Slunce, seno, jahody

"Panenko Marie podsrpenská, vidíš to?" V době, kdy přišlo do kin první Slunce, seno, bylo jasné, že svět už nikdy nebude jako dřív. :o) Ale na druhou stranu se mi zase zdá přehnané, jak se všichni dělíte na dva tábory. Na utiskovanou menšinu sluncesenovských příznivců a bojovnou kohortu pohoršených estétů, kteří se křižují při pouhém vyslovení slova "Hoštice" a tu první skupinu mají za tlupu tupolebých tatrmanů jen proto, že se jí ten film zdá legrační. To je přece stejný nesmysl jako nařknout vášnivého diváka detektivek, že je masový vrah. :o) Tak jo. Přijdu o zdejší pověst jemnocitného intelektuála (o niž stejně nestojím) a s klidným srdcem přiznám, že se u tohoto filmu rád a opakovaně směju. Infantilní stařenka v obytné posteli, neúnavná zpravodajka Kelišová ("Ne že bych udávala, ale hlásit se to musí!"), farář Otík, povyšující slídičství na boží poslání a muzikální paní řídící Hubičková, marně je všechny umravňující, to jsou figurky, které mě prostě spolehlivě rozesmívají a dohromady tvoří něco jako české Zvonokosy. A pokud někdo sepíšete petici za to, aby Helena Růžičková dostala za Škopkovou posmrtného Oscara, můžete počítat s mým podpisem. Ta dobrá žena dala své roli všechno, co jen mohla, a ať se to komu líbí nebo ne, nejen, ale především díky Maruš Škopkové se stala nesmrtelnou. Sluncesenovská trilogie má zkrátka v erbu překřížené vidle a kravské rohy, ale na nic víc si taky nehraje a narozdíl od pozdějších Kameňáků je poctivě napsaná, zahraná a natočená. 80% (23.08.2006)

Slunce, vesnice, pohodová atmosféra. Letní nestárnoucí komedie. Kouzlo venkovské bláznivé komedie se u mne trefilo do noty a mohlo by to bavit každého, kdo trávil, třeba jako dítě, letní prázdniny na klasické malé vesnici a vstával s kohoutím budíčkem. Jedna z nejlepších rolí Heleny Růžičkové. 90% (viděl jsem více než 10x) (21.01.2018)

O Troškovi si můžeme myslet cokoli, ale touhle lidovou taškařicí se zkrátka trefil do černého. Celé to sice vypadá jako soustavná improvizace, do níž je vklíněná jakási snaha o zprostředkování primitivního děje, ale možná právě proto se film tak pohodově sleduje a určitě právě proto tak moc zlidověl. Je to bezpochyby věrný odraz české vesnické nátury, kde se nejde pro facku daleko, s lahváčem se leze i do postele a na tancovačkách vládnou korpulentní selky se srostlým obočím. Jako letní oddechovka neurážlivé a v podstatě ojedinělé - tohle nikdo jiný na světě rozhodně nenatočil a nenatočí.. (14.08.2018)

První díl z komedií Zdeňka Trošky je zcela jistě nejlépe zpracovaný co do dialogů a komediálních scén. Je zajímavé a obdivuhodné, jak si Z. Troška dokáže "utahovat" z charakteru českých venkovanů, přestože právě z venkova pochází. Značí to o jeho nadhledu a schopnosti dělat si sám ze sebe legraci. Tahle vlastnost jistě není k zahození a slouží mu ke cti. Tuto vlastnost však evidentně postrádá spousta zde hodnotících uživatelů, kteří se pravděpodobně v jednotlivých postavách vidí jako v zrcadle a zřejmě se jich to osobně dotýká. Necítí film jako komedii, ale pravděpodobně jako útok na své ego. Nedovedu si totiž jinak vysvětlit, proč tak skvělá a jedinečná komedie má u diváků tak kontroverzní hodnocení. (13.07.2007)

Tohle milovanému/nenáviděnému Troškovi sedlo. Divák si i po letech přeje, aby se už konečně objevila Škopková, všechny zfackovala, stáhla nějakého toho králíka a zařvala si u Angeliky. V televizi k vidění s železnou pravidelností, poprvé to bylo s jistou dávkou nápadité venkovské zábavy. Tak to prostě je. (28.09.2014)