K zemi hleď!

Americký film K zemi hleď! který nastavuje zrcadlo vyšší společnosti, nám představuje dva vědce, kteří se snaží probít přes byrokratickou a idiotickou bariéru mezi slušnými inteligentními lidmi a hloupými zhýralci, pro něž je dollar a moc alfou a omegou života. Dělám u policie 15 let. Tuhle realitu, kde člověk musí překousnout naprosto absurdní věci, které nemají s logikou a rozumem a objektem zájmu nic společného, zdolávám celý svůj profesní život. Výsledek? Je to nezdolné skoro stejně jako rčení: Takhle se to dělalo vždycky, tak na tom nebudeme nic měnit... Ta absurdnost jednání mě dostávala a poznával jsem v tom lidi. Obzvlášť ty, kteří jsou u moci. Za tu dobu, co to dělám jsem poznal tisíce lidí většinou v těch vypjatých okamžicích, kdy se chovají opravdově a prostě my jsme opravdu takoví. Stoprocentně jsem rozuměl na konci DiCapriově postavě, že radši umře doma s rodinou, než aby šel s tou bandou sráčů na cizí planetu. Nejlepší scéna? Když generál v Bílém domě prodá návštěvníkům vodu zdarma. To je lidstvo. Buď jsme lidé, kterým jde o vlastní prospěch za každou cenu a nezajímá nás nic, nebo jsme tu snahu něco změnit už dávno odložili do pozadí. Jak se říká, hlavou zeď neprorazíš. A lidská tupost je jak babylonská zeď. Stará a obrovská. Už aby lidstvo skončilo, vesmíru se rozhodně uleví. Svým dětem nepřeju život v naší společnosti. Ten nekonečný boj je unaví a zničí stejně, jako mě. Tímto emotivním neprofesionálním způsobem končím svůj 1001 komentář zde na ČSFD. Nechť je mým ideálům země lehká. Čest jejich památce. (26.06.2022)

Trochu přepálená a šíleně ukecaná agitka za záchranu světa, kterou vyzdvihuje nahoru silný herecký ansámbl, slušný tah na branku a vyobrazení, nebo alespoň naťuknutí spousty témat, které nás lidstvo trápí a dříve či později je musíme nějak řešit. Nechybí stálice ve stylu bídného politického establishmentu, negativa sociálních sítí apod. Je jasné, proč se angažuje DiCaprio, mimo to ale potěší i třeba taková Ariana Grande, kde chci věřit, že jí docházelo proč je v castingu a proč hraje to co hraje. Škoda té délky a některých zbytečných scén "mimo téma". (09.01.2022)

Je nasnadě, proč Leonardo DiCaprio, ekologický aktivista, který si pečlivě vybírá filmy, kývl zrovna na tento. Protože za smrtonosnou kometu si dosaďte současné a v následujících letech zhoršující se klimatické změny a je vám to úplně jasný. Na jedné straně jeho postava, Dr.Randall Mindy a na straně druhé – v reálu – popírači jako Klaus, Trump a podobní hlupáci, kteří navzdory jasným vědeckým a exaktně prokázaným faktům odmítají vliv člověka na změnu klimatu, přesně jako to ukazuje McKayův film. A lidi, přesně jako v jeho příběhu, na to obecně serou. Raději dají povrchně lajk článku o tom, jak se nějaká pseudo-celebrita rozešla s přítelem a něco, co bude za pár let, nebo to už pozvolna přichází, absolutně neřeší. Protože celebrity a další podobné povrchnosti v komerčních médiích (a dnes již bohužel i ve veřejnoprávních), které se zaměřují primárně na zábavu, v dnešní době táhnou. Pak se tedy nemůžete divit, že rozchod Ariany Grande má v televizi vtipně přednost před informací o blížícím se nebezpečí z vesmíru. Bohužel film po našláplé první půlce, kdy se McKay mimo již zmíněné navíc trefně otírá o neblahý vliv sociálních sítí, povrchní a krátkodobé uvažování politiků a stádní myšlení populace, trošku ztratí řetěz a tah na branku a dojede ke konci už na volnoběh. Prostě ze sžíravé satiry se to překlopí na příliš aktivistickou věc bez nadhledu. Ale celkově ty 4 hvězdy si to za zprávu, že sedíme na sudu s dynamitem a smějeme se přitom jako idioti, nakonec zaslouží. (29.12.2021)

Chytrá, vtipná, trefná a tím pádem zábavná i nepříjemná satira na současnou společnost a jeden z filmů roku, za který jsem skoro ochotný odpustit Netflixu sterilitu Red Notice. Trumpové, Zuckebergové, Muskové, socky, infotainment, fakenews a zpochybňování vědeckých faktů. DiCaprio vládne a Hill je skvělej zmrdík. (25.12.2021)

Adam McKay nám chce něco sdělit a dělá to (opět) velmi efektně. Ovšem co přesně to je, tím už si nejsem tak jistý. McKay se trefuje do post-faktické reality 21. století, za jejíž podobou jsou v lepším případě chladní byznysmeni, v horším do sebe zahledění vizionáři. Podobně jako v Sázce na nejistotu (a s o poznání svěžejším stylem, než jaký jsme viděli třeba v Soderberghově nedávném Pracím automatu) se v duchu přísné satiry dozvídáme, na čem naše společnost momentálně stojí. Výsledkem je vyhrocenější variance na Network o půl století později, která sice na spoustu problémů s nekompromisním humorem ukazuje, zároveň však trpí typicky dobovými problémy – rozklížeností, občasnou scenáristickou překotností a křičením hlasitých statementů bez vybudování dostatečného základu. První necelá hodina se pyšní skvěle úzkostnou atmosférou a kdyby v tomto duchu McKay pokračoval ještě chvíli, a pak film ukončil, výrazně by zamíchal kartami v mém žebříčku nejlepších letošních filmů. Od psychologicky relevantní připomínky toho, jak každodenně řešíme malichernosti, však uhne k rozmáchlejším tématům. Širší společenský pohled je pro téma satiry samozřejmě nezbytný, přesto v této fázi může být McKay rád, že sehnal tak početnou skvadru skvělých herců, kteří prodají i slepé příběhové linky. A tak snímek doklopýtá až k emociálně fungujícímu konci. Nakonec tedy převládá spokojenost, v lecčem i větší než u Sázky na nejistotu; nechybělo ale mnoho, ale mohli jsme řešit skutečně extrovní pecku. Více zde. (28.12.2021)