Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník Tomáš (I. Jiřík) však jejich skrýš odhalí a s pomocí abbého rozpoutá na "kacířského" nepřítele krvavý hon. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (66)

InJo 

všechny recenze uživatele

Historické drama (nejen) o střetu zastanců náboženského fanatismu a osvíceneckého myšlení (viz Kladivo na čarodějnice) s náramně temnou (až hororovou) atmosférou a velmi solidními hereckými výkony (hlavně Eduard Cupák jako Abbé je parádně odporný, aniž by jakkoliv přehrával). Ambiciózní, naprosto "netroškovský" film, zejména dynamicky natočená expresivní úvodní sekvence je velice působivá... 70 % ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Lacinou výpravu milosrdně překrývá všudypřítomná tma, kterou chtěl zřejmě Troška vybudovat ponurou atmosféru. Nepomohlo to, nepomohlo ani to, že alespoň do hlavních rolí obsadil skutečné herce, což nikdy později už neudělal. Začínám Trošku chápat, než být posledním mezi režiséry standardních filmů, to raději bude prvním mezi režiséry pro primitivy. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Dnes již dávno zapomenutý a jediný doklad uměleckého embrya režiséra Zdeňka Trošky. A je to škoda, protože Poklad hraběte Chamaré je fantastický film, temný, hororový, skličující, nádherně modelující zlo v jeho nejrůznějších podobách. Bohužel ďábel později posedl i pana režiséra a ten nic podobného už nikdy nenatočil (a nenatočí). ()

Šimpy 

všechny recenze uživatele

Zdeňku, Zdeňku, Zdeňku! Proč? Proč se navykašleš na všechny ty vřískající báby a nenatočíš opět něco tak silnýho a atmosférickýho, jako je tohle? Protože za tenhle film Ti tleskám. Kamera a střih surrealistické, místy až expresionistické. Některé záběry (především úvodní snová sekvence a pak běhy lesem) až nápadně připomínají Juraje Herze (Panna a netvor). Silný příběh v komornějším prostředí podpořen špičkovými herci. O Cupákově umění jsem nikdy nepochyboval. Pavel Pípal též velmi osobitý, ale nejvíc mě překvapila Blanka Bohdanová. Ne, že by byla špatná herečka, ale mám ji vštípenou jako nepříjemnou starou bábu, znepříjemňující život všem okolo (My všichni školou povinní). A tady předvádí herecký koncert v naprosto odlišných polohách. Zkrátka vynikající záležitost, byť občas lehounce nepřehledná a s nepříliš charismatickým Hanákem. Doufám jen, že moje vnímání filmu neovlivnily ty 4 skleničky whiskey. :-) ()

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Drsné tuhé drama s "krimizápletkou" z opravdu ohavné doby našich dávných předků.. Ovšem tomuto snímku chybí jasně definovaná osnova děje, tudíž na ostatní své doby ztrácí.!!! Je to jen jakýsi nástin plný děje a bez "zbytečných" dialogů navíc.. Troška jde silně identifikovat skrze kameru, výběr hudby, aranžmá, herce. :-) ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Ve snímku se jako v Troškově jediném sešly obě představitelky "babičky" z trilogie Slunce, seno... Erna Červená, která si zahrála matku hraběnky Chamaré (Blanka Bohdanová), a Valerie Kaplanová, která ztvárnila Alžbětu, služku hraběnky Chamaré. (honz)
  • Ve filmu se objevil bývalý kostel sv. Mikuláše v Dolním Jiřetíně v okresu Most, Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném, zámecká kaple v Hoříně, hrad Valečov, zámek Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí a rokokový zámek Hořín nedaleko Mělníka. Replika železné panny z úvodní scény filmu je k vidění na hradě Křivoklát. (Cucina_Rc)
  • U dramaturgyně Marcely Pittermannové režisér Zdeněk Troška zahlédl scénář Poklad hraběte Chamaré. Povídá: „Jéžišmarjá, paní Pittermannová, to je pro koho?“ A ona, že to dostal pan režisér Karel Kovář. „A vy byste o to měl zájem?“ ptala se. Troška odpověděl, že samozřejmě, že by velmi rád dělal historické výpravné filmy. Ona za deset dní volala a ptala se: „Pane režisére, měl byste ještě zájem o toho Jiráska? On nám to pan režisér Kovář vrátil.“  (sator)

Reklama

Reklama