Alexander Veliký

Alexander má asi jen jednu výhodu a tou je jeho samotné zaměření. Snímek se chytře soustředí jen na hlavní postavu, jímž není veliký hrdina, ale obyčejný člověk s city, komplexy a problémy. Dočkáme se úžasného vykreslení mezilidských vztahů, duševního růstu postav a dobových životních postojů. Vykreslení doby je tu "až" na druhém místě, ale i tak je mu věnován dostatek prostoru, neboť bez toho by to samozřejmě nešlo. Z čeho jsem měl největší radost je vcelku uvěřitelné chování hlavní postavy a z něj pečlivě vykreslené reakce okolí. Jednotlivé části jsou do sebe pečlivě zaklíněné a jsou si vzájemně oporou, neruší se vzájemně. Ale potřeboval Oliver Stone opravdu k vykreslení tohoto příběhu takové množství prostoru? Určitě ne, důkazem jsou nám nevyužité scény sloužící jen k zcela zbytečnému předkládání faktů, které by rozumnější divák dokázal vyčíst z příběhu samotného. druhým faktem je šílený nedostatek vlastní invence. Oliver Stone si bohatě vypůjčuje nejen scény a filmařské postupy, ale málem i dějové linie z jiných filmů. Nebudu daleko od pravdy, když zmíním třeba jistou podobnost s Formanovým Amadeem nebo Jacksonovým Pánem prstenů. Na druhou stranu příjemně překvapí herecké výkony ať je to třeba přesvědčivá Angelina Jolie, Colin Farrell nebo přinejmenším nečekaně obsazený Val Kilmer. Nejsem z výsledku zklamán, ale bohužel ani příjemně překvapen. (28.10.2007)

Dlouhou dobu mi tento film ležel na poličce a nakonec jsem se musel přemluvit abych se na to podíval. Pravda je, že historický film je věru nevěrné téma ač na diváka zapůsobí ne každý je schopen shlédnout téměř tři hodiny politiky, zrazení a hlavně bitev, které jsou většinou lákadlem, jež donutí diváky ke shlédnutí a vlastně ony bitvy rozhodnou o filmu jak k němu bude divák zhlížet. Abych pravdu řekl, tak se mi film zdál ze začátku nijak zajímavý možná tím, že jsem od toho čekal víc i přes všechny negativní odezvy. Později se objevila první bitva, pěkně nasnímaná a během které hrála nádherná hudba od Vangelise, když rikám nádherná tak tím myslím naprosto excelentní, která mě donutila začít shánět soundtrack. Ke konci filmu nastala poslední bitva s peršany, kde se objevili dokonce i sloni a bylo vidět, že si režisér dal velmi záležet aby to vypadalo opravdu věrohodně a také kam vrazil většinu rozpočtu. Nelituji tří hodin strávených v křesle i když se mi zdá, že to mohlo být o trochu kratší. (01.09.2006)

Tak konečně se to podařilo a můžu na tento film napsat komentář. Viděl jsem ho chvíli po premiéře, ale systém csfd mi lehce ztížil mou snahu okomentovat toto zvláštní dílo. Říct o tomto výpravném eposu, že je špatný film není vůbec správné, ikdyž tak hodně lidí činí ještě dřív než ho na vlastní oči shlédne. Možná má Colin Farrell teploušký účes, ale myslíte že by jeho normální vlasy byli více královské než tento blound přeliv? Zrovna na vlasy bych si v tomto díle nestěžoval. Když ale film má skoro tři hodiny asi čekáte víc než dvě bitvy a pár leteckých pohledů z oka orlího samce(samice :D). Při sledování filmu mi přišlo, že se někdo zapoměl rozhodnout co chce točit. Možnost natočit cestu do hlubin duše jednoho velikána a možnost druhá natočit válečný epos, který lidstvu ukáže krvavou stránku doby a vlády jednoho z největších panovníků. Cesta jedním nebo druhým směrem mohla být velmi kvalitní. Vytvořit psychologickou hru a nastínit politický život Alexandra by možná pro "politika" Olivera Stonea byla dobrá volba. Krvavý nářez by na sebe zase asi nevidělal. To je všechno jedno důležitý je tento film v kterém se mi chvílemi střídali obě tyto možnosti a výsledek skončil v půli cesty. Je to škoda, herců vysokých kvalit je tu mnoho, ale Anthony Hopkins je ve firmu stěží 15 minut a na Farrellovi zůstane celý film, který se snaží ho udržet na zádech, ale padá ve chvílích, kdy se mu snažá odlehčit jeho kolegové(teplí i studení). Tenhle film by každý milovník doby Alexandrovi měl vidět, ale kdo nemá rád 3hodiny dlouhé koukání na člověka co prochází jednou životní etapou, při které mění historii, ten nebude spokojen a možná v půlce usne. Vangelis je ale furt Bůh. (23.05.2006)

vyrůstá obklopen legendami řecké historie. jeho dětství (otec) - bylo bohaté na získávání rad a zkušeností (východ ten umí jen ničit muže a jejich sny; ženských se střez, jsou nebezpečnější než muži; králi se nikdo nerovná...). nejdůležitější je ale zřejmě tato: SE SLÁVOU JDE I UTRPENÍ. alexander veliký byl schopen nadchnout se pro myšlenku STÁT SE NESMRTELNÝM (jako prométheus),OSVOBODIT A BUDOVAT NOVÝ SVĚT, ale collinu farrellovi bych to asi nevěřil, ani kdyby mě nalejval vínem od rána do rána. v tom je asi ten problém proč mě film moc nechytnul. nebo ten projev před bitvou - za melouše (gibsona) jsem kolikrát ochoten položit (v obývaku) život, ale ,,SAŠA" mě opravdu nevyrajcoval. OLIVER STONE do nás opět hustí fakta, a někdy se vše dozvídáme v dlouhých rozhovorech, které mě vůbec neberou. stejně tak mě nebere ,,globalizace" A.V. přesto vše jsem se na film dokoukal. velmi zajímavé je vyprávění, které tento film provází, pro mě mnohokrát zajímavější než některé scény. moc se mi líbila angelina jolie, která upoutá nejen kvůli hadům. celkově zhrnuto: nejsem ,,specifický" filmový divák, který sleduje film stouhou dopsat něco do školní učebnice. já se chci bavit! a k zábavě potřebuji víc než sledovat blonďatýho nažehlenýho te.....e, který se stal legendou. (ale myslím si, že opravdový ALEXANDER VELIKÝ za to nemůže). (03.09.2005)

Xenofón ve své Anabázi naznačil, že Persie se zmocní ten, kdo se o to první pokusí. Navzdory délce filmu Alexander, jsem se v něm s tímto poznatkem nesetkal, snad proto, že by mohl znevážit Alexandrovy činy. Není to však věc, kterou bych mu chtěl vyčítat, zvláště, najdou-li se důvody jiné a lepší. Ostatně, s tím prvním pokusem to nebyla tak docela pravda. Prvním důvodem je mi ne zcela jasné vyzdvihování skvělé Alexandrovy povahy, přinejmenším před jeho okouzlením Babylónem, pak i ve Stoneově filmu získává jeho charakter na skvrnách, jehož Stone dosahuje zamlčováním některých událostí z Alexandrova života. Příkladem budiž několik měst srovnaných se zemí, případně zotročených či vyhlazených (Gaza, Tyros, Théby), jeho nezřízené pití alkoholu, které je sice přítomno, ale dostatečně nezřízeně na mě tedy nezapůsobilo a popravy politických odpůrců, často velmi kruté. Je mi záhadou, proč tak Stone činí. Chtěl snad ukázat známou věc, totiž že "peníze kazí charakter"? V souvislosti se zotročováním a krvavém dobývání států (a o tom film nemlčí), o kterých muselo být Alexandrovi jasné, že se vzbouří, jeví se jeho nadšené řeči o osvobození a sjednocení lidstva skorem Hitlerovskými. Na druhou stranu si tu nelze nepovšimnout paralely mezi šířením helénské kultury a americkým šířením demokracie, což rok po druhé válce v Iráku je nepřekvapivé. Chování Alexandra a Američanů však přece jen vykazuje jisté rozdíly. Důvodem druhým jsou mně nelibě nasnímané bitvy. "Letecké" záběry, válečné vozy, kostýmy, to vše je fajn, ovšem roztřesená kamera a podvědomý pocit, že každou chvíli dopadne dělostřelecký granát nebo bomba, to mi nesedlo. Zřejmě jakási vietnamská manýra ovládla Stonův cit pro boj - všechny předpoklady k tomu má. Důvodem třetím jsou Ptolemaiovy vypravěčské etudy, ve kterých působí dojmem dědy, který vypráví vnoučatům pohádku. Důvodem čtvrtým je mě nepochopitelná Stonova volba manželky Roxanny a její líčení jako "divošky", co se nikdy nepodrobí. Proč ze všech Alexandrových žen právě ona? Jde snad o další odkaz na současnost? Na Afgánistán? Pak mi ale není jasné to, že se nakonec přeci jen podrobí. A jak vlastně zapadá její zkrocení do líčení Alexandrovy povahy? Cynicky si odpovídám, že Stone chtěl možná ukázat ve filmu pořádné kozy. A přece Stonovi přiznám, že namixoval do Alexandrovy povahy i řadu věcí, které do sebe dobře zapadají a vhodně se doplňují: vliv jeho osud linkující matky, před kterou jakoby do války prchal, láska k Hefaistónovi, touha vyrovnat se Achillovi a Heraklovi (v jedné scéně je oblečen do lví kůže po Heraklově vzoru), megalomanství, neklid jeho povahy, neustálé puzení jít dál a dál, nesmyslná tvrdohlavost ekvivalentní nezlomné odhodlanosti. I nádherná okázalost Babylónu mi sedla do noty. Silné ***. (05.08.2009)