Želary

Romanticky tragická love story ve stylu horalském, zabalená do obalu nacistické okupace a pronásledování. Funguje to bezvadně. Vidíte obal, rozbalíte, vychutnáte, přejíte se a zabalíte zpět do obalu, který se náhle objeví znovu na stole. Tak jako cukrář nedochutil cukroví něčím navíc, tak tento snímek není ničím výjimečný. Naopak. Jednoduchost a kýčovitost jsou zde základní ingredience. Musela, nechtěla, přizpůsobila se, potom možná chtěla, pak teda hodně chtěla a nakonec, aby bylo tragické dílo dokonáno....no, však uvidíš. Jsou zde hodní i zlí, trestající a spravedlivě potrestaní i společně pronásledovaní. Mé pocity z celého vyústění? Absurdní i paradoxní. Překvapivé, rychlé i hrdinné umírání a nakonec poslední hřebíček s nálepkou - zpátky do minulosti. Všechno brát s humorem a bude dobře. Skutečně jsem nepochopil délku filmu a nebýt A. Geislerové, hodnotil bych snad ještě o stupeň níže. (10.05.2014)

Tady se názory na tenhle historicky velkokapacitní film ženou od těch nejvyšších po ty nejnižší a já se nestačím divit. Želary nejsou špatný film, rozhodně se od průměrné české tvorby hodně vyjímají, ale proč to je všechno takové? to nedokážu pochopit. Já se teda dost dobře u filmu přiměřeně nudil, chvilku jo, pak zas ne, ale zase je to furt dost vážné téma na druhou stranu, no a furt tam jsou ti nejlepší herci, které v Česku můžeme vidět, že ty čtyři hvězdičky si to beztak zaslouží ať chci nebo ne. Jen bych o tom teda pro příště rozhodně nechtěl slyšet. Já nevím proč ale už mám zaryto, že u českých filmů se radši zasměju, než abych sledoval tak vážné tváře... (01.01.2006)

Tenhle film jsem docela dlouho odkládal, protože jsem neměl chuť k depresivnímu životu přidávat ještě další depku navíc... Nicméně, co se týče emocí, trochu po mně stekly. Anebo mi nepřijde depresivní zrovna tohle... Myslím, že Geislerové ta role moc na tělo nepadla, jiná herečka v ní mohla zářit úžasně (nicméně sama od sebe tak nepřesvědčivá ve sbližování s Jozou asi nebyla, to ji nejspíš musel vést režisér, že...). Spousta zajímavých roliček a jedna velká Cserhalmiho. Donutil... říkám si, že bych ho rád viděl v nějaké větší nepitvořící se roli -- ten se mi vyloženě líbil velice. Podobně Dušek mi už obyčejně leze krkem, že je všude (a pořád stejné pitvoření se nebo "humor beze vtipu"... a tady v seriozní roli výborný). Bittová absolutorium, i když nechat ji zpívat mi přišlo od režiséra laciné :) Film vcelku daleko do dokonalosti, ale nadstandard na pokoukání. (24.12.2007)

Na pozadí dramatického útěku před gestapem se začne rozvíjet vztah, který...... který se záhy rozkošatí do příběhu v němž se sám stane jen pozadím. A mě to příjde jako hrozná škoda. Ten scénář by potřeboval notně prořezat, neboť se postupně zcela ztratil ve spleti žánrových obrázků. Jestli to byl záměr, pak se mi nelíbí. Navíc je to přesně ten, sice jakoby surový, ale přesto barevný a umělý folklór. Ale i tak se na Želary na druhou stranu docela hezky kouká. (13.10.2005)

Nedávno jsem kdesi četl, že Želary jsou skvělý příběh, bohužel jen průměrně vyprávěný.... Já si to nemyslím... Želary mají bezesporu své "mouchy" a jsou všechno, jen ne průměrně vyprávěné. Ondra Trojan odvedl dobrou práci (v mých očích ano). Dokázal z herců dostat to nej, co v nich bylo, přirozenost Aňi a G.Cserhalmiho a ostatních herců byla obrovským kladem... A ać nejsem úplný přítel hereckého projevu Mirka Donutila, musím se před jeho rolí zde sklonit... Zmiňovaný projev herců někde v "Kotárech", citlivá kamera, silný,leč předvídatelný příběh a malá Trojanová s kozou jsou klady tohoto filmu... Navíc jsem skálopevně přesvědčen, že O.Trojan do toho dal ze sebe vše... a ty zmiňované "mouchy" nevidím, já je totiž nechci vidět.... (07.03.2006)