démantům noci, které vznikly zhruba ve stejné době). Ve třetím příběhu Miloš již jako funkcionář nechává jít na smrt ženu, které jej eroticky přitahuje, ale byla milenkou německého důstojníka. (04.02.2004)

Poviedkové filmy majú spravidla nevyrovnanú kvalitu jednotlivých častí, ale na druhej strane sú spravidla dejovo späté prostredníctvom napr. hlavného predstaviteľ, ako je to aj v tomto prípade. Film považujem za zaujímavý, i keď nie mimoriadny. Prvá poviedka ukazuje mentálne nastavenie ľudí na Balkáne, druhá mi pripomenula Démanty noci a posledná ukazuje zložitosť rozhodovania o živote a smrti pri chýbajúcich kritériách a čase. Zjednodušene by sa dalo napísať, že ide o konfrontáciu konania v prvej a v tretej poviedke. (19.02.2023)

Scenár filmu je voľne spracovaný podľa poviedok Antonia Isakoviča „Papradie a oheň“. Témou tohto poviedkového filmu je zbytočná smrť spôsobená strachom, zúfalstvom alebo porážkou. V prvom prípade je to smrť realizovaná predstaviteľmi moci, vojenskou hliadkou, bez súdu , bez dôkazov, nezmyselná smrť, ktorej hlavný aktér Bata Zivojinovič bol iba svedkom. Ide o smrť, ako trest. V druhom prípade opäť smrť tentokrát v realizácii okupovanými silami v Juhoslávii, tu hlavný aktér Miloš (Bata Zivojinovič), ktorý sa pridal k partizánom, pôsobí ako jedna z možných obeti. A v poslednom prípade je Bata Zivojinovič exekútorom vykonania trestu popravou, vrátanie dievčaťa, ktoré sa mu páči, tu ide o smrť, ako prejav necitlivosti. Film je smutný a depresívne ladený a výrazne sa odchýlil od predpísaných pravidiel partizánskych filmov, ktoré sa točili v Juhoslávii v tej dobe. Aj keď dej všetkých troch poviedok má rovnaký všeobecný charakter, odohráva sa počas okupácie Juhoslávie Nemeckom, nakoniec každá časť je iná. (16.06.2017)