Slunce, seno, jahody

Ách, Zdenek Troška, režisér, ktorý točí filmy pre úplne inú cieľovú skupinu divákov ako som ja. Týmto snímkom z roku 1984 sa mu však podarilo ma troška pobaviť. V ďalších svojich dielach sa už len opakuje, či dokonca mnoho krát až strápňuje. Z jeho tvorby má "Slunce, seno, jahody" u mňa najvyššie hodnotenie. Ale i tak sú to len dve hviezdy. ** (06.02.2008)

Mám sentimentální vztah zejména k prvnímu dílu. Jednak jsem jej viděl v klasickém venkovském kině na chmelové brigádě, jednak Hoštice mám coby kamenem dohodil, žijí tam moji dobří kamarádi a ještě k tomu často přes Hoštice jezdím vlakem, a to nejde nevzpomenout si větu: Hoštice, máme zpoždění, nezastavujem! A hlášky typu: toho králíka sníš, i kdybys tu měl sedět do rána, co by za to daly děti v Africe! či - jaký barvy si těm králíkům dal?ty jedovatý, ze školy, ale jen zelenou a modrou.... už také zlidověly. My se tenkrát v kině ohromně bavili a a netušili, že cenzura Troškovi přes deset minut vystřihala, a on proto na tenhle díl zanevřel. A kdo se občas na vsi pohyboval, či tam dokonce žil/žije, vám řekne, jak pravdivý obraz českého venkova Troška vykreslil. Soudruzi ovšem byli toho mínění, že naše spoluobčany z vesnice zesměšňuje...a mimochodem - ta scéna s hořícím lesem se opravdu stala, tehdejší skutečná Keliška běžela burcovat hasiče do hospody, ale ti, narozdíl od filmu, pravdu poznali a Kelišce se vysmáli. Ona totiž prý měla vždy nařízený budík na noc, kdy se lidi například vraceli ze zábav, aby mohla kontrolovat kdo, kde, s kým.... (05.08.2010)

Do malé vesnice Hoštice přijíždí na brigádu student Šimon Plánička. Chce tu v místním kravíně experimentovat. Počáteční nedůvěra se změní, když se rozkřikne, že je to syn krajského funkcionáře. Netřeba dvakrát představovat Troškovo stěžejní dílo a jeden z nejvýraznějších počinů 80 let, který je odpovědí na bláznivé italské komedie s košilatým humorem. Výborně se mu podařilo vystihnout letní atmosféru a komedie se dá směle zařadit k těm nastárnoucím, ale mě nijak neohromila a dávám střízlivé hodnocení. 60% (28.02.2009)

Jedna z nejpopulárnějších českých KOMEDIÍ? No, začínám silně pochybovat o duševním zdraví našeho národa. Na stará kolena jsem se rozhodla, že si teda "Slunce, seno" konečně pustím, když to všichni tak vychvalují a vynášejí do nebes. Není to ale ani vtipné, ani plné hlášek, ze srdce jsem se zasmála přesně jednou (zpívající vesničanky a zpívající pionýři), možná to je pravdivé, ale asi to spíš vypovídá o vkusu českého národa. Nemůžu soudit, jak vypadal před pětadvaceti lety život na vesnici, pokud ale opravdu tak, jak si ho představuje pan Troška, tak jsem teda ještě o 100% šťastnější, že žiju ve městě. 2* dávám proto, abych si nechala ještě nějakou sestupnou rezervu pro to, co přijde v druhém a třetím díle. Jsem asi masochista, ale hodlám to shlédnout celé. ___ Update: na třetí díl jsem odvahu už nedostala. (25.12.2009)

V osmdesátých letech minulého století vznikaly převážně komedie. A není se čemu divit, vždyť lidé se nepotřebovali v té době zabývat něčím vážným, ale raději se u televize v klidu pobavili. Není žádným tajemstvím, že české komedie z této éry nemám rád, ale na druhou stranu je považuji za velice povedené. I v Čechách totiž vznikaly kousky, které bychom mohli nazvat jako geniální, a pokud nic jiného, rozhodně je můžeme zařadit do zlatého fondu české kinematografie. Zvláštní osobou, která se proslavila právě v těchto letech, je Zdeněk Troška. Tento režisér má na svém kontě řadu veseloher, které mají všechny úspěch, neustále se vysílají v televizích a vydělávají. Přesto však existuje vysoké množství lidí, kteří nepřiznají, že se u Troškových filmu zasmějí, neboť je považují za mírně pokleslou zábavu. Ale vraťme se zpět k prvnímu dílu trilogie ''Slunce, seno...'' Jednalo se ve své době o nenáročný film, na který se dalo dívat několikrát za sebou. Docela dost se mi líbilo vykreslení života na vesnici, protože nějak podobně jsem to v té době cítil i já, ale jak čas plynul, mé nadšení pomalu mizelo. Nezmizelo však úplně a můžu konstatovat, že pokud nemám nic jiného na práci a chci se podívat na pěknou českou komedii, určitě sáhnu právě po Slunce, seno, jahody. Poslední dobou jsem si ale spíše zamiloval komediální filmy asijské (které se mi líbí více než ty asijská dramata a násilnické filmy), i když jsem jich zatím viděl jen pár. No a pak tu máme také velikou dodávku z Ameriky, která také nikdy nezklame (Táta v sukni je geniální). U jiných národů totiž není v komediích tolik dementností a trapných vtípků. (18.04.2006)