Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech dvacátého století se světem hnala vlna svobody, liberalismu, obrovských sociálních i politických změn. V katolických klášterech severního Irska se však čas jakoby zastavil. Sem byly zavírány dívky, které se jakýmkoliv způsobem prohřešily proti dobrým mravům a společenským konvencím. Padlé ženy, které měly těžkou prací odčinit své nemravné skutky, děvčátka sotva odrostlá sirotčinci, která by jejich krása venku ve světě nepochybně vrhla do náruče hříchu a ďábla. Jednou z nich je i Anne-Marie, čekající nemanželské dítě. Deset hodin denně šest dní v týdnu pere teď prádlo cizích lidí a kromě toho zná už jen modlení a tvrdý dril. Ve chvíli, kdy za ní zapadla klášterní vrata, ztratila všechno. Civilní oblek, vlasy, dokonce i jméno. Nejhorší ovšem je, že ztratila naději. Naději, že se odsud ještě někdy dostane... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (24)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Zaujímavé, že v roku 2002 vyšli v írskej produkcii dva filmy, ktoré riešia navlas rovnakú tému. Padlé ženy a toto. A sú aj takmer totožnej kvality. Film je dobrým mementom, ale nie je pre mňa dostatočne silný, aby privodil väčšie emócie. Myslím, že ak by bolo ukázaného viac násilia, potupy, neprávosti, tak by som hodnotil vyššie. Film určite potvrdzuje, že žiadna cirkev, žiadne náboženstvo by nikdy nemalo mať svetskú moc a všetko by za bez tutlania malo riadne prešetrovať. Mníšky a kňazi tohto typu sú hanbou kresťanstva a v podstate od viery ľudí len odrádzajú, čo je aj prípad mnohých cirkevníkov v súčasnosti. Rovnako ako v Padlých ženách, aj tu som veľmi prekvapení, aké typy žien sú niektorí muži ochotní pomenovať, že "pretty". Na tých ostrovoch sú fakt podivné zjavy. ()

zputnik 

všechny recenze uživatele

Televizní a imho výborné zpracování temnější stránky irské převýchovy "padlých žen". Osobně považuji toto skromnější zpracování za lepší než filmařsky namakanější snímek PADLÉ ŽENY. PADLÉ ŽENY však byly na můj vkus až příliš tlačící na pilu; tolik, že mi to v tom lepším případě přišlo tendenční, v těch horších případech mi to pak degradovalo samotné burcující sdělení. Shrnuto a podtrženo: Není to čistých 100%. Ale díky závěru a tomu, že jde o "pouhé" TV-zpracování, je to u mne velmi vydařených 90 %. Jen více takových televizních dramat. ()

Reklama

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Velmi silný snímek, vypovídající místy hodně drsným způsobem o málo známých stránkách života v Irské republice v nepříliš vzdálené minulosti. Člověk žasne, jak mohla v Irsku existovat tak otřesná, takřka středověká instituce jakou byly Ženské domovy ve stejné době, kdy tuto zemi vedl tak osvícený člověk, jakým byl Eamon De Valera. ()

maxi6 

všechny recenze uživatele

.........Románově nachlup stejné s Magdalene Sisters, až na pár vyjímek. Po filmové stránce je však rozdíl markantnější. První co mě třísklo do očí bylo herectví Anne Marie Duffové, která si roli vystřihla v obou filmech..... zajímavé, co..? :-)) Televizní zpracování mě tedy zrovna moc nechytlo, pro oko filmového fajnšmekra je rozhodně snesitelnější a uchvacující varianta v MS. Jen bych chtěl podotknout k zputnajzovi, ohledně té pily, že téma v MS se zpracovalo a podalo mnohem mírnější formou, ve skutečnosti bylo vše mnohem krutější a boj proti fanatickému šílenství byl těžký a strnitý........... ()

Dudek 

všechny recenze uživatele

Takže snímek jsem neachal uležet dostatečně dlouho a jsem schopen posoudit jeho doznění, které není zrovna slabé, ale zároveň nemohu potvrdit, že by se v mé mysli snímek nějak více usadil. Pamatuji si spíše nějaké detaily, celkový děj a posloupnost událostí nikoliv. Prvně bych se pžiznal, že Padlé ženy mi připadaly mnohem intenzivnější, snaha o sdělení kruté pravdy a šokovat diváka byla mnohem větší. Ale chápu, že někdo má raději střídmý a objektivní přístup, je to logické. Srovnání s Padlými ženami rozhodně není od věci. Krom jedné herečky a místa děje mají filmy i velmi podobné příběhy, dokonce i charaktery některých postav. Inu, ono se z podobného tématu moc jiných dějových linek získat nedá. To, že film Hřišnice vznikl v Irku je jasně znatelné už od úplného začátku, podle hudby, ta je úžasná, dynamická a přesto působí velmi klidně. Skvěle podkresluje jednotlivé scény, ale nestrhává pozornost na sebe. Vizuál na tom také není špatně. Televizní zpracování tématu očividně sedí, neboť minimem financí 'utrpěla' zejména vizuální stránka, která působí ošuntělým dojmem, což snímku dodává na autenticitě. Přesto se však nezdá, že by Hřišnice měly být finančně náročným projektem. Odehrávají se v malém prostoru a doplňků je v nich minimum. Slabinou snímku není malá údernost, ale přílišné opakování některých scén, některé jsou i protažené, prádelná je sice důležitá, ale nevěnoval bych jí tolik prostoru. Také by stálo za to více se zaměřit na ostatní postavy, jejichž osudy jsou také velmi zajímavé. Ačkoli se nezdá, že by Hřišnice byly upnuté na jednu 'hrdinku', je jasně patrné, že skupina jíž se věnujeme je vlemi malá. Celkově o kousek slabší než-li Padlé ženy, přesto však velmi povedený snímek s malým množstvím na první pohled znatelných chyb. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (5)

  • Magdaleniny prádelny nebo také azylové domy byly domovy pro „padlé ženy“, založené v 19. století ve Spojeném království a Irsku. Nejčastěji byly provozovány římskokatolickými kongregacemi. Odhaduje se, že během 150leté historie těchto institucí do nich bylo na neplacenou práci přijato více než 30 000 žen, často proti jejich vůli. (Zdroj: Wikipedia.cz)
  • V Irsku se tyto instituce jmenovaly podle Máří Magdalény, biblické postavy, která byla podle starší katolické tradice považována za prostitutku, nicméně litovala svých činů a stala se jednou z Ježíšových nejbližších následovnic. (Zdroj: Wikipedia.cz)
  • Záznamy útulků ukazují, že v počátcích historie Magdalénského hnutí do nich mnoho žen vstoupilo a zase je opustilo z vlastní vůle, někdy i opakovaně. Jak se Magdalénské hnutí stále více odklánělo od původní myšlenky záchranného hnutí, které chtělo dostat prostitutky z ulic, útulky získaly vězeňský charakter. Kromě prostitutek se do útulků začaly dostávat svobodné matky, zneužívané dívky nebo takové, které byly moc krásné a mohly by podněcovat hříšnost u mužů, a to někdy na žádost vlastní rodiny. Většina žen strávila nucenou prací v prádelně průměrně jeden rok, některé však zůstaly uvězněné v útulku do konce života. (Zdroj: Wikipedia.cz)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno