Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník Tomáš (I. Jiřík) však jejich skrýš odhalí a s pomocí abbého rozpoutá na "kacířského" nepřítele krvavý hon. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (66)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Jak udělat z Jiráska thriller, no to mě podrž... 1) V úmrtní den pršelo a bylo sychravo. Jaká to nepohoda na tak dalekou cestu!, řekla s úsměvem císařovna. Odpoledne se její rysy velice změnily; císař se jí tázal, trpí-li bolestí. Kývla hlavou, nicméně zanedlouho vstala pojednou z lenošky, ve které odpočívala, a přešla komnatu. Za půl hodiny nastal smrtelný zápas. Bylo jí dusno; zvolala, aby otevřeli okna, a chtěla vstát. Císař ji jemně zadržel a tázal se: Kam ráčí Vaše Veličenstvo? K Tobě, jdu, Bože, to promluvila, pak sklesla; pak zašeptala ještě několik nesrozumitelných slov, a veliké císařovny již nebylo více._____ 2) Nechť si čtenář vychutná krásnou češtinu velkého vyprávěče 30letého Aloise Jiráska, jak ji presentuje v úsměvné novele "Poklad", díle to krátkém a dobrodružném. Jako student jsem ji zhltl jedním dechem za pár hodin a dodnes mám z této četby příjemný pocit. Jirásek ji napsal pro široké vrstvy u příležitosti sta let od vyhlášení tolerančního patentu._____ 3) Komunističtí "obrozenci" jistě měli radost, jak pěkně a názorně je ve filmu zobrazeno období temna, a to doslova mj. prací osvětlovačů, kdy zármutlivě působí i sluneční svit pronikající otevřeným oknem. 31letý režisér a scénárista Zdeněk Troška prokázal svůj talent na výběr lokací. A k tomu vytvořil jakýsi psychologický thriller s dusivou atmosférou, tak vzdálenou prosluněné nadějeplné knižní předloze._____ 4) Pokud skousneme tuto koncepční změnu a smíříme se s temným vyzněním díla, pak ovšem nutno říci, že jako thriller se film docela podařil. Silně věci pomohl nádherný herecký výkon 54leté Blanky Bohdanové (ochrnutá hraběnka Chamaré) i kompozice scén připomínající oživlé dobové obrazy. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Hořící kostel, fanatický kněz, čarodějnice, pekelná jáma a nazí hříšníci srážení do ní Ďáblovými pomocnicemi. Skvostná scéna jako z gotického románu nezklame ani po letech. Herecký koncert Blanky Bohdanové snímané pro změnu šerosvitnou kamerou připomínající dobu baroka. Osvícenské nálady a postoje začínají pomalu prosakovat i na český venkov, kde ale nejsou vítány. Eduard Cupák po Kladivu na čarodějnice znovu v roli církevního hodnostáře, nyní však zatrpklého, nesnášenlivého, nenávistného. V 80. letech působil snímek naprosto překvapivě, divák i věděl, koho si aktuálně kam dosadit. Čas kvality snímku prověřil. Viděno 5x a znovu jsem spokojený. ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Flanker.27 a crocuta to řekli za mě, jsem rád, že je mám v oblíbených. Blanka Bohdanová si zahrála tak, jak Blanka umí, tedy skvěle. Kameraman Brabec, to musí být borec. I zvuky seděly se záběry. Film je zpracováním Jiráska a velice ponurým zpracováním. Stejně jako mí oblíbení se ptám: Co se stalo s Tebou Troško? Vždyť jsi uměl a teď jen píčoviny, kameňáky a žvanění o žrádle v TV? Smutný konec umělce. A málem bych zapomněl na hudbu. Harry Macourek. Musel to být skvělý tým. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Prvních pět minut je hotová apokalypsa, která se odehrává ve snu hraběnky Chamaré (Blanka Bohdanová). Poté se začne rozvíjet pochmurný příběh z konce 18. století, kdy katoličtí křesťané v čele s abbém (Eduard Cupák) nechtějí přijmout žádné reformy než na co jsou zvyklí a luterány s jejich přesvědčením by nejradši upálili. I přes již vydaný Toleranční patent Josefem II. z konce roku 1781. Příběh je chvílemi docela zmatený, ale to mu neubírá na oné pochmurnosti a temnosti, která je ve filmu pevně zakořeněna. Takový nadějný režisér byl Zdeněk Troška, že je k nevíře, co točí v současnosti za bahno. Tohle je totiž dílo v československé kinematografii zcela ojedinělé. Už jen kvůli úvodní scéně, která nemá v našem filmu podobné zastoupení a také nápaditá kamera Jaroslava Brabce nebo hudba Harryho Macourka hrají velký prim. ()

brooklyn73 

všechny recenze uživatele

Jakozto nekdo kdo necetl Jiraskovu predlohu a tudiz neznal pribeh hrabete Chamare jsem velice spokojen s Troskovou verzi.Z detstvi si pamatuji dve casti filmu ,prvni jak nahate zeny a muzi jsou hazeni zivi do jam a tam spalovani ze jejich snahy vylezti ven a scenu zaverecneho zatopeni dolu podzemni vodou.Tato scena se mi i nyni zda velice zdarile provedena.Film provazi skvela atmosfera od zacatku do konce.Sluzebna ,ktera nemuze skoro dychat a stale kasle a presto tlaci vozik s hrabenkou a posluhuje - neco takoveho jsem snad jeste v ceskem filmu nevidel.Bravo.Chvilkami bych tento film nazval mladsim bratrem Kladiva na carodejnice. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Postava, kterou hraje Erna Červená, původně vůbec nebyla v plánu ani v konečné podobě scénáře. Stárnoucí herečka si však zlomila nohu v krčku, odmítala chodit a vypadalo to s ní velmi bledě. V nemocnici ji navštívil Zdeněk Troška, který, když viděl její stav, jí vynadal, že se jen tak válí v posteli a on má pro ni roli ve filmu, kde hraje matku Blanky Bohdanové. To však ve skutečnosti nebyla pravda a režisér musel hned z nemocnice běžet domů přepsat scénář. Červená se ještě ten den postavila na nohy a za týden šla z nemocnice domů bez berlí. Roli odehrála a Troška jí v podstatě prodloužil život. (cundak)
  • Ve snímku se jako v Troškově jediném sešly obě představitelky "babičky" z trilogie Slunce, seno... Erna Červená, která si zahrála matku hraběnky Chamaré (Blanka Bohdanová), a Valerie Kaplanová, která ztvárnila Alžbětu, služku hraběnky Chamaré. (honz)
  • U dramaturgyně Marcely Pittermannové režisér Zdeněk Troška zahlédl scénář Poklad hraběte Chamaré. Povídá: „Jéžišmarjá, paní Pittermannová, to je pro koho?“ A ona, že to dostal pan režisér Karel Kovář. „A vy byste o to měl zájem?“ ptala se. Troška odpověděl, že samozřejmě, že by velmi rád dělal historické výpravné filmy. Ona za deset dní volala a ptala se: „Pane režisére, měl byste ještě zájem o toho Jiráska? On nám to pan režisér Kovář vrátil.“  (sator)

Reklama

Reklama