Kanárská spojka

Česká komedie rozvíjející téma ukradení receptury na výrobu Becherovky a následné problémy podivné rodiny (španělských?) mafiánů s jejím převzetím. Kontrast mezi neuvěřitelně stupidním scénářem a velmi slušným obsazením je jasný důkaz nedostatečné promyšlenosti díla nezkušených autorů, jež však zřejmě disponovali silným finančním zabezpečením. Mezi největší herecké hvězdy, jež se v tomto naštěstí zapomenutém díle objevily, patřil K. Roden (jakožto manažer tehdejší hudební hvězdy M. Penka), I. Chýlková, vamp L. Zedníčková, boss M. Huba, toužící po karlovarském moku, nevtipně trapný M. Táborský a tejemný muž v pozadí M. Kopecký. Kromě těchto známých herců se ve snímku I. Trajkova, rodáka ze Skopje, ukázali i osobnosti z jiným oborů, konkrétně zmíněný M. Penk, jenž se podílel na hudební složce a J. Saudek, kteří však ke zkvalitnění díla nemohli přispět, stejně tak jako nepochopitelně zbytečné trio slovenských velikánů J. Satinského, M. Lasici a M. Labudy. Co se týče humoru, povedených scén či dialogů shledávám příliš málo a většinou se pohybují na velmi nízké úrovni. Kanárská spojka bezesporu patří do skupiny těžce nepovedených snímku počátku 90. let. V porovnání s filmy cca 4-5 let staršími, jež vznikaly za mnohem těžších podmínek, je rozdíl ve všech filmografických aspektech žalostný. (02.09.2015)

Je tedy fakt, že naposledy jsem to viděl v roce premiéry nebo tak nějak (asi 94), ale některé věci mne tam myslím pobavily. Je to taková rozverná kravinka s docela vtipnými momenty (třeba vybuchnuvší invalidní vozík). Každopádně umístění mezi "bottom 200" si dle mého nezaslouží, jsou tu horší filmy - třeba Titanic. (10.07.2007)

Bláznivá devadesátková krejzy komedie za soukromé peníze čili product placement ( v té době tomu asi tak ani neříkali ) v hlavní roli - všichni pátrají na Kanárských ostrovech po ukradené receptuře na Becherovku. Jako točilo se na Kanárech v době, kdy byly stejně exkluzivní jako točit dneska ve Francouzské Polynesii, je to obsazeno prvoligově ( dokonce legendy Satinský, Lasica, Kopecký , Vinklář...) a věřím, že herci se neskutečně vyblblli , ale výsledkem je něco hrozně nezábavného nevtipného až trapného, že já nevěřím, že to bavilo i to české devadesátkové publikum tehdy. (09.05.2020)

Tenhle film je samozřejmě možné (ba přímo nutné) bez dalšího odepsat, ale já jsem přesto byl jedním z těch (velmi) málo, kteří vydrželi v kině až do úplného konce, protože jsem pořád chtěl přijít na to, proč je ten film tak nesnesitelně špatný. Vždyť v něm hraje téměř celá tehdejší herecká elita a scenáristicky je vlastně celý sestaven z nepřerušeného toku gagů a fórů - ale ani jeden z nich nefunguje. Je to zajímavé i proto, že některé by nemusely být apriori úplně špatné, ale ta záplava těch debilních je dokonale neutralizuje a samozřejmě ten v podstatě stoprocentně reklamní způsob podání tomu také nedodává. Vlastně by šlo říci, že toto není celovečerní komedie, jak jsme na ně zvyklí, ale docela obyčejná televizní reklama, natažená na 118 minut. No a od televizní reklamy by opravdu jen blázen očekával kvalitní zábavu... (17.11.2018)

Žádáme teroristy, aby se dostavili k odbavení na let Fidel Airlines... 1) Bláznivé střely a podobné parodie jsem nikdy v lásce neměl. Není tedy divu, že ani český klon této zábavy se mi do srdce zlatým písmem nezapsal. 2) Dějová zahuštěnost není na škodu - pořád se něco děje a přes dějovou krkolomnost se v tom za chvilku dá docela dobře vyznat. 3) Vtipy a gagy povětšinou nejsou ani nechutně trapné, ani podařeně působivé. Jsou nijaké, jako i celý film. 4) Prosíme rodinu Jakešů, aby si vyzvedli svého dědečka. Opakuji, prosíme rodinu Jakešů... (09.07.2013)