Reklama

Reklama

O princezně Jasněnce a létajícím ševci

  • Československo O princeznej Jasnenke a lietajúcom ševcovi
TV spot

Obsahy(1)

Jednoho rána nevyjde slunce, jenže králi se nechce vstávat a zabývat se problémem odloženého svítání. Vzápětí se na hrad dostaví Sluneční paní se stížností na čarodějnici z Černých lesů, která zabila a upekla jejího zlatého kohouta. Král sice váhá, ale rozhodne ve prospěch Sluneční paní. Kohout obživne, slunce vyjde, ale rozzlobená čarodějnice předpoví králi, že se Jasněnka provdá za usmoleného ševce. Princezně to pranic nevadí, ale králi ano, a tak nechá dceru zavřít do věže, aby kletbě zabránil. Mezitím čarodějnice potká v lese dva chasníky, kteří se přou, kdo z nich je ve svém oboru lepší. Dá jim materiál a lhůtu tří dnů, během níž má každý vyrobit to nejlepší, co dokáže. Kovářský tovaryš Ondra vyrobí železnou slepici, která běhá a snáší železná vejce, švec Jíra vyrobí z jemné kůže křídla a odletí. Když se dozví o princezně ve věži, vyletí na ochoz, aby se na ni podíval. Oba se do sebe zamilují, a když je přistihne král, podaří se jim v poslední chvíli uletět na Jírových křídlech. Žijí spokojeně v malé světničce, kde Jíra dělá boty a Jasněnka je prodává na trhu. Dcera čarodějnice Černava však začne Jasněnce její štěstí závidět, a tak ji unese a uvězní na svém hradu. Jírovi po princezně zůstane jen červený střevíček, který mu ukazuje cestu. Napije se však kouzelného lektvaru zapomnění. Podle kletby si vzpomene pouze tehdy, pokud najde něco, co nikdy neztratil. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (455)

Eliott 

všechny recenze uživatele

Tahle pohádka se mi nikdy nelíbila a viděl jsem jí v celku asi jen jednou jako malej kluk. S postupem času se mi k ní názory poměrně vyostřili a nemůžu ji vystát. Jak už to tak u Trošky bývá, tak ten kdo je hodný je naivní nesympatický pitomec a ten zlý ho celou dobu bez výčitek zneužívá. Jedna hvězda za mé mladší já které to bylo schopné dokoukat. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Téhle pohádky jsem se jako malý bál a nechtěl jsem se na ni moc dívat. :-) Tvůrcům se povedlo vytvořit místy až děsivou atmosféru (pro děti), za což tvůrcům vlastně patří z pohledu dospělého pochvala, ale pro malé děti to úplně není. Byl jsem překvapený, když jsem zjistil, že režisérem byl Zdeněk Troška a byl to jeho pohádkový debut. Je to hodně jiné, než jeho další pohádková tvorba. Dospělejší, méně ukřičené, vážnější a má to lepší atmosféru. Masky a výpravu si pamatuji už od mala. Stejně tak jako fungující hlavní dvojici v podání Jana Potměšila a Michaely Kuklové nebo dvě odporné (a skvěle nahastrošené a zahrané) čarodějnice. Kdybych to viděl starší, možná dám i vyšší hodnocení, není to vůbec špatné. Jen si nemyslím, že je to pro nejmenší a svým dětem to zatím pouštět nebudu. To je u pohádky pro děti mínus a v hodnocení se to projevilo, tři hvězdy. ()

Reklama

Paldiny 

všechny recenze uživatele

Prekladať české názvy do slovenčiny je rovnaký nezmysel ako titulkovať česky znejúce reklamy v slovenských televíziách. O princeznej Jasněnke a lietajúcom šustrovi, Kriste pane, to už rovno môžeme používať názov Dievča na metle. To len na okraj jediná pripomienka k vôbec najlepšiemu filmu z Troškovej dielne. Rozprávka má skrátka všetko čím sa vyznačovali najsilnejší predchodcovia českých filmových pohádek. Máme tu zákerné čarodejnice ich nebezpečného poskoka, chudého ale odvážneho šuhaja oslobodzujúceho zakliatu princeznú, čierny humor a nejaké to poučenie odsudzujúce lenivosť. Ako pridaná hodnota sú slušné triky, miestami skvelá atmosféra (kráľovstvo Slnka) a dramatické akčné finále. Keď si to spočítam nevidím jediný dôvod prečo nezvýšiť hodnotenie na maximum. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Opravdu krutá pohádka! V dobovém tisku se Z.Troška svěřil, že točí pohádku, která chce ukázat skutečné zlo. A to se mu podařilo. Ponižování Jasněnky čarodějnicemi v horrorových kulisách je hotová tortura a sežehnutí čarodějnického sídla i s jeho vládkyněmi působí velmi uvěřitelně. Zdánlivě marný boj krvácejícího J.Potměšila se zloduchem je jakousi třešinkou na dortu hrůzy. Přitom Troška ani tak nestraší, jako třeba J.Herz, ale spíše děsí...Kdysi dávno mě uchvátily palác Sluneční paní a letecké scény, dnes se spíše jen dívám a na ony první zážitky z filmu vzpomínám. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Periferní postřehy: Důkladná, promyšlená a efektní stavba scén, skutečně filmová kamera, pracující bez zábran se stíny a s protisvětlem, s obtížnými perspektivami... Fascinuje mě, jak si vyhráli s různými druhy triků a s výtvarným pojetím, skutečně opečovaný film. Samozřejmě, za tímhle filmem stojí souhra skvělé knižní předlohy, dobrého scénáře a citlivé a odvážné kamery, a nic z toho není přímo Troškova práce. NA triky a výtvarné pojetí měli sehrané týmy odborníků. Zajímavé a smutné je všímat si, v jakých všech rovinách i nuancích se pak už Troška lacině vykrádá, namátkou třeba ve Z pekla štěstí nebo v Princezně ze mlejna (např. všechny ty scény s čarodějkou v jejím doupěti, včetně konkrétních záběrů a propriet, projev Blanarovičové etc. - jen už zmizela temnota a realističnost, a zbyl z toho remakeový nakašírovaný kýč, který pracuje se zjednodušením, ať už šetřili na obsahu, způsobu snímání či kulisách), a jak zpop-kulturněl, zmelodramatičtěl a zhloupnul tam, kde v kořenech míval evidentně alespoň rozhled, vkus a ambice. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (42)

  • Michaela Kuklová utrpěla při natáčení několik menších úrazů. Yveta Blanarovičová (čarodějnice) např. kopla do lebky a ta trefila Michaelu bolestivě do hlavy. Od Heleny Růžičkové měla zase modřiny v obličeji a dokonce rozseknutou pusu, když jí mlátila střevícem. (jenik71)
  • Na začátku pohádky jsou čarodějnice Helena Růžičková a její dcera Yvetta Blanarovičová u krále, a dcera čarodějnici při oslovení vyká. Později už si s maminkou jen tykají. (Karlos80)
  • V roce 1987 získala pohádka první cenu na Mezinárodním filmovém festivale v Chicagu a o rok později zvítězila na Eurofestivalu v Bruselu. (Stocki)

Reklama

Reklama