451° Fahrenheita

Vcelku verná adaptácia. Až na to, že dôraz nie je kladený na vzťah jedinec-spoločnosť, ale na medziľudské vzťahy. Namiesto čítania sa tu rieši skôr cítenie (precítenie). Hlavný hrdina nevzdoruje prísne organizovanému režimu zo strany štátu, prieči sa mu hlavne režim, do ktorého upadol vo svojom súkromnom vzťahu. Nepamätám si, že by mi pri čítaní Bradburyho predlohy (pravda, roky rokúce dozadu) napadali podobné myšlienky. A nemám pocit, že sa jej Truffaut spreneveril. Len si dovolil pozmeniť optiku - zostal v tom istom svete, pozornosť však preniesol inam. Neokázalo, s úctou... ale so zdravým sebavedomím obrovského talentu, ktorý sa nebojí vnímať rozpory a predkladať nečakané paralely. Vedel čo nakrúca! (04.02.2009)

V některých směrech určitě lepší jak kniha, přesto mám s celkovou myšlenkou 451° Fahrenheita několik zásadních problémů. Spisovatel se snažil mimojiné vykreslit kulturní úpadek společnosti, proto mi přijde poněkud úsměvné, že celou záležitost omezil pouze na problematiku knih ( něco jako kdybych lamentoval o úpadku sportu a bavil se jen o fotbale), nehledě tedy na to, že mu asi šlo jen o prostředek ke sdělení něčeho hlubšího. Další idea a sice "lidé knihy", je úplně zcestná, nereálná a nedokážu se s ní ztotožnit. Film oproti knize nepůsobí tak moc jako pouhý slabší a ne tolik promyšlený odvar 1984, i přesto, že jsem málokdy viděl tak doslovnou adaptaci ( proto se tedy neubráním tomu, že knihu a film víceméně zaměňuji). Důvodem je určitě vizuální zpracování, které je navíc, s výjimkou závěrečného honu ( velmi kazící celkový dojem), zpracováno výborně. Stísněná atmosféra a napětí je zdatně podporována Bernardem Hermannem. Spolu s obskurními hereckými výkony ( které zde ale mají své místo) tak vytváří velmi kýženou nepříjemnou a roztodivnou atmosféru naprosto umělého světa, který jakoby s tím naším neměl na první pohled nic společného. Závěr s již zmiňovanými lidmi knihy nebyl dle mého úplně nejšťastnější. A to ani ne tak kvůli jeho neuzavřenosti, ale spíše proto, jakým způsobem byl natočen a kvůli přítomnosti jakési bláhové naděje, která mi do konceptu příběhu neseděla. Film i kniha mají několik velmi dobrých míst ( zejména fingovaná smrt Montaga, nebo vysílání telestěny), zároveň mi jsou svým vyzněním jaksi nesympatické a vlastně docela protivné. Asi za ten můj ( možná) nefér pohled může kniha knih - 1984. (06.12.2007)

Méně je někdy více. Truffaut to dobře věděl, a proto strohá architektura a jednoduché triky nejsou na škodu, naopak skvěle dokreslují pochmurnou atmosféru uniformované orwellovské společnosti. Jedinečná atmosféra, Truffautova invenční režie a Bradburyho předloha - tohle když se spojí, nemůže vzniknout nic jiného než působivé filmové dílo. (11.05.2003)

Skvelé. Truffaunt bol fantastický režisér. Aj napriek niektorým nedotiahnutým veciam ( fungovanie sveta, niektoré divné dejové skoky, triky vyzerajú ako od Eda Wooda) musím ísť na plné hodnotenie, pretože atmosféra a hlavne finále vo mne ostanú veľmi, veľmi dlho.btw. film má asi najlepšie úvodné titulky ever! (26.11.2013)

Knihu jsem zatím nečetl, ale troufám si tvrdit, že bude určitě lepší, než film. Ten mě totiž docela zklamal. Mám rád filmy o dystopických společnostech a ze začátku mě to bavilo. Po povinném zvratu, kdy se zastánce režimu přidá na druhou stranu se ale vlastně nic nestane. Nastínění moci médií, kdy si systém prostě vybere náhodného viníka, aby demonstroval sílu byl super. Ale konec v komunitě knižního klubu byl fakt debilní. Čekal jsem prostě lepší tečku a přišlo mi, že to vyšumělo do ztracena. (16.01.2016)