Kovboj Bebop: Lovec odměn

Cowboy Bebop má opravdu jedinečnou atmosféru; směs několika dobrodružných žánrů dává výsledek, který je netradiční... a lákavě dobrodružný. Není to úplně můj šálek čaje, nepotrpím si na postavy / vesmírná plavidla bez újmy probíhající / prolétávající deštěm kulek a heroizaci hlavních hrdinů, ale sem se to docela hodí, takže přivírám oči. Co mi pilo krev o poznání více, byly právě hlavní charaktery. Autoři jim sice dodali trochu hloubky několika díly osvětlujícími část jejich minulosti (které patří k nejlepším), většinou se ale chovají jako jednorozměrní šašci, kteří chtějí mnohem víc pobavit, než přimět k zamyšlení. Problém je, že si tenhle cirkus vystačí s hodně levnými triky. Jak mi vtipy po celou dobu přišly (v lepším případě) špatné, u 18. epizody jsem se upřímně zasmál hned několikrát; čím to? Seriál prochází několika fázemi, během nichž se dosti proměňuje jeho ráz i kvalita. Několik úvodních spoléhá především na atmosféru prostředí, což se daří, pak přichází nejslabší fáze, u níž jsem uvažoval o předčasném ukončení, ale od 11. se náplň jednotlivých dílů o poznání zlepšila a závěrečných 9 epizod bylo opravdu dobrých (nejvíce vyčnívá létající tlouštík ve 20.). Cowboy Bebop je nevyrovnaný, jednou nahoru, jednou dolů; skvělá hudba, nesympatické postavy; jeden díl je nápaditý, druhý k uzoufání nudný... Hodnocení se zastavilo někde uprostřed. (29.04.2008)

Zatiaľ také 4+ alebo 5- (stupňuje sa to, takže predpokladám 5*)... Som na 9. časti :) ("Hej, Jet, vieš, že existujú 3 veci, ktoré neznášam? Spratkov, potvory a divošky." :) ) Hm, dopozerané... ale zostávam na 4*. Dobrý seriál, ale v porovnaní s Trigunom menej zábavný a aj menej vážny... Až tak som sa nenasmiala a ani som to s nimi až tak neprežívala. (26.04.2009)

Zvěsti o inspiračním zdroji pro Whedonovo Firefly nelhaly, protože posádka Bebopa i při omezeném počtu čtyř a půl člena působí dokonale nesourodě a v mnoha ohledech absurdně. Space cowboy jde ale ve své neuchopitelnosti ještě o něco dál, protože jeho rozpětí dosahuje snad ke všem žánrům, a co je nejdůležitější - umí ve všech naplno zabodovat. Ať je na programu horrorová Toys in the Attic, k zbláznění vtipná Mushroom Samba nebo akcí i hlubší myšlenkou nabitá Pierrot Le Fou, berou si scénáře z profláklých vyprávěcích postupů hlavně to nejlepší a dané ingredience přetaví v hodně chutný výsledek. Na nejvyšší hodnocení to ale paradoxně nestačí právě kvůli s tím spjaté epizodičnosti. Hlášek, vystřílených nábojů i Spikových hlubokých pohledů je sice dost a dost, ale hlavní zápletce se ve výsledku dostane jen nějakých šesti epizod, což je vzhledem k atmosféře Syndikátu a charismatu samotného Viciouse až trestuhodná škoda. (22.04.2014)

Jazz miluju, noir mi voní a sci-fi taky nepohrdnu. Proč tedy jen tři hvězdy? Bebop je kult, leč mě ani po druhém zhlédnutí, s nějakým desetiletým rozestupem od toho prvního, nezasáhl. Naprosto rozumím tomu, proč je z toho zejména v Americe kult, proč se to stalo pro mnoho lidí odrazovým můstkem do světa anime a proč Netflix neváhal po více než 20 letech udělat hraný remake. I pro mě Bebop představuje nápaditou kombinaci dobrých ingrediencí, avšak pro mě jsou tyto prvky jenom dobré, nikoli skvělé. Jednotlivé epizodické příběhy jsou fajn, ale nezanechaly ve mně hlubší dojem a splynuly mi vesměs dohromady. Atmosféra je stylová a postavy jakbysmet, ale svým poněkud groteskním pojetím působí někdy až příliš šablonovitě, a aktualizovanou kovbojku v té době předvedl například již Trigun. Přístupnost pro západního diváka je pochopitelná, neb seriál záměrně potlačuje svou „japonskost“ (která se projevuje především eklekticismem žánrů a témat), avšak z mého pohledu byl její nedostatek spíše na škodu. Komu tedy stejně jako mně ona „japonskost“ chyběla, tomu můžu vřele doporučit Samurai Champloo, které Bebopa v mých očích hravě překonává ještě rafinovanějšími postupy, nápady, hudbou a velmi šikovným, svérázným míšením oné „japonskosti“ se západními reáliemi. I přesto lepší 3*. (22.04.2022)

S tímto anime se dostáváme do blízké budoucnosti, kde se hranice obyvatelného světa rozšířily daleko za zemskou atmosféru. Kriminalita zůstává i nadále lidskou přirozeností, ochránci zákona nestačí hlídat všechny místa rozlehlého vesmíru, a proto se každý může stát "lovcem lidí" a vydělat si tak slušnou odměnu. Mezi ně patří i Jet Black a jeho nový parťák Spike Spiegel, kteří putují černou pustinou vesmíru na lodi Bebop. Cowboy Bebop už podle svého názvu naznačuje blízkou spřízněnost s americkou populární kulturou. To není japonskému anime vůbec cizí, ale zde je vše dotaženo k úplné dokonalosti. Seriál se dá označit za potomka ryzích amerických žánrů jako je gangsterka, western a film noir. V uších vám nejčastěji zní country, jazz a blues. Celé prostředí připomíná chvílemi divoký západ. Některé díly (např. Cowboy Funk) přímo citují ze zavedených žánrových schémat a samozřejmě je nezapomínají parodovat. Cowboy Bebop ve mně vyvolal dost ambivalentní pocity. První díly tohoto do nebes vyvolávaného seriálu se pohybují na hranicích geniality, za kterou stojí hlavně skvěle zvolená hudba. Ta vás strhne a snad jen kvůli ní si musíte pustit další díl. To trvá asi do šesté části, kdy se mi zdálo, že tvůrci na tuto nezaměnitelnou složku úplně rezignovali. Zbytek už jen velmi výjimečně dokáže překonat začátek (drží ho při životě jen zajímaví zločinci a roztomilé eskapády bezpohlavní Ed), a proto pro mě bylo někdy opravdu těžké pokračovat ve sledování. Dalším důvodem mého nezájmu byla téměř nulová návaznost a epizodní charakter scénáře. Poslední díly s typicky otevřeným koncem, zase vše mírně napravily. I přesto, že budu opakovat již několikrát zmíněné, musím říct: See you, space cowboy... Doufám, že film mi názor na tebe vylepší. (30.09.2006)