Dárce

V postapokalyptickém Kvítečkově (později potracení viz Neználek, normalizační vize reálného komunismu Nikolaje Nosova) už zase něco smrdí. Smrdí to Divergentními Hladovými hrami. „A kurva,“ říkal jsem si po prvních deseti minutách. Co jsem si říkal při závěrečných titulcích, raději reprodukovat nebudu, protože bych si strašně zkazil pracně budovaný imič prudérního katolíka, o němž je všeobecně známo, že v životě neřekl sprosté slovo. Další plagiátorská grafomanská kráva tentokráte myslela ve svém literárním patogenu i na holky s koulema, a tak v tomto předmenstruačním postapu nehledá svou identitu a lásku až za hrob další předčasně dospělá, náležitě přechytřelá a uvědomělá čtrnáctiletá pizda, ale inovativně je hlavní hrdinkou fešácky nagelovaný hošík s odulými rtíky, vášnivě z plátna pomrkávající po generačně spřízněných pohlavních nevyhraněncích, co se měli problém najít v Hangrgejs. Tam však, na rozdíl od téhle nudné a logicky naprosto zpotvořené pičoviny, byl alespoň jakýs takýs náznak bezkrevné akce, když si Katnys sem tam hrábla do toulce. Zde se ten náš ťutín akorát tak učí sáňkovat a poznávat barvičky, na závěr si udělá príma procházku s nesmírně iritujícím uřvaným miminem, během níž defloruje nějakou aristotelovskou bariéru, pročež zhatí nekalé plány zlé předsedkyně Ústředního výboru komunistické strany Postkataklyzmatova, neboť po jeho výletě všichni náhle prozřou. Opravdu nechápu, proč do téhle žumpy skočil i můj milovaný Džef Mosty. Leda snad, aby by ho stará kolena nadrobil do té obstarožní pissatelky, gerontoprasák jeden. Takže, jediné, co se nedá tomuto audiovizuálnímu hlenu upřít, je jeho výstižný název. Po tomhle má člověk opravdu nutkání okamžitě darovat pár životně důležitých orgánů jen proto, aby už to nikdy nemusel vidět znovu! (02.10.2014)

Začneme od konce. Pár holek už mi říkalo, jak je vytáčel prý typicky mužský postelový finiš ve stylu "wow, to bylo něco! Tak čau." A já se přitom smál pod vous, protože to zaprvé byla pozvánka pro mě a zadruhé jsem si myslel, že tyhle odpaly se týkají jen baseballistů a žen, které si neumí vybrat toho pravého. Omyl, řekl Dárce, a uťal skvěle rozjetý příběh, jakoby mu došel dech. Velká škoda, protože už jenom díky nápaditému vedení a přítomnosti Jeffa s Meryl měl Dárce vážně na rozdávání. K těm dvěma - souhlasím, že hráli o poznání vyšší ligu než ostatní, ono ale kdyby zrovna takoví kanóni jako Jeff a rekordmanka v počtu oscarových nominací nepřehráli bandu smrkáčů, bylo by asi něco v nepořádku. Proměna světa na jedničku, muzika libová, největší bohatství je ale samozřejmě v myšlence. Však to je taky důvod, proč se povznáším nad kvapík v cílové rovince; ono i v osobním životě bývá po takovém spěšném rozloučení mnohdy opakované a nadšené další. (Wellington, NZ) (27.11.2014)

Námet sa mi veľmi páčil. Naviac stvorenie totalitného sveta, kde je všetko kontrolované, kde neexistujú žiadne pocity, len poslušnosť a kázeň, bolo absolútne ukážkové. Po tejto stránke som si film užíval. Všetky tieto klady sprevádzal slušný scenár a uspokojivé herecké výkony (aj keď Bridgesovi je rozumieť čím ďalej tým menej :D). Všetko to kúzlo a pozitívny dojem však vyprchal so spackaným záverom, ktorý bol uponáhlaný, povrchný a strašne odbitý. No proste nestál za nič. Ukážkový príklad ako pár minútami odpísať celý film. Ostávam však pri silnom priemere a s pozitívnym odporúčaním, pretože niekomu, na rozdiel odo mňa, môže taký koniec vyhovovať. 65/100 (07.10.2014)

Dárce je zhulenecký sen vášnivého fanouška kýčovitých youtube kolekcí, který nedávno viděl Vesnici, slyšel z třetí ruky o námětech několikera slavných sci-fi a jeho představa o fyzické výdrži kojenců se odvíjí od komiksů o útlém dětství Clarka Kenta. (Knihu jsem nečetl a je z roku 1993, takže ony příměry jsou spíše orientační.) (11.09.2014)

|| Scenár: Michael Mitnick, Robert B. Weide / Predloha: Lois Lowry (kniha) | Hudba: Marco Beltrami | Distribúcia: The Weinstein Company | Štúdio: Walden Media | Rozpočet: 25 miliónov $ | Tržby: 67 miliónov $ | Ocenenia: Heartland Film - Truly Moving Picture Award, Spolu - 1 výhra, 4 nominácie || The Giver je len ďalším povrchným teen sci-fi zlepencom, ktorý drží po kope vďaka nastoleným myšlienkam a niektorým skvelým hereckým výkonom. Ideológia rovnováhy medzi slobodou a idylickou spoločnosťou dáva v poslednej dobe námet tuctu podobých filmov, pretože to tlačí na pudy i emócie. Divák tak balancuje v myšlienkach, aká je tá ideálna miera slobody a poriadku, a hodnotí to podľa daných pravidiel v príbehu. The Giver má vďaka knižnej predlohe čo ponúknuť, škoda však, že vyzdvihnuté otázky sa neriešia hlbšie a hlavne nie do konca, pretože finále filmu je jedna veľká krčovitá haluz, kôli ktorej som mal chuť dať filmu menej, než stredocestných 50%. Avšak keď vyzdvihnem spracovanie vizuálu vytvoreného sveta, skvelého Bridgisa a totálne zámerne charakterovo odpornú Katie Holmes, musím dať aspoň za 3. 50% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (11.02.2015)