Film roku

Stejně jako u předchozího filmu dvojice Cohn/Duprat El ciudadano ilustre jsou nejvtipnější momenty ukryté v různých výstižných detailech a je velmi pravděpodobné, že se každý bude smát někde jinde. Jasně, scéna, ve které si "nonkonformní herecký intelektuál", který opovrhuje oceněními, předvádí před zrcadlem, jak veřejně odmítá cenu za nejlepšího herce, je k posrání vtipná v samotném svém konceptu, ale vidět ji v takto statickém a akademicky soustředěném filmu působí najednou dost papírově. Za mě však například jakákoli pasáž s Irene Escolar, která zde naprosto přesně vystihuje vysnaženou dceru milionáře, co se snaží být herečkou, je čistý zlato a pořád jsem si během ní vybavoval tiskovky ke Spring Breakers s nudící se manželkou režiséra Rachel Korine, které se nikdy nikdo na nic nezeptal, zatímco se snažila tvářit soustředěně a oduševněle. Ta statičnost a důsledné kompozice tomu filmu ale dávají místy jistou iritující sebedůležitost, ve které to nejvíce sedne právě postavě Oscara Martíneze, protože film vypráví právě jejím jazykem. A zároveň se jí snaží nejvíce vysmívat. Já myslím, že to ale nedělá záměrně. (10.08.2022)

Od filmu jsem si asi sliboval víc, než jsem nakonec dostal, takže nebudu zapírat, že jsem byl nemálo zklamán. Po herecké stránce nemůžu snímku vůbec nic vytknout, problém jsem měl se scénářem. Na takovou stopáž se mi zdál být příliš řídký, takže jsem se místy docela nudil, a to byla velká škoda, protože jsem se v jistých momentech skvěle bavil, a kdyby tvůrci udrželi celou záležitost v této rovině, rozhodně bych se štědře rozhvězdičkoval. Obě hlavní mužské postavy byly zajímavě napsané; zatímco Félix byl typickou hvězdou užívající si slávy a všeho s ní spojeném, Iván byl typickým pozérem, a byl mi tak mnohem protivnější. Nejzajímavější (a nejzábavnější) postavou pro mě byla jednoznačně Lola; Penélope Cruz zase zazářila. Ale ani kvalitní herci nedokázali svými výkony zakrýt fakt, že byl film z větší části nezáživný, takže jsem se neodhodlal ani k třetímu kousku. / Poučení: Nikdy nezačínej hádku / rvačku v kuchyni, na schodišti, na střeše nebo nad nádrží s kyselinou či nehašeným vápnem. (21.01.2023)

Dva herci, jeden pro masy, druhý pro ten zbytek. Víceménně klasický konflikt charakterů, avšak z docela neotřelého prostředí, moderovaný excentricitou samou v podání španělské můzy. Přiznám se, že jsem byl zvědav hlavně na Banderase a je vidět, že stále patří do první ligy, navzdory (nebo možná díky) posledním letům kdy hrál v často dost prvoplánových a většinou ne moc povedených nezávislákách. Na plné škále dokáže rozehrát herecký pingpong s kolegou od tuctové celebrity až po "hergot, pořád v sobě má talent". A v případě Martinéze je to přesně naopak. Bylo zábavné při scéně s rakovinou, a následném kontrování sledovat diváky v kině. Postava Loly je to tu super přimíchávací prvek, který servíruje každému filmovému gurmetovi krásnou pravdu k zamyšlení. Prázdné monotónní kulisy obrovského baráku plného skoro ničeho společně s kompozicí záběru hrají v pozadí svůj tichý part, který filmu vytváří tu správnou atmosféru komornosti a zároveň velikášství. Za mě fajn film k zamyšlení se zajímavým rozuzlením ve dvou rovinách a jen pár nudnými nebo levnými momenty které jsou mu trochu ke škodě. (25.05.2022)

milionář a majitel farmaceutické firmy se rozhodne vytvořit něco co ho přežije a volba padne na natočení filmu. Zakoupí tedy práva na oceňovanou knihu a chce aby se na jejím zfilmování podíleli ti nejlepší. Přichází tedy ambiciozní režisérka Lola a cenění herci Ivan a Felix. Problémem je, že každý vnímá herectví, natáčení filmu a umění obecně úplně jinak. Lola je hodně uvědomělá a tak trochu pozérka, která u natáčení svých filmů trpí a vyžaduje to i po ostatních. Ivan je charakterní divadelní herec, který musí doslova splynout s postavou a vnímat její historii a motivace a Felix je mezinárodní hvězda, které stačí přečíst scénář a pak se nechat obletovat. Tyhle tři osobnosti zákonitě musí při svojí spolupráci narazit a je jen otázkou kdy a jak často. Ačkoliv sem místo avizované komedie dostal spíš rýpavou satirickou konverzačku, která se většinu času odehrává v interiérech a většinu času je na plátně pouze ústřední trojice, spokojenost převládá. Aby byl dojem ještě lepší pak by nebylo úplně od věci lehčí krácení, protože skoro dvě hodiny jsou na konverzačku tři herců, která se navíc nijak zásadně neposouvá poměrně dost. Někdy kolem poloviny tak díky tomu Filmu roku dojde šťáva a divák začne sledovat hodinky. Naštěstí přijde finální zvrat, který chřadnoucí dojem napraví a udrží tak tohle osobité dílko na těsných čtyřech...70% (14.08.2022)

Ach ano, intelektuální humor, málem jsem zapomněl, že i o to se občas tvůrci pokoušejí. Být to kratší tak o minut a víc střelenější směrem ke crazy, ocením to asi víc. Takhle je to prostě artistní nuda, která si hraje na artistní parodii artistních filmů. Dobrý komentář Tempter, souhlasím. (17.09.2022)