Bota jménem Melichar

Jeden z nejlepších českých filmů ze školního prostředí. Člověk by ani neřekl, že to natočil Troška a před sametem. Na minulou éru odkazují okatě a uchatě jen hudba, móda, soudružky, kaštany a hláška "co už je reálnějšího než tkadlena". Jedno fakt puntičkářské rýpnutíčko. Několikrát se různé postavy ptají, kde je zrovna ta a ta třída a okamžitě se jim dostane téměř přesné odpovědi. Já nevím, ale když jsem chodil do školy, neměl jsem páru kde, kdo a co zrovna teď má. (20.11.2016)

Jako dítě jsem to viděl snad dvacetkrát a klidně se na to podívám i dneska, je to prostě taková ideální pohodička na víkendové zabití času. Sice mě ten malý kluk s každým dalším podíváním irituje víc a víc, ale zatím to mez nepřekročilo a nostalgický návrat do školních lavic (archetypy školníka a chemikářky snad někde musí pěstovat, přesně jsem v nich poznal ty své :) ) to hravě přebije. A Nosál rulez! :) (14.03.2011)

Žádné vesnické bláboly typu Babovřesky nebo Slunce, seno. Bota jménem Melichar je highlightem Troškovy režisérské odysey a těžko ji na stará kolena něčím ještě překoná, obzvlášť když se ohlédnete za jeho posledními výtvory. Tahle rodinná komedie překypuje vším, co tvoří správný český film. Má dokonale autentické dětské role, až téměř pohádkovou zápletku a ten nejvtipnější smích v historii naší kinematografie. Ať to dávají klidně co čtvrt roku, vždycky se rád mrknu. A paní Řandová byla v mém věku strašně pěkná. (09.12.2018)

To ještě Zdenda Trapnotroška dokázal natočit "normální film". Dobrá krimi zápletka s ukradenýma kozačkama a hlavní podezřelou, protivnou zlodějkou a malým detektivem Honzíkem, který chce propadnout z první třídy zpět do školky. Jako dítě jsem tento film měl moc rád. Zvlášť, když jednou k sousedovi přijel nějaký známý z Prahy na zabíjačku a vzal s sebou kamaráda. Půčil jsem mu bikrosa a jelikož už byl větší, ohnul mě šlapátko. Byl to David Rauch a vůbec mě to nevadilo:-) (06.05.2013)

Pohodový a oddychový rodinný film z dob, kdy ještě Troška nehleděl pouze na počet prodaných lístků a masové publikum. Bota jménem Melichar disponuje vesměs sympatickým hereckým obsazením, kterému vévodí malý Martin Šotola. Divák má možnost se na sedmdesát minut vrátit do školních lavic, které jsou, byly a budou vždy opředeny nezapomenutelnými příhodami na celý život. Zkrátka povedený snímek pro všechny generace, který dokáže oslovit i dnešního diváka. (26.02.2017)