Želary

Pár masařek bych nesporně našla, aniž bych se o to příliš snažila - film je přes štědrou stopáž zkratkovitý, takže se mnoha postavám dostane žalostně málo prostoru, jednání a proměna citů hlavní hrdinky mi chvilkami přišly nelogické, epilog je zbytečný a narušuje celou linii a ten Jozův pejsek je sice krásný, ale silně pochybuju o tom, že by se bernští salašničtí psi potulovali v době druhé světové války po našich zapadlích vsích. Což mu ale ráda odpouštím zásluhou rozmáchlé epické filmařiny, která se v dnešní době jen tak nevidí, podmanivé hudby a především díky hereckým představitelům. Geislerová a Cserhalmi jsou výborní, Miroslav Donutil ve mně po dlouhé době vzbudil sympatie, ale nejvíc mě chytili za srdce Jaroslava Adamová, Iva Bittová a Jan Tříska, kteří vzdor tomu, že jsou osobnostmi světových parametrů, budili dojem, že se ve slovácké vísce narodili. Celkově nádherný a velmi přesvědčivý zážitek. (31.08.2007)

Tak tohle jsem nečekal. Želary nejsou filmem, který se vám dostane pod kůži - on se vám dostane pod srdce. Ano. Citlivý příběh, nádherná kamera, překrásná hudba a Aňa Geislerová v životní formě. Opravdu, že se mi to dostane až "pod srdce" jsem nečekal. Ani mi nevadila, (na český film), ta dlouhá stopáž. Krásně to uběhne, a vy to musíte buď milovat, nebo nenávidět. (23.04.2008)

Pár much by se našlo - tenhle styl moderní české kinematografii ale celkem sedí a nebudu se tolik zlobit, jestli jí ještě nějakou dobu vydrží. Možná by neškodilo nasazovat více neokoukaných váří. Nic proti Jaroslavu Duškovi, ale začíná ho být poněkud příliš. Na druhou stranu sázka na jistotu v podobě rozkošné roličky Jana Třísky vyšla na jedničku a jeho svérázný horal byl možná i nejrázovitější a nejsympatičtější figurkou celého filmu. Na snímku je poznat, že čerpá ze silné předlohy a její potenciál nebyl rozhodně promarněn - neříkám, že by to nešlo ještě o něco lépe. (02.01.2006)

První půlka, než hlavní hrdinka doputuje do chalupy, je NAPROSTO PŘÍŠERNÁ! Herecké výkony jsou nepřesvědčivé, režie amatérská a z obrazovky na vás dýchá umělost, hranost a nepřesvědčivost. Zlom ovšem přichází s odjezdem z města. Vše se najdenou obrací k lepšímu a film konečně dostává nějakou tu atmosféru a napětí. První polovina rozhodně není špatně napsaná, námět je výborný, ale to bolavé provedení... Druhá půle je naopak dobře natočená, ale příběh už tak neohromí. Proto hodnotím jak hodnotím. (03.01.2006)

„Dojdu pro doktora.“ – „I na kněze je pozdě.“ Komplikovaný, svojrázny, mozoľnatý a tvrdohlavý film. Pri jeho pozeraní budete mať pocit, že mohol byť lepší. Budú vám prekážať do prázdna šumiace zbytočnosti. To, že sa hrdinku niekoľkokrát pokúsia znásilniť, mi pripadalo len ako samoúčelný dôvod pre ukázanie nahého tela. nepomáhajú tomu ani skratkovité charaktery rázovitých obyvateľov horskej dediny ; v partizánskom závere to vyzerá takmer tak, že sme si mali vytvoriť vzťah k Janovi Třískovi, ktorý tu však bol ani nie desať minút (zo 142). Slávne tváre sú takisto samoúčelné a navyše aj rušivé. Nevraviac o ďalších veciach (striedajú sa všetky ročné obdobie, no deti akosi nerastú). To všetko narúša atmosféru a celistvosť filmu. Napriek tomu ma Želary (i vďaka dôležitým posledným sekundám o tom, SPOILER ako to vyzerá, keď sa po rokoch vrátime na miesta, na ktorých sme vyrastali a ktoré sme odvtedy ani raz nenavštívili SPOILER) zaujali, pobavili, strhli, dojali, rozhodili... a i trocha znudili. K tomu úchvatná príroda (a kamera). (27.10.2009)