Kovboj Bebop: Lovec odměn

Stylový seriál, který má všechno a ještě víc. Legenda anime, řeknete si, nenechám se do toho taky zatáhnout, prostě se na to podívám. Jenže Kovboj Bebop není seriál, na který se dá jen tak podívat stylem „no, tak si dneska dám jednu epizodu, a zítra třeba další.“ Původně jsem si takhle chtěla Kovboje Bebopa pouštět, ale jak jsem nemohla delší dobu pokračovat, zjistila jsem, jak mi tenhle seriál chybí, a že chci vidět další dobrodružství Spikea a Jeta, že chci vidět, jak naberou další členy posádky, že chci poznat minulost všech postav. K tomu velmi povedená animace, skvělá akce a hudba od Jokó Kanno (blues a jazz jsem nikdy předtím nevyhledávala, ale tady mi to fakt sedlo). Následují SPOILERy: Popravdě se nemůžu rozhodnout, kdo z posádky Bebopa je moje nejoblíbenější postava. O tuhle pozici spolu celou dobu soupeřili Spike s Jetem, v těsném závěsu byla Faye. Spike má ze všech asi nejzajímavější a nejkrutější minulost, která v průběhu seriálu dohání nejen jeho, ale působí problémy celé posádce Bebopa. Byl členem syndikátu Rudý drak, syndikátu, který zkřížil cestu i Jetovi a připravil ho o levačku. Rukou syndikátu zemřela i jeho známá Annie a jeho „holka“ Julia, kterou v průběhu seriálu Spike hledá a diváci odhalují informace o ní spolu s dalšími členy posádky Bebopa. se syndikátem je spojený i nejlepší padouch seriálu Vicious, který byl dle flashbacků Spikeův přítel, jenž jej kvůli Julii zradil. Každý střet Spikea a Viciouse stojí za to, hlavně ten úplně poslední – ten nakonec rozhodl o Spikeově vítězství jakožto mé nejoblíbenější postavy. Jet je opravdu sympaťák, je škoda, že s jeho minulosti jakožto Ganymédského policisty neukázali víc než jeho bývalou a parťáka, z něhož se vyklubal člen syndikátu. Faye mi byla ze začátku, jak se přidala k Spikeovi s Jetem, i trochu protivná, ale jakmile jsem poznala její minulost a jakmile si na tu minulost ona sama vzpomněla, tak se můj názor na ni od základu změnil. Ed je asi nejdivnějším lidským členem posádky. Vsadím se, že nejen mě překvapilo, že to není kluk, ale holka. Na druhou stranu se ostatním nejednou hodilo její hackerské umění. Co se týče skutečného pohlaví, není to jediná postava, co mě překvapila: ten druhý je Gren z obou částí Jupiter Jazzu, kdy jsem zažila šok spolu s Faye. No a nakonec je tu ten nejroztomilejší člen posádky, Ein. Kdybych někdy měla mít psa, tak to určitě bude velšský corgi a dostane jméno Ein. Co se mi na seriálu opravdu hodně líbí, je vykreslení budoucnosti, kdy je Země zdevastovaná a většinou opuštěná a lidé žijí na různých tělesech Sluneční soustavy (např. vesmírné kasino z epizody Ballad of Fallen Angels, Venuše v epizodě Waltz for Venus, Mars). Je to hodně blízké mému oblíbenému kyberpunku a podobnou vizi můžete najít v knize Schismatrix od Bruce Sterlinga. Ke kyberpunku pak odkazují i různá kybernetická vylepšení (třeba Jetova ruka), implantáty, hackování, hlavní hrdinové žijící mimo společnost… Velmi mě potěšila epizoda Brain Scratch, kde je podobná myšlenka jako v Ghost in the Shell – duše v podobě dat ve společné síti (=osvobození od těla). Mimo to je zde parodie na CBS (CBC), televizní vysílání připomínající úvodní znělku Krajních mezí a tvůrci zde předpověděli herní využití virtuální reality. Rovněž se dle mého dá tato epizoda brát jako varování před propagandou a masmédii, však dnes hodně lidí (třeba jen podvědomě) koupí nějakou pitomost, kterou viděli v televizi. Další trefná předpověď je i v epizodě Speak Like a Child ohledně osudu „videokazety“ – hodně lidí dneska neví, co to vlastně je a již dnes se chodíme do technických muzeí dívat na staré přehrávače vidokazet, protože jsme ty svoje už dávno vyhodili. Pro mě se navíc jedná o hezkou připomínku dob, kdy jsme doma měli „VHSky“ a jak je pak začala nahrazovat DVD. Mezi mé další oblíbené epizody patří Heavy Metal Queen (kocour Zeros je úžasně roztomilý), Toys in the Attic („neměli byste nechávat věci v ledničce“), Mushroom Samba a finále The Real Folk Blues. Ještě musím zmínit tu loď ve tvaru samopalu z epizody Black Dog Serenade, záporáka podobného Tučňákovi z Batmana z epizody Pierrot Le Fou (mimochodem skvělý soundrack u flashbacků z jeho minulosti) a Wena z epizody Sympathy for the Devil, který mi připomínal Pridea z Fullmetal Alchemist: Bratrství - že by se zde autorka Alchymisty inspirovala? Konec SPOILERů. Doporučuji u každé epizody počkat na konec závěrečných titulků, preview na další epizody jsou vždy komentována jedním ze členů posádky Bebopa. Věčná škoda, že není víc sérií. Jak zakončit tento komentář? I když se v seriálu se objevuje více variant textu na konci, i já napíšu jen: „See You, Space Cowboy…“ 9/10 (07.05.2019) (méně) (více)